Model (1D)

SEVENTEEN

Otevřu oči a protáhnu se. V tom mi vystřelí bolest do oblasti levého boku. Au, co to je ? Docela to bolí. Křeče se změní na pravidelnou bolest. Sice to bolí, ale dá se to vydržet. Snad to trochu ustane než půjdu s tím Markem.  S menšími komplikacemi vstanu a ustelu postel. Vykonám raní hygienu a obleču si tmavě modré šaty. Poté vylezu ze svého pokoje. 

,,Ahoj." pokusím se o úsměv, na Nialla, který právě vylezl z jeho pokoje. 

,,Ahoj, koukám že jsme propojení." uchechtne se. 

,,Jo to to." přikvýnu. 

,,Děje se něco ?" zeptá se starostlivě a přejde blíž ke mně.

,,Nic." zalžu. Dělal by si starosti, to nechci. Silně přitisknu svá víčka k sobě, protože do mého těla příjde další křeč. 

,,Tebe něco bolí ?" zeptá se a já nakonec nejistě přikývnu.

,,Co ?" zeptá se znovu.

,,Tady." ukážu na místo kde mě to bolí. 

,,Abi to se mi nelíbí. Pojedeme do nemocnice." řekne načež já zakroutím hlavou. 

,,Ne Ni. Bolí to jenom trošičku, nemá cenu někam jezdit to bude dobrý." pousměju se. 

,,Opravdu ? Abi, já bych radši jel." 

,,Nene, fakt je to dobrý." přesvědčuji ho. Nenávidím nemocnice. Povzdechne si.

,,Dobře, ale kdyby se to jen trošičku zhoršilo, ihned mi to řekneš a pojedeme ano ?" začnu rychle přikyvovat. 

,,Tak si běž zase hezky lehnout, já ti přinesu snídani a budeme třeba koukat na filmy jo ?" položí spíše řečnickou otázku. 

,,Dobře, ale snídani mi nedělej. Stejně do sebe ted nic nedostanu." zakroutím hlavou.

,,Abi, už s tím zase začínáš ?" povzdechne si smutně.

,,Ne, ted to je opravdu kvůli tomu že mě to bolí." z části je to pravda. 

,,Achjo, proč já ti vždy na všechno přikývnu. Tak fajn, tak si běž lehnou, hned jsem u tebe, ale pamatuj si že od zítra si tě ohlídám, a budeš opravdu jíst. Ano ?" přikývnu. On se vydá dolů zatímco já zpět do svého pokoje kde si tedy vlezu do postele. Za chvíli opravdu příjde a ztrávíme dopoledne v posteli s filmama. 

,,Ni budu se muset jít připravit." řeknu ve dvě hodiny. 

,,Ajo, ty vlastně jdeš s tím Markem vid ? A nebolí tě to už ?" zeptá se.

,,Jo, jdu s ním a ne nebolí." zalžu. Ve skutečnosti mě to pořád docela bolí, ale chodit zatím můžu jakž takž takže v pohodě ne ? 

,,No, tak dobře." povzdechne si a v jeho obličeji se mihne smutek. Zvedne se a odejde z mého pokoje. Vylezu z postele a začnu se připravovat. Sice s bolestmi, ale co, přeci nejsem nějaká.....škoda mluvit. Převleču se do oranžových pouzdrových šatů. Vlasy si nechám volně, na obličej nanesu make-up, řasenku, linky, hnědé stíny a lesk na rty. Vezmu si kabelku a sejdu dolů. 

,,Páni, tobě to sluší." pousměje se načež já jako obvykle červenám.

,,Děkuju. Tak já půjdu." věnuji mu pusu na tvář. 

,,Užij si to." Poděkuji mu a opustím dům. Vydám se ke kavárně kde se máme sejít. Už zde čeká. S úsměvem dojdu k němu. Řekla bych že jsem si na tu bolest už docela zvykla. Nemluvě o tom že jsem se nadopovala práškama. 

,,Ahoj Abi." široce se na mě usměje a věnuje mi pusu na tvář. 

,,Ahoj." oplatím mu úsměv a spolu vejdeme do kavárny, kde se usadíme do pohodlnch křesel, ke stolečku naproti sobě. 

,,No tak povídej. Jak jsi dopadla na castingu ?" zeptá se když si objednáme kafe. 

,,Já neprošla. A co ty ?"  

