Fallenka 1

Byt

Tak já už musím jít domů, řekla Ája a začala se se všemi loučit. Počkej, jdu tě doprovodit. Přiběhl jsem k ní a vyšly jsme do toho mrazivého počasí. 
Večer se ještě uvidíme Vadime, řekla když jsme se loučily a já ji nechtěl pustit z mého objetí. No jo....řekl jsem a dal ji poslední pusu. Ještě jsme si zmávaly a už jsem měl zase namířeno domů.
POHLED ÁJI
Ájo, pojď jsem!! Zavolala na mě Nicol z obýváku. Ano? Zeptala jsem se, když jsem přišla k ní do obýváku. Ájo, tohle jsou mý rodiče, sourozenci a babička s dědou. Dobrý den, slušně jsem pozdravila a všichni mě napodobyli. Začaly jsme si povídat a pak přišel čas na večeři.
U jídla jsme probíraly jak to teď vlastně celé bude.  Nicol mám řílat mami, její mamce babi a dál to všechno znáte. Když jsme se všichni najedly, už jsme letěly na dárky. Teda, první jsme se musely schovat před Ježíškem kvůli Jiříčkovi ( to je od Nicol bráška a opravdu se tak jmenuje).
Dostala jsem toho fakt hodně. Mikinu, batoh, nějaké parfémy, knížky, doplňky do pokoje ale co mě dostalo nejvíc, byl mobil. Ty jsi mi koupila mobil? Překvapeně jsem se podívala na Nikol. Když mám Iphone já, budeš ho mít i ty a navíc, tam ten jsi měla hrozně starý....usmála se na mě a já na ni.
Rovnala jsem si dárky, když v tom něldo zazvonil. Jdu tam! Zakřičela Niki a hned jak otevřela, jsem slyšela Vadima. Snažila jssm se poslouchat, ale moc mi to teda nešlo. Jen jsem zjistila, že mě Vadim chce někam vzít a já můžu.
Ájo!! Zavolala Nicol a já k nim přicupitala. Ahojky, dal mi Vadim pusu a Niki se zasmála. Vadim tě chce někam vzít, tak běž, pobídla mě Nicol. Jo, tak počkej tady Váďo! Rychle jsem odběhla do pokoje, vytáhla dárek pro Vadima a běžela zase za nimy. Přiveď mi ji celou, zasmála se znovu. Jo neboj, tak jdeme? Zeptal se a už mě tahal za ruku. Jojo, jdeme, ahoj Niki stačila jsem ji ještě zamávat. Jsem máma, ne Niki! Zavolala na mě a pak zavřela dveře.
POHLED VADIMA
Kam to jdeme? Vyptávala se.
Uvidíš, je to další dárek.
Tak veliký, že se nevejde pod stromeček?
Jinak by tě tam netáhl, zasmál jsem se a vešly jsme do zeleného paneláku.
Vyšly jsme schody až do sedmého patra protože výtah se rozbil a já začínal odemykat dveře. Doufám, že to za tu dřinu bude stat zato, zasmála a vešly jsme dovnitř. Tak Ájo, představuju ti náš byt! Zakřičel jsem přes celej byt a roztáhl ruce na náznak objetí. Náš byt? Zeptala se nechápavě. Jo, moje máma a Nicol, teda tvoje máma, nám koupili byt. Prý to ty budeš mít blíž do školy a já už mám 18 tak to je dobrý, ne?
Dobrý? Přímo úžasný!!! Doslova na mě skočila a dala mi pusu. No...musí se to tu vymalovat a vylepšit, řekla a rozhlížela se kolem. Tak to necham na tobě, zasmál jsem se a položil jsem ji na zem.
Jo, ten dárek! Podala mi velkou krabici. Rozbal to!! Řekla a podívala se na mě.
Vůbec to nešlo otevřít, tak jsem chytl nerva a trošičku tu krabici roztrhal, no....
Ty jsi mi koupila novou kameru? Tu co jsem chtěl?
Už to tak bude VADAKU zasmala se.
Neříkej mi VADAKU! začal jsem ji lechtat.
Jináč? Provokovala mě.
Založís si kanál a budeš natáčet taky!
Co? Točit budu jenom s tebou...
No dobře no...dal jsem ji pusu na čelo a šly jsme domů.

Já vím, trošku kratší díl....
Jinač sorry za chyby.