Po tak dlouhé době mě napadlo konečně přidat další díl protože před tím jsem byla moc líná to sem dát XD tak doufám že se bude líbit a předem se omlouvám za chyby
----------
Samael
,,Agrrr....zasranej budík" zavrčím a hodím budíkem o zeď, kupodivu se nerozbil na milion kousků, protože narazil do něčeho měkkého a to měkké byl Simon
,,Au....to bolí" ozve se hlas toho roztomilého tvorečka
,,Ou promiň Simone" usměju se a zvednu se z postele,,A co tady vůbec děláš?" optám se stále z úsměvem
,,No.......měl jsem ti donést snídani" koukne na mě a zrudne, pak jsem si uvědomil že mám na sobě jen boxerky, protože takhle obvykle spím tak jsem šel ke skříni a vzal sebe nějaké oblečení, rozhodl jsem se pro černé tričko a kalhoty stejné barvy, otočím se a Simon kouká do země celý rudý
,,Ehmmm....Simone je ti dobře jsi celej červenej" zeptám se a trochu se k němu přiblížím, on ucouvne a oočí se
,,Jo.....j..jsem v po...pohodě" odpoví koktavě
,,Už musím jít" řekne a vyběhne z pokoje pryč
,,Roztomilé" řeknu si pro sebe a jdu se nasnídat
Potom co se Raphi nasnídal
,,Agrrr....proč jste tak neschopní že nemůžete chytit jedno blbý zvíře jménem člověk" zakřičím na tu bandu tupců kteří se nazývají upíři
,,Omlouváme se......my....no spíše ona byla moc rychlá" odmlouvají a ještě mi lžou
,,Moc rychlá, MOC RYCHLÁ JSTE UPÍŘI JAK MYSLÍŠ MOC RYCHLÁ" tohle odmlouvaní mě na nich tak štve
,,Řekněte.Mi.Pravdu. HNED" zakřičím
,,No....no..." zakoktají a podívají se po sobě
,,No?" pozvednu obočí a všechny si prohlédnu
,,Bylo nám jí líto" zašeptal jeden z mích upírů Thomas
,,LÍTO! Upírům nemá být líto oběti a teď VYPADNĚTE" zakřičím a oni zmizí
,,Konečně jsou pryč, že já to mám zapotřebí" řeknu si pro sebe, no teda to jsem si myslel
,,To tě tak štvou?" zeptá se Simon a sedne si vedle mě
,,Co myslíš? Když upírovi je líto oběti není to upír a k tomu mi ještě lžou že byla moc rychlá, proboha bylo jí 65 let" řeknu a složím se na sedačku
,,Jo to asi jo" zasměje se
,,Raphaeli je tu Clary Fairchild" oznámí mi Thomas a zase zmizí, já se zvedl a v tu samou chvíli vejde do dveří ta zrzka
,,Clary Fairchild co tě sem přivádí?" zeptám se a rozhodím rukama jak dramatické že
,,Přišla jsem......pro pomoc" sklopí pohled a nervozně si žmoulá konec jejího trička
,,A proč ke mě?" pozvednu obočí a trochu se k ní přiblížím
,,Protože mi můžeš pomoct jenom ty" odpoví a koukne na mě
,,Jen já? Proč jen já?" zeptám se a zamračím se
,,No protože jen ty můžeš pustit......." nedořekne, protože ji zastavím