S Limakem jsme si zvykli docela rychle a tak mě překvapilo když jsem dnes zjistila že už jsme z tábora tři měsíce. Za tu dobu jsem se s Nanami dost sblížily. I s ostatními skvěle vycházím, jen se ten zvláštní kluk co pořád chodí pozdě mě provrtává pohledem a když se s ním snažím mluvit jen se otočí a odejde. Dokonce jsem od Nanami zjistila že se jmenuje Zero a že je to nenápadný samotář, ale že když ho chtělo pár rváčů napadnou skončily na ošetřovně oni.
Nicméně některé holky mi dělali naschvály. Třeba včera jsem si sedla na židličku a až potom zjistila že byla politá, takže jsem měla celí zadek mokrý. Naštěstí měla Nanami náhradní sukni takže mi ji půjčila. Proto dnes do školy mířím i s Nanamiinou sukní v aktovce. Cestou do třídy jsem potkala partu mích spolužáků a tak jsem se k nim připojila. Byli to fajn kluci a byla s nimi sranda. Se smíchem jsme vešly do třídy a všechny holky co mě nesnášely mě zavraždili pohledem, Nanami na mě s úsměvem zamávala a Zero, který dnes přišel včas, mě ignoroval.
První hodinu jsme měli dějiny tudíž mého "bratra" Limaka, který se rozhodl že nás naučí vše i za cenu že by nám to do té hlavy měl natlouct násilím. I když to násilí nemusel požít.
Dnes měl Limak v plánu zkoušet ty kdo ostali z minulého testu špatnou známku, což se mě netýkalo, takže jsem celou hodinu koukala z okna. V polovině hodiny jsem se rozhlédla po třídě a zjistila že Zero pozoruje dvě holky před ním. Byly to ty co mi dělaly nejvíce naschválů, při tom zjištění jsem si odfrkla a zrak stočila spět k Zerovi, který se teď na ty dvě mračil.
Zbytek hodiny jsem se věnovala věcem za oknem.
Po celé odpoledne jsem se nudila a až do konce školy se jen snažila dávat v hodinách pozor. Když konečně škola skončila rozloučila jsem se s Nanami a šla domů.
Když jsem se vracela vzala jsem to oklikou přes les, protože se mi ještě nechtělo domů a navíc bylo dnes hezky. Procházela jsem lesem po cestě a všimla si že naproti mě jsou dva kluci.
Troch jsem zrychli a chtěla kolem nich o nejrychleji projít. Oni se naopak zastavili a tak mi zastoupili cestu.
"Nazdárek jak je?"
Řekl ten napravo a udělal ke mě tři krátké kroky. Já zase otři ustoupila, ale to se mu zřejmě nelíbilo a zamračil se . Ten druhý dohnal svého kamaráda.
"Neumíš odpovídat mrcho!"
Zavrčel na mě ten první a já si pořád opakovala že jim nesmím nakopat zadek jako démonům a musím se držet spět.
"Kdo je u tebe mrcha ty pitomče!"
Křikla jsem na ně.' Zmlátit vás nemůžu ale nadávat si nenechám!!!'
" Co si to dovoluj ty malá..."
Nedořekl ten první a už mě držel za paži a smýkl se mnou až mi vypadla aktovka. Měl sílu to se mu muselo nechat. Pak se otočil na toho druhého a strčil mě k němu a on ně chytil za paže tak že jsem se nemohla hýbat.
"Naučím tě slušnému chování potvoro."
Řekl ten přede mnou chytl mě za bradu a tvrdě přitiskl své rty na ty mé. V prvním momentě jsem ztuhla a v tom druhém ho kousla do jazyka kterým se mi snažil dostat do pusy. Se syknutím se odtáhl a vyplivl trochu krve. Znechuceně jsem na něj zírala a snažila se vyškubnou jeho kamarádovy ze spárů.
"Takže kotě vytáhlo zoubky.?"
Zasmál se ten za mnou a já sebou začala házet ještě víc . On proto zesílil stisk a já cítila že tam budu mít modřiny. Ten před námi ke mě přistoupil a vrazil mi takovou facku že kdyby mě ten druhý nedržel byla bych na zemi.
Hned na to mi vrazil další a další.....
ČTEŠ
Soužití s démony(pozastaveno)
FantasíaMladá Miko přichází o otce v kruté válce mezi zlými a hodnými démony. Jelikož je její otec zastáncem těch dobrých, druhá strana na něj nachystá léčku do níž společně s Miko spadne. Naštěstí se jim s pomoci odcových přátel povede vyváznout, ale otec...