NEŠŤASTNÁ ŽENA ✅

I.

„Baruško? Pojď prosím sem," volal Vojta svou manželku do ložnice. Dopila skleničku jablečného džusu, kterou zrovna pila a poslušně přicupitala za ním. Stál u skříně a vypadal, že v ní něco hledá.
„Co potřebuješ?" zeptala se ho a sedla si na prostornou postel.

„Zítra by měla přijít moje mamka, že uděláš něco dobrého?" 

„Pokusím se," usmála se a lehla si. Nalehl si na ni, tak, že se zapřel lokty vedle její hlavy a díval se jí do očí.

„Jdu s bráchou na jedno," mrkl levým okem a políbil ji na čelo.

„Slib mi, že se neopiješ," otázala se ho ustrašeně, protože věděla, že pokud by se opil, tak by nezažila příjemnou noc. Tím si byla více než jistá.

„Neboj se," znovu ji políbil a slezl z ní. Od dveří jí ještě zamával a odešel.

Najednou si na pár chvil připadala uvolněná a nebála se, že jí něco udělá.
Zvedla své paže nad obličej a levou rukou si vytáhla rukáv na pravé ruce. Hned se jí na zápěstí ukázala plně zabarvená modřina od jeho stisku, která byla dva dny stará. Povzdychla si a vstala z postele, přešla do kuchyně, kde si naložila maso na oběd s jeho matkou, uklidila kuchyň a vytřela celou chodbu.

Hodiny ukazovaly stále blíž k půlnoci. A ona měla, čím dál tím větší strach z Vojtova příchodu.
Rok v manželství jí nikdy neublížil, ani ji neponížil, ale po tom roce, jako kdyby jí ho někde vyměnili.
Akorát uklízela mop do komory, když se od hlavních dveří začal ozývat smích. V tu chvíli si myslela, že si k nim domů přivedl prostitutku. Kdyby to udělal, vlastnoručně by ji i jeho zabila.
Sebrala všechnu odvahu a po špičkách přicupitala ke dveřím. Byl tam Vojta s jeho bratrem Martinem. Oba byli na mol, táhlo to z nich jako ze starých, věčně opilých chlápků.

„Švagro - vá moje," zaškytal a oplzle ji objal její švagr. Vojtovi se to nelíbilo, proto ji hned od něj odtáhl, chytil její dlouze zapletený cop do dlaně a bolestivě za něj zatáhl. 

„Ještě jednou se dotkneš cizího chlapa a zaplatíš za to," zakřičel.

„Vždyť se on dotkl mě," odporovala jeho slovům, ale on rukou dolů zatáhl ještě víc. 

„Nehádej se se mnou," sykl. Se slzami na krajíčku přikývla a raději při první možné příležitosti utekla do ložnice. V pyžamu už byla, takže si pouze rozpustila cop a prsty promasírovala hlavu od bolesti, za kterou může muž, kterého miluje - jak komické.  

Deku si přitáhla až ke krku a snažila se usnout.

Místo budíku jí chvíli před ním vzbudil manžel, který přišel do ložnice. 

„Dobré ráno, zlato," zašeptal ohleduplně a políbil ji na čelo. Nikdy nepochopila, jak nemůže mít kocovinu. Ona, jakožto křehká žena v sobě pociťuje alkohol ještě minimálně dva dny od jeho požití a on je po několika hodinách čilý jako rybička.
Zamumlala mu to samé, co řekl on jí a vstala z postele.
Ze skříně si vytáhla černou sukni, bílou halenku, černé sako, punčochy a spodní prádlo. Nikdy by jí jako plno dalších věcí nenapadlo, že si bude muset brát tmavé punčochy, aby schovala pohmožděniny na svých nohou.
Všechno si to položila na postel a sedla si vedle hromádky. Sundala si triko na spaní a přesně v tu chvíli se kolem jejího pasu objevily dvě mužské ruce a hlava na jejím rameni.  

„Omlouvám se," hlesl onen muž a políbil ji na rameno. 

■
Snad se vám bude moje nová story líbit ♡