Motorbikers

Dar a hledání Greena✉

Vzala jsem ji do ruky a začala pomalu číst...

Milá Jessie, vím jak tě ztráta nového Greena mrzí. Proto ti posílám 48 000 na účet na různé opravy. Nevracej mi ty peníze víš, že kolikrát sám nevím co a nimi. Použij je jak uznáš za vhodné. Mimochodem snažil jsem se Greena najít, ale nikde nebyl jakoby se vypařil. Omlouvám se, ale víc pro to nemůžu udělat znáš Ann a její kontrolování peněz už tak jí bude podezřelých těch pár tisíc.
Miluju Tě táta.

Tohle snad nemyslí vážně vždyť je to strašně moc peněz. Musím mu to poslat zpátky. Mám svých peněz dost. Jsem slušně vydělávající organizér různých akcí a do toho mám ještě vlastní dílnu kde opravuju jak auta tak motorky. Vyběhla jsem z pokoje přímo do garáže. Z věšáku sebrala klíče a nastoupila do svého mustangu Mach 1 rok výroby 1973. Je to veterán, ale já mám to auto už rok a nemůžu si stěžovat.

Vyjela jsem z garáže rovnou do centra. Vystoupila jsem z auta a rozešla jsem se do banky ,,Dobrý den chtěla bych vložit peníze na tento účet'' podala jsem jí kartičku a ona si to zapsala zeptala se mě kolik a potom po mě chtěla podpis. Dala mi papír s potvrzením a já mohla jít.

Nastoupila jsem do auta a rozhodla se, že se pojedu podívat po Greenovi. Projížděla jsem mezi ulicemi a hledala ho. Co když je někde na vrakáči? Chtěla jsem odbočit k nejbližšímu vlakáči, když jsem si všimla bourány motorky před nějakým domem. Dojela jsem blíž a koukla se na spztku. To je Green! Dupla jsem na brzdu otevřela dveře a vystoupila ven zrovna vylezl nějaký blonďatý kluk ,,Můžu se tě zeptat kde jsi vzal mojí motorku?'' zeptala jsem se ho a on se na mě hnusně podíval ,,Jak jako tvojí? Nemáš žádný důkaz, že je tvoje a teď vypadni!'' zařval na mě a ve mě se začala vařit krev ,,A techničák ti nic neříká ty arogantní kreténe?!'' křikla jsem na něj a vytáhla techničák přímo na tuhle motorku.

On se na mě jen podíval a řekl ,,Nezblázni se barbie chtěl jsem jí jen opravit a vrátit holce kterou jsem srazil když na ní jela jako odškodný!'' štěkl po mě a chtěl zajít dovnitř ,,Tak to jsi byl ty.... To ty jsi mě srazil! To kvůli tobě jsem byla 2 měsíce v kómatu! Ty hajzle proč jsi mi nepohl?! Proč jsi tam vůbec jezdil?! To si říkáš motorkář!'' řekla jsem rozzuřeně. Vytáhla jsem mobil a vytočila táty číslo ,,Tati?! Prosím tě můžeš vzít vlek na motorku a přijet na adresu drake street 45 našla jsem Greena díky pa'' zavěsila jsem než stačil něco říct.

Otočila jsem se na toho bloňďatého hajzla s tím důvodem, že něco řeknu, ale nedal mi žádnou možnost. Jen tam stál s lítostí v očích a pak řekl ,,Je mi to líto'' sklopil pohled. Neodvážil se mi podívat do očí ,,Líto?! Tak tobě je to líto?! A to že je Green úplně na šrot to je v pohodě? To že jsem byla kvůli TOBĚ v nemocnici je ti líto?! Na to jsi měl myslet dřív než jsi mě srazil!" jakmile jsem to dořekla přijel táta s vlekem.

Došla jsem ke Greenovi sundala ho ze stojanu a dojela s ním opatrně aby se ještě nerozsypal na vlek. Společně s tátou jsme do přivázali a pořádně upevnili aby nespadl. Seskočila jsem dolů našedlá do svého auta a rychlostí blesku jsem se rozjela z místa. Táta byl hned zamnou. Dojeli jsme ke mě domů a já zaparkovala do garáže. Vyšla jsem ven kde táta sundával Greena z vleku.

Společně jsme ho dostali do garáže a já přemýšlela co s ním. Je v hodně špatným stavu. Pojišťovna by mi měla poslat do týdne peníze mezitím budu muset Greena odstavit a zjistit co tam je za závady a jak moc jsou vážné achjo...