Fallenka 1

Vánoce

POHLED VADIMA
Od tohohle incidentu uběhly 4 měsíce a jsou Vánoce. Za tři dny je Štědrý den a já pořád nevím, co mám Áji koupit. Asi ji koupím tu mikinu a batoh co chtěla, ale ještě něco k tomu přihodím. Ale pak jsem vymyslel něco mnohem, mnohem, mnohem lepšího, něž je mikina.
POHLED ÁJI
Právě jsem Vadimovi na Vánoce koupila nový mikrofón, protože se mu ten jeho rozbil. Snad mu udělá radost. Pomyslela jsem si když jsem, dobalila poslední dárek. Ájo, pojď mi pomoct se stromečkem! Zavolá na mě z obýváku Nicol a já už letím za ní.
POHLED VADIMA
Chtěl jsem ji udat překvapení a jeden dárek ji dát už teď. Nechal jsem nám udělat na obrovské dřevěnné srdce, všechny naše fotky co s polu máme. Vyšel jsem schody nahoru a zaklepal na její dveře. Dále!!! Ozvalo se a já vešel. Čau kočko, usmál jsem se na ni a dal ji pusu. Ona udělala to stejné a oba jsme se na sebe usmály. Na, tady máš, podal jsem ji dárek. Pomalu ho začal rozbalovat a když ho uviděla, začal brečet. Líbí? Zeptal jsem se a nastavyl náruč na náznak obejmutí. Hned na mě skočila a všude mě začal pusinkovat. Děkuju, děkuju, děkuju, děkuju, děkuju!!!! Křičela pořád dokola. Tak dobře, teď něco dostaneš ty. Odešla ke skříni a vytáhla krabici s dárkem. Na, rozbal to! Řekla nedočkavě a já začal trhat vánoční papír. Ty jsi mi koupila nový mikrofón!? Jen se na mě usmála a dal mi pusu na tvář. Já tě miluju!! Zařval jsem přes celej pokoj a slyšel jak se Nicol směje.
POHLED ÁJI
Vadim mě pořádně překvapil. Dal mi dárek ještě před Vánocma a já nechtěla vypadat jako debil tak jsem mu dala ten mikrofón....ach jo, teď musím vymyslet něco jinýho. Asi hodinu jsem projížděla různé stránky s čímkoli, ale musely tam být slevy. Zhruba dva roky si šetřím, na svůj vlastní byt, ale když z tama zmizí trocha peněž, nebude to taková hrůza. A pak ksem to uviděla. To je ta kamera co Vadim chtěl! A je ve slevě! Hned jsem na to klikla a koukla na cenu. 7000.....to je moc, ale mám na to. Přemýšlela jsem dlouho. Hodně dlouho. Vadim mi dal takovy pěkný dárek a já mu dala jen mikrofón....prostě, nakonec jsem mu tu kameru objednala. Snad bude rád, pomyslela jsem si když, jsem si pozdě v noci ulehala do postele.
POHLED VADIMA
Když jsem viděl jak je ráda jen z takovýho dárku jsem zvědavý, co bude dělat až uvidí ten hlavní. Mami,  ještě jednou mi řekni tu adresu, prosím. Zavolal jsem dolů na mamku.
Praha 123! (Nevím jestli něco takovýho je) Zahulákala mamka a já si to zapsal na papírek. Plánuju ji vzít do našeho bytu. Ano, našeho bytu. Je mi osmnáct a rodiče mi koupili vlastní byt tak jsem navrhl Nicol, aby tam Ája bydlela semnou když tam má školu. Ani jsem jo nemusel dlouho přesvědčovat, protože Ája si na svůj byt šetří už hodně dlouho a bydlet sama může. Takže teď budeme něco jako maželé. Jen nám chybý děti, zasmál jsem se sám pro sebe. POHLED ÁJI
Dneska jsou Vánoce!!! Uvědomyla jsem si hned, jak jsem se probudila. S dobrou a veselou náladou jsem šla provést svou ranní rutinu a vybrat vánoční oblečení a už jsem letěla říct Nicol, že jdu za Vadimem. Rychle jsem na sebe nahodila bundu a měla namířeno k jeho domu.
POHLED VADIMA
Je jen 11 ráno a já právě vylezl z postele. Už oblečený, jsem sešel dolů a už tam byla celá moje rodina?! Tak brzo?!
Nazdar VADAKU!! Přiletěla zamnou  šestiletá sestřenice a plácli jsme si. Ahoj Vadime, pozdravili mě všichni když jsem vešel do obýváku. Taky jsem pozdravil a začal jsem se zase ládovat cukrovím, ale ani ne za minutu někdo zaklepal. Asi to je Ája, domluvil jsem se s ní, že dneska příjde, oznamil jsem mamce a šel otevřít. Čau krásko, pozdravil jsem ji a dal ji pusu. Obajla mě a vešly jsme dovnitř. Jo, je tu moje rodina...jen abys nebyla překvapená, jo? Jo v pohodě, jen doufám, že tu nebude.... Ani to nestačila doříct, protože nás zastavil Kiril.
Ale, ale...koho tady máme? Úchylně se na ni podíval a usmal se. Pojď, chytl jsem ji za ramena a vedl do obýváku.
POHLED ÁJI
Kiril byl v klidu a někteří tu umí  i česky, takže super. Chvilku jsme si všichni povídali a pak přišla Vadimova mamka s tím jestli by jsme nechtěli, jít koupit jeho neteři ( ano, tady bude mít Yana dceru) nějaké ty miminovslé věci. Jasně že jo! Přiskočil za náma Vadim a už jeho mámě bral Terezku z rukou. ( ano, bude se jemenovat Terezka).
Když jsme byli všichni oblečení do pořádné vánice, podala mi Yana seznam, co všechno máme s Vadimem koupit. Ja jen kývla a společně jsme vyšli ze dveří.
POHLED VADIMA
Když jsme byli v obchodě, přišla nám pomoct nějaká starší paní. Dobrý den, co by jste potřebovali pro miminko. Zeptala se nás a Ája ji hned všechno nadiktovala. A jak je stará? Zaptala se nás ta baba, když jsme vybýrali poslední věc. No....já nevím. Podívala se na mě a já hned vyhrkl, že 1 měsíc.  Vy nevíte, jak starou máte dceru? Podívala se na Áju. Ale to není moje dcera, mame ji jen na hlídaní, řekla se smíchem.
Umíš si představit jaké by to bylo, kdyby jsme měli takové malé mimino? Zeptal jsem se když, jsme se procházeli náměstím.
Jo, ale je to divná předtava...odpověděla.
Proč divná?
My dva a mimino?
A proč ne?podíval jsem se na ni.
Je mi jen 16 a tobě 18 Vadime, taky se na mě podívala.
Ale já nemyslím teď Ájo, ale někdy ano, ne?
Jo, jednou třeba jo....
Chvilku bylo ticho, ale pak je uviděli stánek s trdelníkem a dalšíma sladkostma.
POHLED ÁJI
Koupili jsme si trdelník a jeho rodině nějaké ty vanoční sladkosti. Procházeli jsem kolem svařáku a Váďa se na mě koukl. Vadime! Přísně jsem se na něj podívala. Udělal na mě psí oči a začal prosit. Bože....tak jo, ale jen 1.
4! Řelk se smíchem.
2 víc ne, dala jsem si ruce v bok.
Dobře ženo, řekl a vzal si peněženku.
POHLED VADIMA
Svařák jsem vypil a šly jsme domů.