Challenge accepted || h.s. ✔

"Kde je?"

Takže. Teď abych vám všechno vysvětlil. Dostal jsem malou Payton do péče, testy opravdu potvrdily, že jsem její otec. Musím zvládat práci i dítě, což není tak lehký úkol, protože mi ji někdy nemá kdo hlídat, tak pomáhají všichni. Jsou jí tři roky, chápete to? Je už celkem velká holka, má asi metr na výšku, ale je s ní pořád hodně práce. Včera ji měl na starosti Liam, protože s jejich dítětem je doma Cheryl, tak hlídala malou. Musím jí najít nějakou normální školku. Vždyť už jsou jí tři, tak co, musí si na nové prostředí zvyknout, je trošku stydlivá, to má po Taylor, taky byla ze začátku strašně stydlivá. Jo.. ale je teda celá já! Teda až na nos. Pfff.

Dneska ji má Eleanor a já právě teď nestíhám, mám hodinu a půl zpoždění kvůli nějakému kreténovi, který vjel do kamionu! Naštěstí pomalu se to odtáhlo a teď už jedu za Eleanor, bohužel do její práce, protože by nestíhala.

Parkoviště samozřejmě plné, tak jsem musel zaparkovat o blok dál. Jasně, dneska se ten den pěkně daří..

"Kde najdu Eleanor Calder, prosím?" zeptal jsem se na recepci, fakt ji nechci nahánět po celé budově.

"Čtvrté patro, tam už to najdete." usmála se na mě celkem mladá a hezká holka, i když.. není to můj typ. No jo, ach ty blondýny.

Vyjel jsem do čtvrtého patra a hledal kancelář s jejím jménem. Naštěstí mezi prvními. Zaťukal jsem na její kancelář, ozvalo se tiché dále, tak jsem hned vešel.

"Kde je Payton?" zamračil jsem se, když v kanceláři byla jen Eleanor. Jestli mi ji ztratila..!

"Payton spadla, tak trošku brečela, utišovala ji Rose a tak mi nabídla, že mi ji na chvilku pohlídá. Má zkušenosti s dětmi, tak jsem nemohla být proti." usmála se na mě.

"TA Rose?" zeptal jsem se jí. Proboha, co si o mně bude myslet? Že jsem špatný otec?

"Ano, je o kancelář dál." řekla a ukázala na svou levou stranu.

"Děkuju moc. A promiň, že jsi ji musela vzít do práce, snad nemáš kvůli tomu problémy, že ne?"

"To ne, neboj. Rádo se stalo." už jsem se s ní jen rozloučil, trochu si popravil košili a zaklepal jsem. Něco jsem zaslechl, tak jsem opatrně otevřel dveře a nakoukl dovnitř.

"Ahoj.." byl jsem celkem nervózní.. celkem dost. Nevěděl jsem, jak se mám chovat.

"Podívej kdo přišel! Táta!" ukázala na mě Rose a Payton se zeširoka usmála, ale dál seděla a nejradši by se s Rose zase hrála.

"Rose, já se strašně moc omlouvám. Neměl jsem v plánu přijet tak pozdě, ale stala se nehoda na křižovatce, tak se pozastavil provoz a-"

"To je v pořádku, Harry. My jsme si to tady s Payton pořádně užili, že ano?" obrátila se na Payton, seděla na zemi a kreslila si na papír, na stole ležely i nějaké hračky - jako třeba auta a nějaké barevné kostky. "Jo!" dodala a natahovala se k Rose, která byla hned vedle ní.

"Jinak.. Eleanor ti to všechno nejspíš řekla, že ano?" zeptal jsem se Rose.

"Ne tak úplně, byla s námi Payton, nechtěli jsme to rozebírat." pohladila ji po vláskách, když si ji vysadila na klín. Payton má asi radši Rose, než mě..

"Jinak kdy bude mít tři?" zeptala se mě najednou, když jsme chvilku mlčeli.

"Před dvěmi měsíci měla tři roky." řekl jsem jí.

"Nechtěl bys ji přihlásit do školky? Přece jen, pracuješ a tak.."

"Ano, už jsem nad tím uvažoval, ale nevím kterou.. ani nevím, jak to mám všechno zařídit, je to pro mě všechno nové.."

"Mužů ti doporučit naší školku, jsme tam zatím čtyři měsíce, ale nemáme zatím nic proti." usmála se na mě. No jo! To je super nápad! Má stejně staré dítě?

"Třeba by si Payton našla.. kamarádku?" zeptal jsem se.. nevím, jestli má kluka nebo holku.

"Ve školce určitě." usmála se, ale nejspíš ví, jak jsem to myslel.

"Mám syna." dodala za chvíli.

"Jak se jmenuje?" zeptal jsem se jí, chci o ní vědět víc, když teď vím, kde pracuje a máme teď stejné.. priority, což jsou naše děti.

"Ben."

"Krásné jméno."
"Děkuju."

"No, měla bych pro něj jít, jestli chceš, můžeš se zkusit zeptat na přihlášení do školky." řekla mi, to je taky perfektní nápad!

"Jasně!" jen jsem se usmál.

"Jestli tady máš auto, tak bys mohl jet za mnou. Nebo ti dám jen adresu můžeš tam zajet, kdy budeš chtít."

"Ne, pojedu za tebou. Tak to bude asi lepší."

"Dobře." oblékla si ještě něco na sebe, nějakou letní bundu a šli jsme společně s Payton za ní.

"Jen, abychom si rozuměli.. já jsem nevěděl, že byla má bývalá přítelkyně těhotná. Jen.. nechci, aby sis myslela, že jsem špatný otec, který kašlal na dceru, kdybych to věděl, snažil bych nějak zapojit, ale-"

"Já si nic takového nemyslím. Payton má štěstí, že tě má. Jen.. je mi líto, že ses to dozvěděl až za takových okolností." řekla mi, takže.. je to v pohodě?

"Děkuju."

"Nemáš za co, Harry." mile se usmála a vešli jsme do výtahu.

"A.. promiň za mou zvědavost, ale.. co táta Bena?" zeptal jsem se.

"Ten nás opustil, když byl Benovi rok a půl." pokrčila rameny jen tak smutně se usmála.

"To mi je líto. Musel to být blbec, když si nevážil krásné ženy a syna."

"Není to blbec.. nazvala bych ho mnohem hůř. Ale šel do Ameriky do armády, takže.. alespoň něco dobrého. Teda.. nevím, jestli tam pořád je." zasmála se a lehce pokroutila hlavou, asi nebyl dobrý nápad to začínat.. teď bude naštvaná? Nevím, já ji neznám, ale doufám, že poznám!