EIGHTY-EIGHT

165 9 3
                                    

           

,,Ahoj tati... Dneska se zbavuju strachu. S Dylem. To je můj nový přítel. Moc ho miluju. Je jinej, víš? Nikdy by mě nenechal ve smutku. Sedí se mnou v lavici. A dneska mi pomáhá zbavit se strachu, myslím, že to zabírá. Už se vlastně nebojím ničeho. Ani nevím, jak to přišlo. Ani máma a ty jste nevěděli, že se něčeho bojím. Jedinej, kdo to poznal, byl Dylan.  Nesnášela jsem tenhle hrob. Děti nemají žít dýl, než jejich rodiče. Už je to rok. Mnohokrát jsem tu byla a brečela... Jenže tebe mi to nikdy nevrátilo, tati. Miluju tě a moc mi chybíš. Už bych měla jít, protože je po půlnoci a já si tu povídám s hrobem svého táty, jako blázen. Tak se měj. Pá."

,,Debbie? Všechno dobrý?"

,,Jo, všechno dobrý."

,,Slyšel jsem všechno."

,,Já vím..."

,, . . ."

AFRAIDKde žijí příběhy. Začni objevovat