Isabelle Mia Evans

Prosím ať to vyjde

James: Musím říct, že Isi mi do hlavy vtloukla skvělý nápad. Zítra ráno na ni hodlám počkat ve společence. Kouzlem jsem spolu s Remusem pořídil sedmdesát růží. Modré, bíle a černé po dvacetipěti.

Poté jsme vytvořili drobné bílo-zelené náušnice též ve tvaru růží.
Celý den jen prosím ty nahoře , aby mi to vyšlo.

Sirius

Celý den jsem se poflakoval po hradu. Musel jsem o ní pořád přemýšlet. Bylo od ní úžasné jak Jamesovi pomáhala i s vědomím, že ho její sestra nesnáší.

Když jsem ale šel na večeři, zaslechl jsem vážně divnej rozhovor.

Isabelle

Právě jsem byla na cestě do velké síně najíst se. Na tom by nebylo nic zvláštního kdybych nepotkala Alexe. Ano toho idiota co mi v pátém ročníku zlomil srdce.

,,Ahoj Isabelo"

,,Nejmenuju se Isabela, ale Isabelle ty idiote" prskla jsem na něj.

,,To tě neučili slušnému chování?  Počkat neodpovídej kvůli tomu tady nejsem.  Co kdybychom se zase dali dohromady a trochu si spolu užili, hm? " slizky se zašklebil.

Cože? !!! Tak je debil nebo jo?!

,,Ses asi posral. Ty si vážně myslíš, že po tom, co jsi mi udělal s tebou budu chtít mít něco víc než nakopat tě do koulí?!"

,,Takhle se mnou mluvit nebudeš ty couro!!"už se chystal po mě hodit nějakou kletbu, když se spoza rohu vynořila osoba, kterou bych tu opravdu nečekala.

Sirius
Tak tohle mi stačilo. ,,Expelliarmus!"zakřičel jsem a tím tomu idiotovi sebral hůlku z ruky.

,,Co t- áá  náš Casanova, copak, přišel jsi zachránit tuhle šmejdku?"

,,Ještě jednou řekni něco takovýho a zřídím tě tak,že tě ani vlastní máma nepozná" zavrčel jsem. Ale páni, při tom vrčení jsem vážně zněl jako pes. Teď zpět.

,,Siriusi nech ho,nestojí ti za to"     Ty mi za to stojíš. Což jsem samozřejmě neřekl nahlas.

,,Tak dobře"

,,Moc ti děkuju. Byla jsem z něho tak nějak v šoku. Nenapadlo mě,že tohle udělá"

a pak mě obejmula. Bože,nedokážu popsat jaký to byl pocit..jak jsem se cítil. Bylo to jako dostat vodu po dlouhé cestě v poušti. Ale až příliš brzo se odtáhla,řekla dvě slova a utekla. Jen pouhé dobrou noc a už jsem ji neviděl. Ocitl jsem se sám na chodbě a nechal se užírat myšlenkami.

James druhý den ráno

Tak a je to tu. Vše mám přichystáno a s Isi jsem domluvený,že s Terry půjdou napřed.

Ach už jde,je tak krásná. Vzchop se ty pako!! Ale když ty růže- ne vzchop se!

,,Ahoj Lily"

,,Ehm ahoj Pot- Jamesi"

,,Já chtěl bych se omluvit za ty roky co jsem tě otravoval a taky bych tě chtěl o něco poprosit"

,,No tak do toho"dobrý usmívá se.

,,Šla by si prosím příští sobotu se mnou do Prasinek?"

,,Ráda"

,,Vážně?"

,,Ano" zasmála se a mě nezbývalo nic než předat ji dárek.

,,A Lily něco tu pro tebe mám" podal jsem ji malou krabičku a čekal, až ji otevře.

,,Pane bože,jsou krásné moc děkuju"

,,Krásné jako dívka co je drží"

Ona se červená,to je splněný sen. Později budu muset Isi poděkovat, až ji z toho bude bolet hlava.

Tak a je tu nová část. Měla vyjít už dřív,ale dvakrát se mi smazala.

Moc vám chci poděkovat za úžasných 1,19k přečtení. Jste skvělý.

Za chyby se omlouvám. A napište koment jak se vám část líbila.

Užívejte svátky.

Mám vás ráda<3