Challenge accepted || h.s. ✔

Toy Story: příběh hraček

"Harry? Nechtěl bys mi náhodou něco říct?" zeptala se mě Rose. Jakoby to tušila. Ale jak?

"Byl jsem zrovna tady s Payton a Benem, když přišel Benův táta. Já tady byl jen z důvodu toho, že si Ben zapomněl batoh. Vím, neměl jsem otvírat, když to není můj dům, ale on stále zvonil a zvonil, tak jsem otevřel.."

"Co ti přesně řekl?" zeptala se mě.

"Jen mi řekl, že já jeho místo nenahradím, že nikdy nebudu Benův táta a tak, vlastně mě nepustil ani ke slovu. Zlobíš se na mě?" zeptal jsem se jí.

"Ne, jen.. volal mi. A když mi volal, tak byl naštvaný. Nebyla jsem sice dvakrát nadšená, že mi volá, ale že jsi ho poslal někam hluboko.. to mě celkem překvapilo." pokývala Rose. Dobře. Tak jsem ho poslal do prdele, ale to je snad zločin? Payton s Benem byli uvnitř a lehce by to jeho hulákání mohli slyšet!

"Chce se vrátit?" zeptal jsem se jí,

"To nevím, řekla jsem mu, že mi má zavolat až se uklidní. Je celkem nervák, toho sis mohl všimnout." uchechtla se nad tím. To jo, to nešlo přehlédnout. Najednou doběhli i ti dva z Benova pokoje.

"Tak co vy dva? Pustíme si to Toy Story?" usmála se na ně Rose a už s nimi šla do obýváku. Šel jsem za nimi. Sedli jsme si a čekali jsme, až to Rose pustí. Rose si sedla a Ben si hned položil hlavu na její stehna. Payton se o mě jen opřela a tak jsme sledovali celý film.

I když děti na konci usnuli, tak jsem je musel přenést k Benovi. Rose navrhla, ať tady Payton klidně přespí. Já bych tady taky rád spal, ale to mi nenabídla!

Jen jsme se vedle sebe posadili na gauč a Rose pustila normální televizní stanice.

Sedí tak blízko..