Zvonil mi budík. Vypl jsem ho a pomalu vstal z postele.
,,Erene! Vstávej!'' zakřičí na mě mamka z kuchyně. Už se vrátila? Aha... ono je vlastně úterý. Jela na celý týden pryč i s nějakou její kamarádkou. Myslím, že se jmenovala Ackermanová.
Když už jsem byl připravený jít do školy, vzal jsem si mobil, který mi včera Erwin vyměnil za Leviho. Rozloučil jsem se s mamkou a vyrazil. Celou dobu jsem byl mimo. I v hodinách. Aspoň dokud jsem nezaslechl Jeanův hlas. Seděl v lavici za mnou.
,,Mě to tak nebaví!'' zaúpěl. Hned ho učitel probodl varovným pohledem. Jakmile se všichni zase věnovali učiteli, ozval se mi za zády tichý smích. Nebyl Jeanův. Byl cizí. Než jsem se však stačil otočit, zazvonilo a všichni se vyhrnuli ze třídy. Včetně Jeana. Sledoval jsem ho. Zastavil se u skříňky. Dal do ní všechny učebnice a mobil. Tak mobil? A má stejný jako já! Jakmile se ten kůň otočil, aby něco řekl procházející Mikase, udělal jsem pár rychlých kroků, vzal mobil a zdrhal pryč. Nevšiml si mě. Nikdo.**********
Schoval jsem se v jedné z tříd a zapl mobil.
,,Něco sis zapomněl, Jea-'' zaslechl jsem hlas a přede mnou se objevil chlapec asi v mém věku. Vykuleně se na mě podíval.
,,Potřebuju tvou pomoc. Když mi pomůžeš, zase tě tomu koňskýmu ksichtu vrátím. Bereš?'' řekl jsem v rychlosti a čekal na jeho odpověď. Vypadal, jako by se měl každou chvíli rozbrečet.
,,Co ode mě chceš?'' zakuňkal tiše.
,,Co jsi zač?'' zeptám se na rovinu.
,,Jsem úplně normální člověk!'' Stejná reakce, jako když jsem se ptal Leviho.
,,Fajn. Jak ses dostal do toho mobilu?'' ptám se dál. Musím to vědět.
,,Asi před pěti lety mě tady uvěznil jeden chlap. Smouth nebo Smeeth...''
,,Smith?''doplním ho. Souhlasně přikývne a pokračuje: ,,Nějakou dobu se nic nedělo, ale potom se do jeho obchodu vkradli dva kluci a jedna holka a vzali několik krabic s mobilama. V jedné jsem byl i já. A nakonec si mě koupil Jean. Asi před půl rokem. To je všechno co vím!''
,,Je víc lidí jako jsi ty?''
,,Je nás spousta.''
,,Už jsi někdy slyšel jméno Levi Ackerman?''
,,Znáš ho? Ukázal se ti?'' zeptá se překvapeně. Přimhouřím oči.
,,Jo,'' odpovím jednoduše.
,,O něj se Smith staral nejvíc. Řekl bych, že to kvůli němu nás uvěznil. Byli jsme jen pokusné myši. Ti tři vzali i jeho. A potom, když se s těma třema Jean a Armin domlouvali, aby ti koupili mobil, kontaktoval mě. Chtěl se k tobě dostat. Nevím proč, ale řekl jsem to Jeanovi a ten mě poslechl.'' Vydal jsem se směrem k Jeanově skříňce. Pauza na oběd končila.
,,Byl tam Levi déle než ty?'' zeptal jsem se na poslední otázku. Chlapec přikývl.
,,Děkuju a promiň. Mimochodem, jsem Eren,'' řeknu, když už jsem skoro na místě. ,,Marco,'' odpoví. Potom už mobil vypnu a rozběhnu se k Jeanovi. Jakmile otevře skříňku, natáhnu ruku a dělám, že jsem ten mobil jen tak tak chytl.
,,Málem ti spadl,'' zamumlám, dám mu mobil do ruky a jdu pryč.