Když jsem uviděla svou malou neteř chtělo se mi brečet. Byla tak nádherná po Alessandře, oči měla Bryanovi, ale v obličeji byla podobná mé sestře. Slzy mi stékali po tvářích a nedaly se zastavit. ,,Bryane? Jak se bude jmenovat?" ,,Alessandra." ,,Měla by radost, že má tak pěknou holčičku." ,,Máš pravdu měla, chybí mi tu." ,,I mě."
Když jsem jí držela v náručí, představovala jsem si svojí mamku, jak držela mě i Aless v náručí, když jsme se narodily. Mamku si pamatuji málo, ale pořád věřím, že jsme s Aless byly její milované dcerky, přeci jen jsem zůstala úplně sama bez rodičů, bez babičky a dědy a teď už i bez sestry. Je to Příšerné pomyšlení, že takhle můžu zemřít i já. Před rokem jsem přišla o prarodiče a teď rok po té o sestru, dvě velké rány zasebou.
Už dál nechci tohle prožívat. Proč zrovna já a moje rodina? Na tuhle otázku jsem pořád myslela a snažila se přijít na odpověď.
Po odchodu z nemocnice jsem šla rovnou domů připravila si věci na první školní den ano zítra mi začína posední rok na škile než odmaturuju jsem z toho nervózní, jak už to většinou na některých školách bývá budeme mít nové spolužáky.
Druhý den ráno se mi vůbec nechtělo do školy. Nervozita byla čím dál tím větší a samozřejmě jakobych to nebyla já, kdybych do někoho ve škole nevrazila. ,, Ježiš promiň já si tě nevšiml." ,,To je dobrý, jsem Mia." ,,Luke, nevíš kde mají třídu čtvrťáci?" ,, Ale ano vím do té třídy chodím, pojď se mnou.",, Jé tak to je dobře že tu nemusím takhle bloudit." Pak už jsem mlčela a proklína se za to, že jsem do něj vrazila. Když jsem přišla do třídy jediné místo bylo volné vzadu u okna, moje oblíbené místo Luke si sedl vedle mě, jelikož bylo všude plno. Jakmile vstoupila třídní do třídy zavolala si ho hned i s tím druhým k tabuly. Nemohla jsem uvěřit tomu co vidím. Oni jsou vážně sourozenci? Tak tohle mě dostalo. ,,Takže tohle je Luke a ten druhý je Adam Berry." Dokončila svůj proslov učitelka a poslala je zpět na místa. Všechny holky z naší třídy kromě mě začaly hned slintat. Agrrr. To je hnus. Hned jak skončila poslední hodina jsem se odebrala ke skříňkám a pak pryč z té buduvy hrůzy. Cestou domů jsem slyšela, že za mnou pořád někdo jde snažila jsem si to ignorovat, ale marně...
Když jsem se chtěla už otočit uklouzla mi noha po blátě a už jsem si myslela, že budu celá od bláta, ale ten dotyčný mě chytil. Byl to Luke. ,,Děkuji." Pronesla jsem tiše. ,,Přece bych tě nenechal spadnout do toho bláta. Kam máš cestu?" ,,Já jdu domů a ty?",,Jdu taky domů." ,,Kde máš bratra?" ,,Myslíš Adama? Ten šel někam s Kikou jeho přítelkyní." ,,Aha, jakto že ty nemáš žádnou přítelkyni?" ,,Měl jsem než jsme se sem o prázdninách přestěhovali, otec jí vezl domů a měli nehodu nepřežila to a otec taky ne byl jsem pak hodně dlouho doma a máma se na to nemohla dívat a navíc tady dostala práci takže sme se domluvili, že se sem přestěhujeme. Myslel jsem, že to tady bude příšerný, ale líbí se mi tu, ale ještě to tu moc neznám. Kolik ti vlastně je?" ,,To mě mrzí, já jsem přišla teď o prázdninách o sestru. Dneska mám narozeniny je mi 18." ,, Je tak to gratuluju, mě je taky 18, tady bydlím." ,,Ehm, no já taky." ,,Fakt tak to je dobrý můžu se stavit na oslavu? Chtěl bych poznat tvé rodiče." ,,Moji rodiče už nežijí." ,,Tak to mě mrzí." ,, Je to už 14 let co zemřeli, vychovávali mě prarodiče a pak i moje sestra, která zemřela." ,,Takže ty teď žiješ sama?",,Ano, nemohla jsem bydlet s jejím přítelem, protože on mě bil a sestra to neřešila, tak jsem to pak takhle ukončila a přestěhovala se sem, jinak jsem bydlela kousek odsud." ,,Tak mohu přijít, třeba na dort?",,Jo klidně přijď, akorát ho mám koupenej.",,Tak třeba za půl hodiny?" ,,Dobře." ,,Tak zatím ahoj." ,,Ahoj." V tu chvíli jsem si uvědomila, že žádný dort nemám, ale naštěstí byla kousek od domu cukrárna tak jsem tam nějakej menší dort koupila a šla zase rychle domů.
Než přišel tak jsem vyndala víno, byla jsem hodně nervózní pak jsem slyšela zvonek za dveřmi stál Luke jeho mamka a jeho bratr asi s jeho přítelkyní. Pozvala jsem je dál a Luke otevřel víno a já došla pro dort a nakrájela jsem ho.
Všichni jsme si popovídali ostaní odešli jen Luke tu zůstal. Povídali jsme si a pili. Pak se ke mě začal přibližovat, když mě políbil připadala jsem si jako v sedmém nebi. Má tak měkké rty, jako polštářky. Pustila jsem film společně sme se koukali, přitáhl do obětí.
Vzbudila jsem se na konci filmu a Luke spal taky. Vypadal tak božsky, když se probudil a já na něj koukala. Měl tak krásně rozcuchané vlasy. Když jsem zjistila kolik je hodin málem jsem spadla z gauče, bylo půl deváté.
Luke už odešel a já si šla dát horkou sprchu. To jsem potřebovala relax, když sem vyšla ze sprchy přeběhla jsem do ložnice, kde jsem si vzala své oblíbené pyžamo a vzala mobil. Přihlásila jsem se na facebook. Nová žádost od Luke Berry a Adam Berry. Když jsem jim to přijmula, hned mi jeden napsal. ,,Ahoj Mio." ,,Ahoj Luku. Jdu spát uvidíme se ráno." Jakmile jsem se odhlásila hned jsem usnula. Bylo to jako, když jsem se znovu narodila a pak najednou realita. Vzbudila jsem se uprostřed noci celá ubrečená, bylo okolo třetí hodiny, ještě jsem se pokusila usnout a podařilo se mi to.
Ahooooj,
tak po dlouhé době další část, je trochu delší, ale doufám, že si počtete je tu hodně zápletek a nový vztah... Voted nebo koment potěší.. :D PS: Omlouvám se za chyby...
Vaše Veruhoralka
ČTEŠ
My Heart Will Go On
RomanceAhoj, je mi 17 let, jmenuji se Amelie Cooper, rodiče mi říkali Mia. Bydlím se svou sestrou Alessandrou, je jí 22 let má přítele Bryana, nenávidím ho mlátí mě a Alessandra na mě jen ječí. Bryanovi je 23. Připadám si odstrčená, Alessandra čeká dítě a...