Deník neoblíbené holky

5. kapitola - Pomsta

Dnešní den? Hustý!

Všechno to začala ráno, kdy mi Kája poslala zprávu.

Nezapomeň na ten papír, tužku a lepenku ;D sraz na chodbě

Zbalila jsem si to do tašky a byla jsem strašně natěšená! Když mě a bráchu (staršího o rok) vysadila mamka před školou, šla jsem na místo, kde jsme se měly setkat. Přišla Kája s Honzou a Kája na mě vyhrnula úplně všechno.

,,Hele čus. Plán zní následovně. Marián, se kterým jsme se domluvili, nenápadně přilepí na záda Kikiny a Kláry papír s nápisem 'smrdím, tak mě nakopni' nebo tak něco. Doufám, žes to přinesla. Potom je na to Honza upozorní a jako vždy, půjdou na záchod do páté kabinky. Tam už, ale budu já čekat s kýblem vody, který jsem přinesla a vyleju to na ně. Chápeš?"

,,Jo, chápu" a vytáhla jsem z tašky ty potřeby. Tohle musí vyjít. Kája si to vzala a sedla si na lavičku. Konečně přišel i Mára a tak jsme se domluvili všichni čtyři.

,,Okej. Kikině bych tam napsala 'Jsem růžová a nestydím se za to!'" navrhla jsem.

,,To je slabý. Co třeba 'Kopni mě do zadnice, zlato :*'?" zeptala se Kája a začala se chechtat. Všichni jsme souhlasili.

,,A Kláře co?" optal se Honza.

,,Nevím... Možná 'Lovískuju Mílu Zemanů'. Všichni by se smáli." navrhl Mára. My tři jsme se začali radovat. Ale... Co vlastně budu dělat já?

,,Hele, Kájo, jakou roli v tý pomstě hraju?" zeptala jsem se nejistě.

,,Aby jsme měli nějaké dokumenty, vyfotíš je. Schováš se do nějaké kabinky a až uslyšíš, jak na ně vylévám vodu, vylezeš a vyfotíš je. Potom to poletí na Fejs." odpověděla.

Začalo zvonit a zamířili jsme do třídy.

***

Kája dala znamení. Já a ona jsme šly na záchody a Mára si vzal papírky s lepenkou.

,,Čau holky! Gratuluju k včerejší výhře o těláku!" řekl jim, plácnul je přes záda a papír se nalepil.

,,Dík." odpověděla Klára a kecala dál s Kikinou.

O pár minut později přišel Honza.

,,Co to máte na zádech?!" zeptal se jich.

,,Co co?! Co tam máme?!" zeptala se zděšeně Kikina.

,,Nějaký lístečky!!" zakřičel na ně, jakoby to byl zločin růžově módy. Bylo to slyšet až na záchody.

Vyběhly ze třídy a nečekaně zašly do páté kabinky. Nikdy se nezamykají. Blbky.
Kája už byla připravená a já jen čekala. Najednou jsem uslyšela šplouchnutí vody. Rychle jsem kabinku otevřela a tam zmoklé bárbínky.

Vyfotila jsem asi deset fotek (no co, musí být do zásoby) a ony začaly nadávat a křičet.

,,Co jste to udělaly?! Vy pindy zkurvený!! Co si to dovolujete?! Nahlásím vás že se budete divit!!" začaly se Kikina s Klárou překřikovat. Najednou do dveří vlítne dozor. Paní učitelka Kokotková. Ano, nejpřísnější úča na škole.

,,Co tady tak křičíte?!" zařvala na nás. ,,A proč Kájina brečí?!" všechny jsme se koukly na Káju. Ta seděla v rohu místnosti. Nalila si vodu do očí, aby vypadalo že brečí a začala smutně povídat.

,,Klára a.. a.. Kikina mě... mě... šikanujou!" a rozbrečela se (falešně, samozřejmě). Wow, rozená herečka. ,,A rozlily na sebe vodu aby to vypadalo, že jsou ony ty oběti." nevím jak je to možné, ale nějak jsem to všechno natáčela. Super!

,,Vy dvě, se mnou!" rozhodla učitelka a ty dvě neřekly ani ň.

------------------

Snad se vám to aspoň trochu líbilo :P nechala jsem se trochu unést tak snad neva :D
Toť vše :P

Za hvězdičku, koment nebo folow budu ráda! :3

-All