hádka?

411 14 2
                                    

POHLED VADIMA
Byl večer a my jsme se dívali v našem božáckým obýváku, který jsem sám zařídil, na ještě božejší telku. Tak já jdu do sprchy. Dala mi pusu Ája a už zmizela v koupelně. Máš pěknou ženu. Zasmál se Martin a vzal si další bobón. Hele, nezajdem dneska někam? Zeptá se mě s plnou pusů medvídků. A kam prosím tě? Hodil jsem nechápavej výraz. No jako kdysi. Celou noc jsme vždycky prochlastali a vždycky se nám zadařilo u holek, pamatuješ? Jo, pamatuju, na to se zapomenout nedá... Zavspomínal jsem si. Tak jdeme zas? Martine ty víš, že od té doby co mám Áju se tak nechovám. Už nejsem malý děcko. Tak tím malým děckem zase buď, ne? Aspoň na jednu noc. Vždyť nemusíš s nikým spát. Jen si pojď užít, jako kdysi. Zaprosil.
Povzdychl jsem si. Ale jen jednou.
Super!!! Poskočil radostí.
Já to jdu říct Áje a ty zatím posbírej ty medvídky co jsi shodil.
Ají? Zaklepal jsem na dveře koupelny a vešel dovnitř. Zamčeno neměla. Super. Stála tam za závěsem a sprchovala se. Přes tu vodu mě asi neslyšela. Zlato? Odtáhl jsem závěs. Ježiši Vadime! Honem na sebe hodila ručník. Nahatou jsem tě už viděl. Usměju se. Co chceš? Zamračí se. Mohl bych jít s Martinem ven?
Kam ven? Zeptá se a zastaví vodu.
Jen tak někam do klubu, víš?
Hmm... Zapřemýšlela.
Prosím zlati. Zaprosím a objemu ji celou mokrou. Tak jo, ale zítra mi pomůžeš přestěhovat věci z domu, jo? Pohladila mě po hlavě a usmála se na mě. Jo jo neboj, tak čůůůůs! Vyběhnu z koupelny a už na sebe házím bundu.

***
POHLED MARTINA
Je to tady fakt super! Zařvu na Vaďu přes hlasitou hudbu v klubu. Zrovna jsem objednával daší vodku ale připletou se k nám nějaký holky. Dost pěkný holky. Čau blonďáku. Zasměje se jedna redheda a sedne mi na klín na barouvou židli. Ahoj. Uculím se na ni a přidržím si ji.

POHLED VADIMA
Přišly nějaký holky a jedna zrzka se hned nalepila na Martina, který jí hned s radostí kupoval jeden drink za druhým. Ta druhá menší brunetka byla schovývavější. Sedla si zamnou a uskrkávala si ze své skleničky. Ale vyladala opile. Neříkám, že já v sobě neměl už dost panáků, ale byla na tom viditelně hůř. Hele, ty jsi Vadim. Vadim Tkachenko, že? Naklonila se ke mě.
Eee, jo jsem. Dal jsem si dalšího panáka. Už to musel byt tak devátej, nebo desátej.
S tebou chodí ta štětka Andrea, žejo? Málem spadla ze židle. Já ji ale přidržel aby nespadla. A jak vidím, tak tě už moc narozdíl ode mě nezajímá, co? Zasmála se a pohladila mě po ruce. Hele, do tohohle se nepleť, jo? Upil jsem si silného drinku, který jsem mixoval s vodkou.

***
Uběhlo asi půl hodinky a já byl nelitej jak prase. Takhle střískanej jsem ještě v životě nebyl. A že to bylo hodněkrát. Martin někam zmizel i s tou zrzkou. Bruneta semnou zůstala a kupovala mi další a další silný chlast. Ta se ale najednou zvedla a přešla ke mě. Tiskla se mě jako Martin na tu redhedu. Ale mě to bylo úplně uprdele a chlamal jsem se jako debil, díky chlastu co do mě způlky nalila. Můžu ti něco ukázat? Nečekala na mojí odpověď a už mě táhla za ruku někam za roh. Samozdřejmě mě vzala na záchody. Ani jsem se nedíval jestli na pánské nebo dámské. Ihned jak zavřela dveře,  dala mi pusu. No... Pusu... Francouzáka. Já tam jen stál držel ji za boky a usmíval se jako retard. Pojď! Zavelela a já poslušně zašel společně s ní do kabinky. Zamkla za náma dveře a pak to začalo. Sundala mi kahoty a boxerky zároveň. No a ... Jednoduše mi ho vykouřila. Líbilo se mi. Hodně. Co si budu nalhavat. Byla zkušená a to se mi líbilo. Když jsem se málem udělal, přestala. Pohodila mě na zem a když si sundala sukni i s kalhotkama, sedla si na mě. Užíval jsem ai to. Fakt moc. Ale najednou uslyším hlas Martina. Vadime si tu? Volal přes celý záchody. Kurva! Začali jsme nadávat a oba jsme si stoupli a začali co nejrychleji oblíkat. Vadime jsi tu? Zavolal zase. Jo jsem! Zařvu. Zůstaň tady, až odejdeme tak vylez. Pošeptam jí do ucha a ona mi dá rychlou pusu na rozloučenou. Budeš mi chybět zlato, usměje se po polibku. Odemkl jsem dveře a naskytl se mi pohled na nechápavého Martina. Proč jsi tam byl tak dlouho? Zkříží ruce na prsou. Eeee... Zaváhal jsem a poškrabal se na krku.
Vždyť máš Áju! Sám jsi mi slíbil, že s nikým spát nebudeš! Začal na mě řvát. Hele víš co? Kdyby jsi mě sem dneska nezatáhl, tak se tohle nestane! A dej mi pokoj! Obejdu ho tak, že ho trošku naberu ramenem a měl jsem to namířeno domů.

