XXX.

434 57 12
                                    

 „Tak jo, to by stačilo. Lásko, pojď, už máme kartu," chytil ji za ruku a přitáhl si ji k sobě. „Dnes už žádný program není, že?" podíval se na Adama. Ten jen kývl, že ne a nechal je odejít.

„Můžeš mi laskavě vysvětlit, co to zase bylo?" zvýšila na něj ve výtahu hlas výtahu, za což si vysloužila zamračený obličej. „Řekl jsem ti dost jasně, že se s ním prostě bavit nebudeš! Pouze kvůli práci," přecedil skrze zuby a vyšel z výtahu, který se zrovna otevřel. Následovala ho.

„Hele, jsem z toho letadla taková zpocená, dojdu se umýt a pak si lehnu," oznámila mu a bez toho, aniž by čekala na jeho odpověď, se zavřela v koupelně. Pro pocit naprostého bezpečí se zamkla a začala se vysvlékat.

Na stehnu byla ještě nepatrná, zažloutlá modřina stejně tak, jako pod vrstvou make-upu, který si odlíčila.

Vstoupila do sprchového koutu a užívala si příjemně teplou vodu, která na ni dopadala. Připadala si naprosto volná a bez jakýchkoliv problémů. Na chvíli.

Vlasy si zamotala do hotelového bílého ručníku a tělo zabalila do měkkého taktéž hotelového županu. Obličej si ještě několikrát opláchla studenou vodou. Věci složila a nechala je na poličce, co v koupelně byla. Otočila klíčem a tím odemkla dveře, které jí dávaly pocit bezpečí.

Hned, co vylezla, ji pod koleny chytil a tím vyzvedl do své náruče její manžel. Vyjekla, protože se lekla, ale když si opřel čelo o to její, uklidnil ji.

„Ty jsi strašpytel," zamumlal a začal jí obličej obdarovávat polibky. Okamžitě ztuhla, protože se jí vracely vzpomínky.

„Ale ten strach ti sluší," nyní už jeho rty zakotvily na těch jejích, které začal sát a jazykem se probourávat dovnitř.

„Lásko," zamumlal, aby mu to konečně dovolila. Nedalo se nic jiného dělat a musela se mu podřídit. Nechtěla, aby jí to bolelo jako posledně.

Položil ji na postel a rukou se dostával pod župan, který v okamžiku rozvázal. Začala se, pod jeho dotyky kroutil, ale nikoliv ze vzrušenosti, ba z nepříjemnosti.

„Líbí se ti to?" zašeptal jí do ucha, pod které jí s lehkostí políbil. Jen kývla a nechala ho, ať si s ní dělá dál, co chce.

Bez jakéhokoliv upozornění spojil jejich těla v jedno a užíval si to potěšení, které mu to přinášelo. Byl hrubý a rychlý. Způsoboval jí jemnou, ale nepříjemnou bolest.

„Pomaleji," promluvila na něj, ale jemu to bylo jedno. Mačkal její nahé tělo všude, kde se dalo a její prosebná slova ignoroval.

„Miláčku, udělej se pro mě," zasýpal.

Ať se snažila jakkoliv, nešlo to. Bylo jí z něj akorát tak špatně. „Dělej," pleskl ji do tváře a ještě víc začal zrychlovat.

Prostě to nešlo. On si vyhověl a svalil se vedle ní. „Byla jsi úžasná, zlato, ale měla by sis to víc užívat," políbil ji na čelo a hladil po nahém těle. Bylo jí to víc než nepříjemné, ale po každém jejím protestujícím pohybu jí nevěnoval příliš příjemný pohled.

„Jdu si dát sprchu, lásko," další polibek na čelo.

Vstal z postele a to byla její příležitost. Slzy, které se jí nashromáždily v očích, přetekly přes okraj. Pořádně se přikryla až ke krku a s tichými vzlyky pomalu padala do bezstarostného spánku.

NEŠŤASTNÁ ŽENA ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat