Soužití s démony(pozastaveno)

Nebezpečná hra :P

"Tak dobře Zero... co je tvým snem?"

Zero se chvilku zamyslel a pak s úsměvem odpověděl.

"Dělat svět lepší. .......Co tvůj vztah s Limakem?"

"Dobrý, jsme si teď blíž než kdy dřív. ..............Co ty a tvá rodina, nikdy o ní nemluvíš?"

"Máma umřela, sourozence nemám a s tátou moc dobře nevycházím, sice mi platí studium a byt tady ve městě, ale prostě. ................Jak jste přišli na tohle město, prostě proč jste se odstěhovali zrovna sem?"

"Máma hodně cestovala než se poznala s tátou a tohle městečko se jí moc líbilo a taky nám o něm hodně vyprávěla tak jsme se sem nastěhovali. ............ Kolikátého máš narozeniny?"

"2. Května. .........ty?"

"11.listopadu. ...... Komu si dal naposledy pusu?"

Při téhle otázce, jsem se na něj zákeřně usmála a on na mě na oplátku vykulil oči. Pak mě zpražil pohledem.

"Před dvěma roky jedné holce. ....... Kdo ti dal první pusu a nepočítej členy rodiny."

Sakra tak teď mě dostal, nemůžu mu říct že nikdo to by si o mě myslel nevím co, ale pak jsem si vzpomněla na okliku kterou mu můžu říct.

"Bylo mi pět a dostala jsem pusu od kamarádčina psa který se jmenoval Tlapka."

Tak po téhle odpovědi mě Zero nejméně 10x zabil pohledem.

"Provedeme nějaký průšvih?"

Zeptala jsem se s nadějí v hlase protože už jsem se zase začala nudit. Zerovi se rozzářili oči.

"Jo jasně. ....A co?"

"Nevím. .... Budeme po celou dobu hrát tuhle tu hru?"

"Dobře. ........... Co by tvého bráchu nejvíc naštvalo?"

Nad touhle otázkou jsem se chvíli zamyslela pak se vyšvihla na nohy, doběhla k Limakovy do pokoje a tam mu prohledala poslední šuplík, až jsem našla co jsem hledala. Pak jsem se s úsměvem na tváři a lahví tvrdého alkoholu, který Limak dostal od kluků, v ruce vrátila zpět k Zerovi.

"Naštvalo by ho kdyby mu někdo vypil tohle. ........... Co s tím uděláme?"

"Vypijeme to. ............Máte tu někde skleničky."

" Jo. ............ Ale jsi si jistý, tohle dostal od kluků a jak je znám pokud i zkušený ožrala by měl problém se dvěma sklenicemi, fakt to chceš vypít?"

"Za zkoušku nic nedáme. ....... A navíc můžeme vždycky přestat, ne?"

"Jasně. .............Otevřeš to?"

"Jo. .......... Skočíš pro ty sklenice?"

"Dobře. ..."

Pak jsem se vrátila se sklenicemi a Zero do nech nalil asi centimetr tekutiny.

"Jdeme na to?"

"Jasně zlato."

Zarýmoval Zero a pak jsme si ťukli a rychle vypili tekutinu. Hned jsme se oba po polknutí rozkašlali, ale po chvíli mi to začalo chutnat. Dali jsme si ještě tři skleničky ale pak jsme na sobě začali pociťovat účinky alkoholu. proto jsme raději sklenice uklidily stejně tak i láhev a sedli si spět do obýváku. Ale to se na nás už účinky opravdu projevili!!!!

Začali jsme se nekontrolovatelně smát a já začala vše vnímat jako v opaku, ale kupodivu jsme se rozhodli pokračovat ve hře.

Teď to bude řeč opilích tak se nezlobte za chyby.

"Tkže, dala bys mi někdy pusůů?"

"Jasně že joo ty můj Zeroušku.... a ty mněě??"

"To vyskoušim néé."

Najednou se zvedl a přešel až ke mě. Tady si klekl, protože jsem seděla na křesle a přitiskl své rty k mým. Najednou jakoby všechna opilost z nás opadla. Trochu jsme se od sebe odtáhli a koukali se navzájem do očí. Zero sjel zrakem k mým rtům a já si je podvědomě skousla a koukla na ty jeho, kde se objevil malý úsměv.

Potom jsme se oba ve stejnou chvíli opět dívali do očí toho druhého a naše těla se začala opět přibližovat. Tentokrát ale mnohem pomaleji. Naše rty se pak střetli v jemném polibku. Zero mě pomalu uchopil za boky a přitáhl si mě blíž k tělu. Já mu zatím nejistě položila ruce na ramena a vracela mu jemné polibky.

Pokud možno prosím o komentář.