Magie? ANO!

Kapitola 40

Pohled Adel

Verena se vypařila!!! Znamená to že jsme vyhráli?? Pojedeme domů??

"Dany, my jsme vyhráli, Elis to dokázala!!" Křikla jsem nadšeně a dokonce jsem i objala Danyho... Řekněme, že jsem byla hodně šťastná.

Bylo to neuvěřitelný!!! Po takový době konečně uvidím rodiče! A normální jídlo, bože teď jsem z toho dostala hlad... 

Otočila jsem se, abych se mohla z vítězství radovat i s Elis a Tomim, ale hned jak jsem to udělala, skoro se mi zastavil dech. Úsměv mi ihned poklesl a nevěděla jsem, co dělat.

Tomi seděl nad Elis a podepíral ji. Vypadalo to, že dokonce brečí. Opravdu jsem začínala panikařit. Okamžitě jsem k nim doběhla a klekla si vedle Elis. Nezmohla jsem se slova.

"A-Adel, ona... Ona nedýchá!!" řekl Tomi vystrašeně. Tak nějak mi nedocházelo, co se děje. Zaposlouchala jsem se... A nic. NIC!!! Žádný tlukot srdce!! NIC!!!

"Ne, ne, ne, ne, ne!! Elis!!! ELIS!!" vykřikla jsem a třásla s nehybným tělem své nejlepší kamarádky. "To není pravda!! Tomi, že to není pravda?!?! Tohle se nestalo!!!! NESTALO!!" křičela jsem a cítila, jak mi tečou slzy.

Schoulila jsem se Tomimu do náruče a nechala své slzy téct... Na nic jiného jsem se nezmohla.

"Co se stalo?!?! E-Elis?!?!" Přiběhl Dany. Jen jsem se na něj dívala, klekl si k tělu Elis, tak jako já a Tomi. Hmátnul jí na krk a hledal tep. Vyděšeně se pak na nás podíval. Jen jsem zakroutila hlavou a hned na to se znovu rozbrečela. Tím že jsem zareagovala jsem si vlastně uvědomila, že jsem Danyho utvrdila v tom že je Elis m.. m.. mrtvá... Což vedlo k další fázi slz.

"Ann, Miku!!" rozeřval se Dany. "U-udělejte něco!! Prosím!! Nemůžete jí nechat zemřít!!!"

"Daniely,..." začala Ann zlehka. "Je nám to moc líto, a-ale..." nedopověděla. Všichni jsme věděli, že nedovedou vzkřísit mrtvé... Když to udělali naposled, vytvořili prakticky monstrum!! Monstrum, k vůli kterému Elis umřela!!!

"Elis." šeptal Dany. "Elis, prosím. Vrať se! Vrať se mi... Prosím, nemůžeš umřít! Nemůžeš..."