1.Fran

815 16 3
                                    

"Dobré ráno"slyším říkat Leona a vím,že to nebylo na mě,ale na malého Samuelka,který už je asi půl hodiny vzhůru.Naštěstí neplakal.Stačí, že v noci pláče a já k němu sedum krát stávala.Naštěstí je Leon tak hodný,že malého vezme dolů a nakrmí ho a já můžu ještě spát.A navíc mi udělá i snídani a k tomu kafé.Že je to milé.Ano jsem na mateřské a Leon,protože mají svůj podnik s tátou, tak většinou chodí na devátou.A já si do té doby pospím a pojím.No a poté dělám to co zrovna chci a přitom kontruluji Samuelka.Zrovna vařím oběd,když mi zvoní mobil.Utřu si ruce a zvednu ho. "Prosím?"řeknu

"ahoj Vio,můžu se stavit?"řekne Fran

"ano můžeš"řeknu

"dobře do patnácti minut jsem u vás"řekne a zavěsí.Já se dál věnuji přípravě oběda.Dnes budeme mít zeleninovou polévku a maso na šlehačce.Polévku,již mám dávno hotovou a maso už skoro taky.Domem se rozezvoní zvuk zvonku a tak jdu otevřít. "Ahoj"řekn a obejmu Fran

"ahoj Vio"řekne a usmívá se

"poď dál"řeknu a zavřu pok za ní dveře.Posadí se na bar a já pokračuji v hlídání masa.

"Vio chci ti něco říct"řekne Fran 

"a co?"řeknu

"já jsem těhotná"řekne

"vážně?"řeknu nevěřícně

"ano"vypískne

"a ví to už Diego?"řeknu

"ne,já no proto jsem přišla já nevím,jak mu to mám říct"řekne

"normálně...třeba u večeře nebo tak"řeknu

"dobře"řekne a usměje se.Já vytahuji maso z trouby,protože už je udělané. Podívám se na malého,který spokojeně spinká a jdu si sednout k Fran. "A co jinak,už máte svůj dům?"zeptám se "Příští týden se budeme stěhovat"řekne

"to je fajn"řeknu

"jo to jo"řekne 

"konečně ve svém"řeknu

"ano"řekne a dodá: "už bych měla jít"

"dobře,někdy se stavte i s Diegem na náštěvu"řeknu

"dobře,určitě přídeme"řekne Fran a obuje si balerínky.

"Tak ahoj"řeknu

"ahoj"řeknu s úsměvem a Fran,už mizí za dveřmi.Jdu opět zkontrolovat malého.On pořád dokonale spinká.A tak si naberu trochu polívky a sním ji.Poté si naberu jedno maso s bramborami. A pomalu ujídám sousto po soustu,skoro u konce se začne malí vrtět a kňourat,proto to do sebe rychle hodím a jdu k malému,který už bečí že by něco papal.Vytáhnu tedy láhev s mlékem z lednice a zehřeji ji. Poté skusím,jestli je to akorát.Samozřejmě,že je jako obvykle a tak si vezmu Samuelka do náruče a krmím ho.Ten má zachvíli celou láhev stahlou a teď sním jen chodím a čekám jestli si odříhne.Chodím a pak konečně ano a tak ho pokládám spět do postýlky,dám mu dudlík a on spokojeně usíná.Je tak slaďoučký.♥♥

Bouchnou dveře a pochvíli se kolem mě obmotají Leonovi paže "Copak máme dnes dobrého?"řekna a políbí mě do vlasů.

"Zeleninovou polévku a maso na šlehačce"řeknu

"já mé oblíbené"řekne a jde si nabrat.

"Jo musím ti něco říct"řekne

"ano?"řeknu.

První díl :) Doufám,že se líbí,stejně jako první díl :) Rézi ♥

Náš život (Kluk z Madridu)✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat