The Relativity

30.

Někdo srdci dává přednost,
Asi že nás láska stvořila,
Když duši tělu svěřila,
A věřila,

Že pochopíme...

Každičký plamen živých múz,
Přeci z nitra vychází,
Srdcem prochází,
Komu neschází,

Nežije...

Neumím si představit,
Jak dokáže popravit,
Pomíjivost člověka,
Věčnost jeho snů,
Že se chtíče neleká,
A touha daleká,

Nenavrací smích...

Snadné je být lhář,
A pohledem soudit,
Přečíst něčí tvář,
Do mysli se vloudit,

Zapomenout snít...

Nádherné je dýchat,
Pro sny cizí,
A zanechat,
Cit ryzí,

Ač jej spatřit nelze...

Neumím si představit,
Jak dokáže zastavit,
Prázdno srdce,
Vnímání světa,
Jako klece,
A přece,

Dorůstají křídla...

Někdo srdcem pro srdce chce být,
Když za štěstí bojuje,
A sám sobě vzdoruje,
Neb miluje,

A nevědomky umírá...

Každý své nitro ctí,
Pro druhé se lámat ?
Ah, milovat beze lstí,
Ne zas duši klamat,

...je zbytečné být v poutu dramat.