Deník neoblíbené holky

11. kapitola - Závistivý Luboš

Z pohledu Mariána

Ve škole se toho stalo dost. Všichni ale řeší přestěhování se Gab a Honzy. Teda... Hlavně Luboš to řeší.

,,Hej, kámo, ty dneska jedeš za Gábinou, že?" promluvil na mě o přestávce.

,,Problém?" odpověděl jsem. Jelikož jsem mířil ke Kájině a Ištvanovi, nechtěl jsem se s ním vybavovat.

,,Celkem jo. Drž se od ní dál, jinak to s tebou dopadne špatně." řekl výhružným tónem.

,,Vyhrožuješ? To vázně?" odpověděl jsem na to. Božeee, proč existují tak dementní lidé?

,,Ne. To je jenom varování." řekl a chystal se otočit.

,,A víš co? Ne! Kašlu na tebe. Já prostě s Gab chodím a je mi jedno co na to říkáš." rychle jsem mu na jeho kecy odpověděl. A měl jsem mlčet. Luboš mi takovou vlepil až se mi zamotala hlava. Kája si toho všimla a s Ištvanem ke mně běžela.

,,Luboši, hráblo ti?!" zeptala se ho Kája s vážným hlasem.

,,Jenom varování." ignoroval Káju a odešel. To je takovej... Blb.

,,Seš v pohodě, kámo?" zeptala se Kája.

,,Celkem jo." podala mi ruku a já se zvedl.

---

Nemohl jsem se dočkat. Za hodinu už jedu do Prahy za Gab! Jeeeeeej! Nemůžu se dočkat. Uběhlo pár dní od toho, co jsem ji naposledy viděl a mával jsem jí, když odjížděla v autě. Se slzami v hnědých očích se snažila zahnat slzy zpět, ale nepovedlo se. Než se ke mně stihla otočit zády, rozbrečela se.

,,Mariáne! Vyrážíme!" vykřikla ne mě matka.

,,Už jdu!" křičím zpět. Beru bonboniéru a nasedám do naší červené Audi (#NoReklama :D) a jedeme. V rádiu právě hrají Twenty One Pilots, mojí nejoblíbenější písničku od nich, Doubt.

,,Tak, vyzvednu si tě za 4 hodiny tady. Ahoj." oznámila moje mamka a vyhodila mě před domem Gab. Zazvonil jsem na zvonek a ozvalo se:

,,Ano?"

,,Dobrý den, Marián Kou-"

,,Máro?! Už jdu!" ozvalo se z druhé strany. Její radostný hlásek mi udělal radost.

,,Ahoj!" řekla s úsměvem na tváři a skočila do objetí.

,,Ahoj." řekl jsem klidným hlasem.

,,Jak se daří? Co škola?" zeptal jsem se po chvíli ticha.

,,Pojď dál, řeknu ti to vevnitř." řekla ona a pousmála se.

Vevnitř to měli opravdu pěkně zařízené. Moderní pohovka, televize a podobné věci.

,,Tak si to tu odlož." řekla a prohrábla si své hnědé vlasy.

,,No, vlastně, tohle je pro tebe." řekl jsem a podal jí bonboniéru.

,,To si nemusel!" řekla a objala mě. Znovu.

,,Ale jo. A teď, řekneš mi jak se ti daří?" optal jsem se jí.

,,Jo, jasně." odpověděla a já si po chvíli povídání vzpomněl na kecy Luboše. Zastavila se. Poznala, že jí neposlouchám.

,,Nad čím si přemýšlel?" zeptala se podezíravě. Má mě prokouknutého. Sakra.

,,Nestojí za řeč, pokračuj." snažil jsem se změnit téma.

,,Vyklop to." řekla. Tak jo, vzpamatuj se a všechno jí vyklop, Mariáne. Fuuuu.

,,Luboš měl kecy, to je všechno." odpověděl jsem a snažil se usmát.

,,Jaký kecy?" ptala se dál.

,,To nestojí za řeč." řekl jsem znovu.

,,Dělej, Mariáne." odpověděla.

,,Ale to není důležitý." znovu jsem se falešně usmál.

,,Tak hele. Většina vztahů skončí kvůli nevěře nebo lhaní. A ty mi lžeš. Takže to buď vyklopíš nebo..." zasekla se. Nechce náš vztah ukončit. Nebo jo?

,,Nebo...?" optal jsem se.

,,Nebo je mezi námi konec." no to si dělá srandu, ne?!

,,No... Luboš prostě říkal, ať se k tobě nepřibližuju, ale to vážně nestojí za řeč."

,,Tys byl vždycky takovej? A ano, jistě, že to stojí za řeč!" vykřikla na mě.

,,Okej! Řekl jsem mu na to, že na něj kašlu a on mi jednu vlepil! Spokojená?!" vyjel jsem na ní. Zarazila se. Ach bože, Mariáne, proč seš tak blbej? Proč ses tvářil divně a ona to poznala?!

,,Aha... To si s ním vyřídím." řekla naštvaná.

,,Já ale nechci další facku." řekl jsem. Bylo to nepříjemný.

,,Neboj. Jestli ti jí dá, já taky Lubošovi něco dám."

Endddddd

Okej, po víc jak měsíci jsem se rozhodla vydat kapitolu. Eeeeeeeej. Upřímně, jsem přemýšlela i o konci, protože mě to už moc nebaví a chtěla bych se víc věnovat knižce 'Jen jeden den'. Takže jestli se vám moje knížky líbí, přidejte si i tuhle do knihovny cx díkkkkk. A děkuju za 19 folows :3 A poslední dobou hodně píšu knížku 'I Haven't Got Any Friends Or Yes?' s Alkemi-chan na jejím účtu. Takže toť vše z dnešní kapitoly.

Za hvězdičku, folow nebo koment budu ráda Ü *-*