Charper 5

16 1 0
                                    

Zase slzy v očích. Zase ten samý sen o smrti rodičů a Allesandry. Proč?
Proč se mi zdá skoro každou noc? Měla jsem snad zemřít já a ne Aless? Tyhle otázky mě provázejí poslední týden.
Hned jsem si šla umýt hlavu a udělat snídani. Bryan přišel o pár minut později, ale za to v dobré náladě. Měl úsměv na tváři a dokonce mě i popřál hezké ráno. Tak tohle mě vyrazilo dech nečekala jsem, že udělá tohle. Ale na druhou stranu mi to udělalo radost a hned jsem neviděla vše tak černě.

O týden později
Škola a zase škola. Proč Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku? Za co nás tím chtěla potrestat? Každopádně dneska mám dějiny českého jazyka, hudebku, administrativní obor a sociální činnosti. To zase bude nuda.

Konečně jsem pryč ze školy a teď jdu akorát domů do svého bytečku, kde už jsem nebyla asi deset dní. Ani Lukovi a ani Adamovi jsem se neozvala a dnes nebyl ani jeden ve škole. Budu muset za nimi dneska dojít, aby mě učitelé nezabili. Přeci jen jsem nebyla dost dlouho ve škole a hodně jsem toho zameškala i tak jsem byla ráda, že už mi je 18 a jsem dospělá a samostatná. Když jsem si odpočinula skočila jsem o patro výš k Lukovi s pro úkoly. Otevřela mi jeho mamka Katherine, bylo vidět, že brečela hned jsem jí obejmula vešla jsem dovnitř a když jsem viděla Luka chtělo se mi brečet ležel bezvládně na zemi a vedle něho Adam s Kikou. ,, Za chvilku je tu záchranka." řekla Katherine a znovu se rozbrečela a já běžela k Lukovi chytla jsem mu ruku a políbila ho, on se na mě podíval a pak zase zavřel oči a v tu chvíli někdo zazvonil. Když Katherine otevřela vřítilo se dovnitř snad deset záchranářů a hned mě odstrčili od Luka a začali ho ošetřovat. Pak se mě ptali jestli jsem je ho přítelkyně nebo snoubenka a jelikož jsem měla ten prstýnek po rodičích mohla jsem jet s ním.

Celou dobu v nemocnici jsem nespala a už to bylo asi dva týdny. Katherine mě omluvila i ve škole a nechala si posílat úkoly do mailu a pak mi to dávala a já je po týdnu vždy nesla do školy i za kluky.

Když se probrala Kika byla jsem ráda,  že ona se už probrala. Povídaly jsme si spolu a pak pár dní poté se probral i Adam, ale Luke byl stále v kómatu. Měla jsem čímdál větší strach. Kiku s Adamem už pustili domu, ale Luke se ještě ani neprobral. Jednou sme se tam sešli všichni já, Adam, Kika a Katherine. Už jsem měla tak rudý oči, že i sestřičky mě litovaly. Měli jsme se s ním rozloučit, chtěli ho odpojit ale já chtěla ještě chvilku být sama, alespoň se s ním rozloučit, když už s ním nikdy nebudu, když odešli na chodbu, už jsem to nevydržela, propukla jsem v histerický pláč. Vtiskla jsem mu poslední pusu a chtěla odejít, ale jeho ruka mě držela pevně v sevření. Když otevřel oči bylo to jako sen, sen který se nám jenom zdál. Hned jsem šla pro ostatní, když viděla Luka Katherine rozbrečela se.

Ahooooj,
je tu další díl po delší době, ale je první v novém roce 2017. Tak doufám, že jste dostali co jste chtěli a měli hezkého Silvestra a v kročili tou správnou nohou do tohoto roku🎉🎊

Vaše Veruhoralka

My Heart Will Go OnKde žijí příběhy. Začni objevovat