POHLED ÁJI
Super. Je půl čtvrté ráno a on nikde. Seděla jsem na gauči a jen tak z nudy, která se vyklubala z čekaní na Vadima, psala nějakej nudnej příběh. Když jsem to zrovna chtěla vzdát a jít spát, uslyšela jsem klíče v zámku. Schválně jsem pořád seděla na gauči, protože mi bylo hned jasný, že bude nalitej a ten pohled jsem si chtěla ještě chvíli usetřit. Ájo? Ájinko moje, kde si? Volal po bytě tím svým opileckým hlasem. Počkala jsem až se doslova doplazil do obýváku. Ahoj miláčku! Rozevřel náruč na objetí. To jses pěkně naložil v lihu... Prohlídla jsem si ho. Ale no tak, Andílku můj blonďatej! Zasmál se. Trochu se mi chtěli smát, ale vydržela jsem to. Vadime pojď si lehnout. Sundala jsem mu mikinu. Ale já nemůžu. Nemůžu. Musím ti něco říct. Vykoktal ze sebe. Já mu mezitím sundala polité tričko, buhví od čeho. No tak mluv... Pobídla jsem ho, ale nevěnovala jsem tomu moc pozornosti, protože jsem věděla, že to jsou jen opilecký kecy.
Andreo já tě podved... Svalí se na gauč.
Co- co že si? Dám si ruce v bok.
Podved jsem tě a je mi to neskutečně líto. Byl jsem opilej. Ani nevíš jak se teď stydím Ájo...dal si o ličej do dlaní.
V tu chvíli jsem měla takový mini maxi infarkt. Chtělo se mi brečet, řvát. Potřebovala jsem něco rozbít. Prostě jsem se nasrala.
Tys- tys mě podvedl? Zopakovala jsem.
On se nezmohl na nic jinýho, než na přikývnutí.
Ty... Ty hajzle!! Rozkřikla jsem se na něj.
Jak si mi to mohl udělat? Chytla jsem se za hlavu a přecházela po místnosti. Proč? Proč? Zařvala jsem.
Já byl nalitej. Odpověděl klidně.
Víš co? Vypadni, vypadni a už se nevracej! Hodím po něm jeho tričko.
Sice jsem udělal kravinu, ale z mýho bytu mě nikdo vyhazovat nebude! Stoupl si předemě. Nezapomíne, že je to i můj byt a já můžu rozhodovat, kdo tu bude a kdo ne a ty to rozhodně nebudeš! Dloubla jsem do něj ukazováčkem a musela jsem vzteky zrudnout. Tak vypadni! Vypadni!! Zařvu nejvíc nahlas jak umím. Strčím ho směrem k východu. Běž!
Na mě si nikdo dovolovat nebude a ty už vůbec ne! Rozčílí se a dá mi facku. Facku po které spadnu na zem. Co si to udělal? Zeptám se potichu, když mě tvář začně hodně stípat a já se za ní chytnu.
Co jsem to udělal? Zeptá se mě se smíchem v hlase.
Tohle jsem udělal! Dá mi druhou.

POHLED VADIMA
Kurvo jedna! Zařvu přes celej byt, vezmu bundu a mizím venku. Ani nevím kam pujdu. Nemám kam. Rodiče by se mi vysmáli, Martin si to někde rozdává s tou redhedou... Povzdychnu si. Bože.... Zapřemýšlím. Co třeba Denis? Jo, jasná volba.

POHLED ÁJI
Tohle jsem od něj nečekala. Tohle opravdu ne. Vlastně a i nevím co mám dělat. Mám zavolat mamce? Ne. Ta by z toho udělala ještě větší scénu. Terce? Lepší nápad. S Vadimem se zná už roky, ale je pozdě. Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu normálně spát a ráno se to nějak vyřeší.

Fallenka 1Kde žijí příběhy. Začni objevovat