,,Tak tenhle mobil vrať a sežeň Erenovi jiný,'' navrhla Mikasa poté, co jsem se s Jeanem asi hodinu hádal. Po chvilce přemýšlení nakonec Jean něco zamručel a natáhl ke mně ruku. Nejdřív jsem mu chtěl mobil dát, ale potom jsem si vzpomněl, co se stalo včera večer.
,,Chci si nechat tenhle,'' řeknu rozhodným hlasem. Uvnitř už si tak jistý nejsem. Co když se mi to jen zdálo? Vždyť se od rána neobjevil.
,,Co jsi to za kreténa?! Když ho nechceš vyměnit, tak co po mně kurva chceš?!!'' začal vřískat Jean. Tím upoutal pozornost všech okolo. Rozhodl jsem se ho ignorovat, a tak jsem se jednoduše otočil a odešel z jídelny. Už jsem byl skoro u svý skříňky, když do mě ten kokot vrazil. Jen tak tak jsem to vyrovnal, abych neskončil na zemi. Chtěl jsem to Jeanovi vrátit, ale byl fuč. S otevřenou pusou jsem se díval na místo, kde ještě před sekundou stál.
,,Co jsi to se mnou udělal?!'' zaslechnu jeho hlas z mobilu. Tvář má přimáčklou k displeji a naštvaně na mě zírá. Nestihnu odpovědět. Jediné, čeho jsem schopný, je zírat, jak se jeho obličej přímo rozplácl o sklo. V další chvíli mě oslepí zář. Zaregistruju vedle sebe Jeana.
,,Proboha Erene! Zbláznil jsi se?'' ozve se za mnou Arminův hlas. Všichni se vrhnou k Jeanovi, aby mu mohli pomoct. Nejvyšší čas zmizet.
Když jsem vyběhl ze školy, zaslechl jsem mně tak známý a přitom cizí hlas, který říkal: ,,Co je tohle za způsoby?! Teď abych to tady uklízel znova! Jestli se tohle bude ještě někdy opakovat, ať si očistí boty! Jasný, spratku?!''
