Úsměv na rtech
oči chladné,
kéž ruměnec majíc
na tváři půvabné.
Jako socha z kamene,
nechtěl sochař chybovat,
úsměv skromně malý
mohl ji darovat.
Bohyně nebes,
mračna bouřlivá,
pousměje se
dívka spanilá.
Tak pomalu přišla,
nevídaný zázrak,
rychle zmizela,
zbyl jen úsměvu naznak.
ČTEŠ
Květ, naděje a svíčka.
PoesíaŽivot je jako květ jabloně. Ne vždy se z něj urodí sladký plod. Život je jako svíčka planoucí zářivým plamenem. A ten plamen žhne tak dlouho, až zanikne. Život je jako doufat a vzdát se zároveň. A jediné, co je sladké jako spánek a žhnoucí jako lásk...