,,Jakto ? No já prolez, ale absolutně nechápu jakto, že ty ne." věnuje mi nechápavý víraz. Tak mu tedy vysvětlím že to zařídil brácha protože mě chtěl chránit. POuze tohle, nic víc mu neřeknu. Přeci jen ho neznám tak dobře, abych mu řekla že se ted s bráchou nebavím, nebo takové věci. Poté tedy pokračujeme v povídání. 

Niallův pohled

Sedím v obýváku a koukám na televizi. Na golf. Moje myšlenky ale lítají úplně někde jinde. Co asi ted dělá Abi s Markem. Povídají si ? Snaží se jí on sbalit ? Jasně že jo. A nechá se ona sbalit ? Jelikož s ním šla tak asi taky. Bože jak já bych si přál, abych to byl právě ted já kdo má tu čest být s ní na rande. Abych to byl já pro koho se strojí. Na druhou stranu jí to svým způsobem přeji. Když bude štastná ona budu i já. At už bude štastná se mnou nebo s někým jiným. 

Abiin pohled

,,Popravdě jsem byl docela překvapenej že jsi se opravdu ozvala. Už jsem v to ani nedoufal." uchechtne se poté co si už něco přes hodinu povídáme. Uchechtnu se. 

,,Já na tebe úplně zapomněla. Řešila jsem nějaký problémy, takže mi to úplně vypadlo z hlavy. Promin. Můžeš poděkovat Niallovi, to on ti mě připomněl." 

,,Fakt ? Jak ti mě připomněl ?" zeptá se.

,,No,když jsem se s Cameronem rozešla byla jsem z toho docela špatná. No a bavila jsem se s Niallem, který mi řekl něco ve stylu at se nevzdávám. Že ví minimálně o jedno modrookým blondákovi, který by si se mnou vyšel. nebo něco takového. no a tím myslel tebe." vysvětlím mu se zasmáním, které mi opětuje. 

,,No tak to bych mu opravdu měl někdy poděkovat. Ale jedno mě zaráží. Ty jsi mu vyprávěla jak vypadám ?" zeptá se a já se zamyslím. Já vlastně nikdy Nillovi o Markovi nic moc neříkala. Jen to že jsem ho potkala na tom modelingu, to je všechno. 

,,No, neříkala." řeknu. 

,,Tak jak mohl vědět že jsem blondatej a mám modrý oči ?" zeptá se nechápavě. No to bych taky ráda věděla. Ale jinýho kluka s tímto popisem neznám. Jenom Marka a Nialla. Takže.....leda že by Ni myslel sebe ? To přece není možný, nebo. 

,,Ale já nikoho jinýho s tímhle popisem neznám. Jenom tebe a Nialla." řeknu na vysvětlenou a on se pousměje. 

,,Ty to vážně nechápeš ? Abi, on myslel sebe." 

,,J-já, to není přece možný." 

,,Proč by nebylo. Abi, ty jseš suprová holka. A podle toho co mi vyprávíš.......Miluješ ho vid ?" zeptá se. Co mě ale překvapuje je že se usmívá. 

,,Jo, ale jak to víš ?" rozhodnu se přiznat pravdu.

,,Bylo mi to hned jasný. Ten víraz když mluvíš o něm. Bylo to poznat. A on cítí to samý. Věř mi. Přeju vám to.  A bejt tebou tak se ted ihned seberu a letím domů, za Niallem." jeho úsměv se rozšíří.

,,A tobě to nevadí ?" zeptám se překvapeně. 

,,Nevadí. Jsme kamarádi ne ?" zeptá se a já přikývnu.

,,Popravdě jsem tohle brala spíše jako kamarádskou schůzku." usměju se. 

,,Já, taky. A ted už běž. Niall se zdá jako opravdu úžasný kluk. Přeji vám to." věnuje mi pusu na tvář. Obejmu ho, poděkuji mu a poté se tedy vydám z kavárny ven. Já tomu fakt nemůžu uvěřit. On ke mě Ni asi opravdu něco cítí. Hned až příjdu do vily mu skočím kolem krku a už nikdy se ho nepustím. To jsem, ale netušila že do vily sice dojdu, ale neudělám to co jsem měla v plánu, protože mi to něco překazí.......

Tak co myslíte že se stane. Doufám že se díleček líbil. Prosím o voltes a komentíky. Niki<3