AFRAID

✖️SEVENTY - FIVE✖️

,,Debbie! Ahoj!"

,,Ahoj."

,,Copak?"

,,Na něco jsem si vzpomněla."

,,Na co?"

,,Já už vlastně ani nevím."

,,Debbie."

,,Já jsem to vážně zapomněla."

,,Lhát neumíš."

,,Na tátu."

,,Debbie. Je to rok. Já vím, že to bolí. Mám to tak taky. Pořád. Hrozně mi chybí... Ale už je to tak... Nejlepší je na to nemyslet a něčím se zabavit, když budeš něco dělat, tak se ty rány znovu neotevřou. Věř mi."

,,Jenzě já ho mám pořád před očima. Jak vždycky přišel z práce s obrovským úsměvem na rtech a dobrou náladou. A pak? Najednou ho už vidím napojenýho na přístrojích, jak umírá. A následně? Jeho hrob. Je hrozný vidět hrob vlastního rodiče. Nechci, aby tam byl, chápeš?" rozvzlykala jsem se.

,,Debbie..." vtáhnul si mě do obětí.