Challenge accepted || h.s. ✔

Market

Díval jsem se na papír, měl jsem napsaný seznam věcí, co je potřeba koupit, přijede moje mamka i se sestrou, tak nechci mít doma vymeteno. Měl jsem už skoro celý nákup v nákupním košíku, tentokrát jsem potřeboval jen kapesníky a mohl jsem jít domů. Kapesníky byly až u kosmetiky..

Chtěl jsem se otočit a ty kapesníky dát do tašky, ale objevilo se za mnou dítě a já se snažil dělat všechno proto, abych do něj nevrazil. No.. skončil jsem v hoře toaleťáků, které tam byly vystavené, tak ten všechen zbytek toaletních papírů popadal na mě.

"Jste v pořádku?" uslyšel jsem ženský, jemný hlas. Snažil jsem se z toho vymanit nějak elegantně, ale moc mi to nešlo. Najednou někdo sundával ty balíky toaleťáků z mé maličkosti a naposledy ten, který mi bránil ve výhledu. Díval jsem se na ni, jak debil. To je ona!

"Jste v pořádku?" zeptala se mě a podávala mi ruku, abych se zvedl, lehce jsem se jí chytil, ale samozřejmě, že jsem celou váhu zvedl sám, přece mě nebude tahat na nohy holka, ještě k tomu, když se od vánoc nemůžu zbavit pár kil, které jsem předtím nikdy neměl.

"Jsem, děkuju." konečně jsem promluvil.

"To dítě bylo vaše?" zeptal jsem se hned.

"My se známe..?" nakrčila obočí, ona si mě nepamatuje! Jak si mě nemůže pamatovat?!

"Potkali jsme se jen jednou, padala jste a já jsem vás chytil, potom vás někam pozval a vy jste odmítla, nevím jestli si to pamatujete.." proč tak mrmlám?!

"Ano vlastně! Pamatuju, zdál jste se mi povědomý." lehce se usmála.

"Jsem Harry." podal jsem jí ruku.

"Rose." přijala mou ruku a tak jsme si jen potřásli rukou. No rychle svou ruku zase stáhla a o krok odstoupila.

"Tak.. já už musím jít, mějte se." usmála se a šla i s nákupním košíkem pryč.

"Rose!" zavolal jsem na ni ještě. Otočila se na ně.

"Uvidíme se ještě někdy?" zeptal jsem se jí, jen s úsměvem pokrčila rameny a šla dál. No bezva, skoro jsem ji dostal z hlavy a zase se mi objeví přímo před očima. Neuvěřitelné!