BRADAVICE 1 - Utajené Příběhy

5. Příběh - Deník Andromedy - 23. prosinec

Téma- Andromeda Black

Andromeda Black nervózně přecházela po dívčí ložnici ve Zmijozelské koleji, když do pokoje vtrhla její mladší sestra Narcisa. Oblečená ve velmi vyzývavých, tmavě modrých šatech s dlouhým rozparkem, který odhaloval její štíhlé nohy. ,,Kde jsi? Všichni už odchází. Nechceš přijít mezi posledními?!" ptala se zvědavě své sestry.

Pak se na ni podívala překvapeným pohledem. ,,Andromedo, myslela jsem, že si vezmeš ty zelené šaty.?"

Andromeda se zastavila a nervózně si upravila šaty. ,,Jo, ale tyhle se mi líbí víc." Usmála se a podívala se na sebe do zrcadla.

Narcisa se postavila vedle ní a kriticky se na sebe dívala. Ve vysokých podpatcích chodila sebejistě a bez jediného zaváhání. ,,Možná jsem si měla udělat jiný účes! Ale teď už je to jedno. Andromedo, musím jít. Lucius už čeká ve společenské místnosti." Usmála se na sestru a odběhla ke dveřím, tam se zastavila a otočila. ,,Jsi krásná Andromedo, ať už jdeš s kýmkoliv, budeš se mu líbit." Odešla pryč.

Andromeda se na sebe stále dívala do zrcadla a tiše si povzdechla ,,Doufám."

Už několik týdnů se těšila na vánoční ples, který Brumbál uspořádal místo klasické slavnosti. Když vyhlásil, že se bude konat ples, tak byla trochu nervózní. Nevěděla jestli ji někdo pozve. Nechtěla jít s nikým ze své koleje. Byli to jen namyšlení hlupáci. Navíc, jí se líbil někdo úplně jiný.

. . . . .

Pár dní po vyhlášení, si ji na chodbě před učebnou lektvarů odchytil světlovlasý chlapec. Chytil ji za ruku a usmál se na ni. ,,Dromedo, já,.." nervózně se podíval na dívku, která se na něj usmívala.. To mu dodalo odvahu znovu mluvit. ,,Dromedo. Chtěla by jsi jít semnou na vánoční ples? Byl bych nesmírně šťastný." Nervózně se rozhlédl kolem.

Andromeda se znovu usmála. ,,Ano, půjdu s tebou moc ráda."

Chlapec ji šťastně políbil na tvář a odběhl pryč. Andromeda se ještě chvíli dívala jeho směrem a zamířila do učebny lektvarů, kde právě začínala hodina.

. . . . .

Naposledy se na sebe podívala, měla na sobě fialové šaty, dlouhé až na zem, jen lehce ozdobené stříbrnými flitry. Vlasy si rozpustila a upravila. Zhluboka se nadechla a vydechla. Vykročila z ložnice a sešla schody. Ve společenské místnosti už nikdo nebyl.

Vydala se ven do chodeb hradu, kráčela pomalu a poslouchala hlasité klapání podpatků. Srdce ji bylo jako splašené. Těšila se na tanec a slavnost, ale bála se reakce ostatních studentů. Hlavně těch Zmijozelských.

A co na to řeknou její sestry? Bella bude šílet. Je posedlá čistou krví a Zmijozelem. A Narcissa? Možná bude pár dní naštvaná.. Jisté je, že ani jedna z nich, jejího partnera nebude mít ráda.

Došla až do vstupní haly a zastavila se. Rozhlížela se kolem, všude byli studenti. Všichni byli oblečeni ve svých nejlepších společenských hábitech a šatech. Tolik barev v Bradavicích ještě neviděla. Studenti pomalu vstupovali do Velké síně a hlasitě se mezi sebou bavili. Smích se rozléhal po celém hradě.