My Heart Will Go On

Charper 11

Písničku pustit povině.😇😇
Stále pohled třetí osoby
Mia se vracela dolů do bytu celou tu dobu co šla přemýšlela jestli už tam třeba jsou. Když tam přišla byla tam jen Mel, která ještě pořád spala. Mia jí opatrně vzbudila a pak si povídali. Najednou se bytem ozvala rána, Mia se pomalu otočila a stejně tak Mel. Když viděly kdo za nimi je obě strnuly a nevěděly co dělat. Byl to Luke ale s pistolí v ruce a s tou holkou. Celou dobu na ně mířil, Mie začalo být špatně a když už myslela že odejde tak šel k ní. Mia přestala reagovat a pak už měla jen černo před očima a byl konec. Mia se ztrácela Mel před očima. Mel už tak začala řvát na Luka. ,,Proč jí trápíš a co má být ta holka?! Výš proč je Mia takhle na tom teď?! Asi ne když máš v ruce tu pistoli a chtěl jsi jí zabít co?! Výš jak tě Nenávidím! Myslela jsem si že jsi se změnil ale ty ne zůstal jsi stejný! Od té doby co ti otec zabil přítelkyni jsi čimdál horší. Zamysli se nad sebou. Máš ženu a tři děti tak se začni chovat jako otec od rodiny a ne jako nějaký pošuk!" Mel byla hodně naštvaná, měla o Miu strach ale Luke jí začal hned odpovídat. ,,Melanie ona má jen zájem o ten byt a to že sem se s tím nevyrovnal je moje věc. A Miu miluju a děti taky jsou to moje zlatíčka nikdy bych jim nic neudělal. Co jí je proč se ještě neprobrala?!" Luke si uvědomil že Mia pořád leží na zami a ani nedýchá. ,,Nevím taky mám o ní strach je to má sestra." Mel už věděla že Mia to nejspíše nepřežila. ,,Mio prober se noták holka máš tři děti." Luke se jí snažil probrat. A pak jí začal oživovat. ,,Luku je pozdě." Luke měl v očích slzy ale nechtěl se jen tak vzdát. ,,Ne nikdy není pozdě Mel volej sanitku."

O pár hodin později
Nemocnice
Pohled Luka
Seděl jsem na chodbě a pošlouchal písničky a jedna mi uvázla v paměti  Ty a Já  přesně Mia a Já. Tak moc se bojím té zprávy se kterou jde  doktor ke mně. ,,Pane Wilde vaše paní měla velké štěstí, přežila a to malé taky můžete být rád budete mít dítě." Zůstal jsem na toho doktora civět a v duchu si říkal ,jemu hráblo'. Když mi řekl že za ní mohu jít hned jsem tam pádil. Nebyla vzhůru ležela na lůžku okolo pípaly přístroje a byly tam samé hadičky. Sedl jsem si k ní a vzal její ruku do mojí. ,,Mio vím, že mě asi neslyšíš, ale moc tě miluju a nechci aby jsi zemřela a chci aby to naše další malé bylo v pořádku a trojčata musí mít mámu prosím neodcházej. Vzbuď se aby aspoň ty děti měli oba rodiče a ne jen tátu. Mio prosím." Rozbrečel jsem jako malé dítě ani jsem nic neviděl jen jsem slyšel jak ty přístroje divně pípají pak když jsem si otřel oči viděl jsem že se zrychlil její tep. Zřejmě se probírala slzy mi tekly stále víc i když se říká že chlapy nebrečí. Není to pravda. Každému někdy ukápne sem tam slza a mně jich tekly potoky. V tu chvíli jak jsem brečel jsem si ani nevšiml že je vzhůru, až když se snažila asi promluvit, protože to znělo jako chrapot.

Z pohledu Mii
Padala jsem ještě jsem viděla Luka s pistolí jak na mne míří a pak jen tma. Procházím sněhem ale nedělám žádné stopy. Ignoruji to a jdu dál v dáli vidím Luka se čtyřmi dětmi tři poznávám jsou moje ale to čtvrté neznám. Najednou se všichni otočí a to čtvrté běží směrem ke mně ale najednou jakoby mě nevidělo a běží dál za mě. Když se otočím vidím Mel. A to dítě se jí ptá. ,,Teto Mel proč tu není maminka?" Mel se jakoby zarazí a pak povídá. ,,Výš broučku maminka umřela. A ty jsi vyrostla v jejím bříšku a pak když jsi se narodila tak jí odpojili v nemocnici od přístrojů a ona už pak nežila." Je vidět jak Mel tečou slzy po tvářích, a to dítě se ptá dál. ,,A teto jaká byla maminka." ,,Byla hodná a milá měla všechny ráda." ,,Aha." Když to dítě dořekne, tak ho Mel položí na zem a jdou k trojčátkům které už jsou hodně veliká. ,,Luku půjdeme za ní na hřbitov ptá se Mel?" ,,Jestli to zvládneš tak jo." Když jsem šla vedle nich tak jsem cítila že mě někdo drží za ruku. Jak jsem uviděla na hřbitově svůj hrob tak to jsem si uvědomila že jsem vlastně mrtvá. Viděla jsem Luka jak si kleknul k hrobu a pak něco říkal. ,,Mio vím, že mě asi neslyšíš, ale moc tě miluju a nechci aby jsi zemřela a chci aby to naše další malé bylo v pořádku a trojčata musí mít mámu prosím neodcházej. Vzbuď se aby aspoň ty děti měli oba rodiče a ne jen tátu. Mio prosím." Pak jsem si uvědomila že tu ruku mi drží Luke protože jí měl na hrobě. Najednou se mi začala točit hlava měla jsem vidiny a pak černo. Slyšela jsem pípání přístrojů a vedle postele seděl Luke a brečel. Neviděl že jsem se probrala tak jsem se snažila promluvit a místo toho to byl jen chrapot. Ale on si toho všiml.
Ahoj, je tu další kapitola je to zvláštní když se do toho psaní tak zaberu a zapomenu si hlídat ,,osnovu", ale zase musím říct že jsem ráda že tu knížku někdo čte i když je to taková spíše zahrabaná knížka.😁😁😁😇😇 Řekla jsem si že teď jak mám více času tak bych vydávala části častěji.😮😮😮😮 A mohl by být i dříve konec. A abych řekla pravdu tahle knížka mě samotnou drží na Wattpadu jinak bych tu asi už nebyla...😕😕😕😕 Jinak už to asi Znáte voted nebo komm potěší.
Veruhoralka.😇