Trrm trrm Hi sweethearts máte tu ten slíbený díl no a na další si hold budete muset počkat :/
Láska je krásný pocit, když ji máte s kým sdílet bohužel mě se zatím takového šťestí nedostalo. Asi bych se měl představit mé jméno je Magnus Bane a jsem jak se říká nejvyšší Brooklynský čaroděj a taky jsem si to zasloužil přece jen snaha je snaha. Ale to jsme odbočili zpět k záležitosti, kterou jsme řešili. Láska může být krásná a dopřávat vám radost, ale někdy ti láska způsobí bolest a utrpení. Já zatím zažil jen bolest a utrpení kvůli jedné sebestředné upírce jménem Camille, myslel jsem že můj život už je k ničemu, ale přesto jsem přežíval ty století a nepřestal hledat někoho koho budu milovat a on mě. Myslel jsem že ho nebo ji, ale spíše ho jsem více fanoušek modré než růžové, ale to je taky něco jiného všimly jste si že často odbíhám od témat no tentokrát už přejdu k věci. Byl jsem zoufalý, nevěděl co dělat ale do mého klubu jsem chodil pořád přece si nenechám ujít zábavu. Dnešek nebyl vyjímnkou a znovu jdu do Pandamonia. Připravil jsem se tak jako vždycky upravil jsem si vlasy ve kterých jsem měl modré prameny, nanesl si na oční víčka stíny a do vlasu si nasypal i pár modrostříbrných třpytek abych se lesknul a mohl jsem vyjít. Cesta mi zabrala ani ne minutu protože když jste čaroděj přemysťování je mnohem rychlejší. Chvíli jsem se bavil, pil a tak dále dokud ke mě nepřišla zrzavá slečna s runamy na rukách a krku.
,,Ty budeš Clary že? Znal jsem tvou matku je mi to líto" usměju se na ní a podívám se na bloňďáka a černovlásku vedle.
,,Omlouvám se ale vás neznám" projel jsem si je pohledem.
,,A co vlatně lovci stínů hledají v tomto baru? Pochybuji že se přišli pobavit" usmál jsem se a obrátil zrak na tu zrzku.
,,Chci aby jsi mi vrátil vzpomínky" prohlásí nebojácně.
,,Rád bych, ale tvé vzpomínky nemám dal jsem je jednomu démonovi u něj jsou v bezpečí" prohlédnu si její tvář, ano vypadá opravdu jako Jocelyn.
,,Ale já je potřebuju musím je získat zpět" a je i tak sebevědomá.
,,Omlouvám se, ale....." přerušil mě řev toho bloňďáka.
,,K zemi!!" zakřičel a strhl Clary a tu černovlásku k zemi. Skrcil jsem se právě včas protože okolo mě prosvištěla dýka a zabodla se do hrudi dalšího člověka, který upadl mrtev k zemi. Za námi přijde vysoký černovlasý lovec a jde si pro svoji dýku k té mrtvole.
,,Kdo jsi?" (ach ten pocit když jsem to chtěla napsat v angličtině protože se mi to v češtině nelíbí, ale pak jsem si uvědomila že by to nevypadalo asi nejlíp když je všechno v češtině XD). Neodpověděl mi a šel za ostatními lovci.
,,Nevadí musím jít" řekl jsem a vykouzlil portál.
,,Máš šanci jít se mnou nebo tu zůstat vyber si" natáhl jsem k ní ruku a čekal.
,,Potřebuju tvoji pomoc Magnusi máme pro tebe jednu věc" povzdechl jsem si a čekal co z ní vypadne.
,,Jakou věc" ta černkvláska vytáhla náhrdelník co jsem kdysi dal Camille.
,,Ukaž mi to" natáhl jsem k ní ruku, chvíli váhala ale pak mi to dala. Otočil jsem hi a usmál se na druhé straně stál nápis ,Aku cinta kamu' jak ten mi chyběl.
,,Děkuji, ale i tak bohužel nemohu vám pomoct" schkval jsem ho do kapsy a vyčaroval si portál.
,,Poslení šance princezno" natáhl jsem k ní ruku, když nic nedělala otočil jsem se k odchodu.
,,Počkej" chytla mě ra ruku ale to už jsem zmizel v portálu.
,,Sakra to sako jsem měl rád" koukám se na rukáv kde mi chyběl knoflík. Byl jsem zpátky v našem ,,domově" kde ukrývám ještě pár čarodějů od těch zlých členů kruhu a je to tu jako v holubníku.
,,Magnusi? Kde jsi byl měli jsme strach" protočil jsem očima nad tou její starostlivostí.
,,Klid Janet jsem v pořádku co ty?" zeptal jsem se s úsměvem.
,,Magnusi nedělej drsňáka ten řekněme útok na tebe jsem viděla máš štěstí, že tam byli ti lovci" zamračila se a já znovu protočil očima.
,,Janet, zlatíčko nic mi není jsem v pořádku nemusíš......" přerušila mě velká rána, která se ozvala někde za námi. Rozběhl jsem se za zdrojem hluku a viděl polovinu našeho bytu v troskách a pár čarodějů leželo nehybně na zemi.
,,Panebože" hlesl jsem.
,,Magnusi pozor!" začal jsem vnímat když mě jen o kousek minulo andělské ostří.
,,Zdravím" zamával jsem dotyčnému, ten se po mě znovu ohnal, ale já se úspěšně vyhnul.
,,To je nezdvořilé proč členy kruhu neučí etiketě" povzdechl jsem si a jedním pohybem ruky už letěl proti zdi. Bylo to strašný polovina z nás je mrtvá a tomuhle se nechce umřít.
,,Kočičí oči vidím poprvé u nějakého čaroděje bude tě škoda stejně jako té dívky" ušklíbl se.
,,Janet" hlesl jsem a nedával pozor, rozběhl se po mě. Čekal jsem bolest, ale ta se nedostavila, otevřel jsem oči a ten parchant ležel mrtvý na zemi a nad ním byl ten sexy černovlasý lovec.
,,V pořádku?" zeptal se, přikývl jsem a usmál.
,,Ještě jsme se formálně nepředstavili......jsem Magnus" usmál jsem se.
,,Alec" pousmál se, chtěl jsem ještě něco říct, ale přišli k nám ostatní z nich.
,,Děkuji vám za záchranu" poděkoval jsem a usnál se.
,,Teď můžeš pomoct ty nám" ozval se bloňďák a já protočil očima.
,,No dobrá tedy pomohli jste mi a já teď pomohu vám" od konečků prstů mi vyšlehli modré jiskry a mi se přemístili do mého bytu.
,,Lepší" usmál jsem se.
,,Skvěle a teď mi můžeš pomoct" prohlásila Clary.
,,Jsi sebejistá jako tvá matka...pojď se mnou něco od tebe potřebuju a ty krásný chlapče připrav si svůj tým" usmál jsem se, ten blonďák vystoupil do předu ale hned jsem ho zastavil.
,,Nemyslel jsem tebe.....ale tebe" ukážu na Aleca a táhnu Clary směr místnost kde mám své věci.
,,Potřebuju aby jsi nakreslila toto" podal jsem ji obrázek pentagramu a křídy.
,,Tvá matka říkala že umíš krásně kreslit tak nakresli toto za chvíli se přijdu podívat" usmál jsem se a šel za tou černovláskou.
,,Ahoj mohu se zeptat na jméno?" usmál jsem se na ní.
,,Isabella ale můžeš mi říkat Izzy" taky se usmála a já z kapsy vytáhl ten náhrdelník.
,,Tak Isabello všiml jsem si že se ti líbil a upřímně co bych s ním dělal a budu rád když to bude nosit jedna z Lightwoodů, hodí se k tobě.....a tvému bratrovi by neslušel" zapl jsem jí náhrdelník na krk a usmál se asi si říkáte jak vím že jsou Lightwoodovi nebo vůbec příbuzný, ale to je velmi lehké jednou jsem potkat jejich matku bylo to....no asi si umíte představit setkání s Marysou Lightwoodovou že?
,,Děkuji" usmála se a objala mě což jsem nečekal.
,,V pořádku zlatíčko a teď když mě omluvíš musím za zrzavou umělkyní" došel jsem do místnosti kde byla Clary a koukl se jak je daleko s tím pentagramem.
,,Páni máš opravdu talent" pokýval jsem obdivně hlavou a za námi přišli ostatní.
,,Dobrá tedy, ale je to opravdu silný démon jmenuje se Malak a za tvé vzpomínky si od nás žádá naše nejmilejší vzpomínky" obeznámil jsem je s riziky, přikývli.
,,Postavte se do rohů pentagramu" všichni se přesunuli na svá místa a mohli jsme začít. Odříkal jsem pár slov a před námi se objevil černý vír a já věděl že se to povedlo.
,,Žádá si od nás naše vzpomínky" řekl jsem dost nahlas aby mě slyšeli. Nevím jak, ale v jedné vteřině se všechno zkazilo a kruh se rozpojil, Malak začal řekněme šílet a toho blonďáka vtáhl, Clary vzala andělské ostří a chystala se ho zabít.
,,Pokud ho zabiješ tvé vzpomínky se stratí spolu s ním" podívala se na mě a chvíli přemýšlela, poté se rozběhla proti démonovi a zabila ho aby osvobodila svého přítele.
Ten spadl na zem a nehýbal se.
,,Bože můj je v pořádku" vyjekla Clary a podívala se na mě.
,,Nevím...leží takhle nehybně často?" opravdu si někdy říkám jakou inteligenci ti lovci mají. Najednou se prudce nadechl a snažil se zvednout.
,,Pro něco dojdu bude mu líp" procházel jsem kolem toho černovláska a na chvíli se zastavil.
,,Někdy si musíme přiznat to co jsme.....i když se za to můžeme stydět" prohlásil jsem a koukl na něj.
,,Nevím o čem mluvíš" povzdechl si a dál koukal před sebe.
,,Já myslím že víš" sklopil jsem pohled a šel pro něco aby se ten blonďatý lovec cítil lépe.
,,Je mi to líto" řekl jsem Clary když seděla jako hromádka neštěstí na mém gauči.
,,Za nic nemůžeš to....." přerušil jsem jí v polovině věty.
,,Clary nikdo za to nemůže....ať už měl Alexandr jakýkoli důvod nemyslím si že to udělal naschvál" povzbudivě jsem se usmál a měl v plánu ještě něco říct, ale přerušil mě hlas toho černovlasého lovce.
,,Chci se omluvit....nechtěl jsem....." nenechala ho to doříct a vlepila mu facku.
,,Tak hele tohle bylo trochu přehnané nemyslíš" ozvala se Isabella a šla k nim.
,,Všechno bylo kvůli němu!" ukázala na Aleca a to už se přidal i blonďák.
,,Hele to stačí nemyslíte" snažil se znít klidně, ale asi ho neslyšeli a dál se hádali.
,,Tak to stačí!!" zakřičel jsem a všichni zmlkli.
,,Děkuji....tak nic nevyřešíme pokud se budeme hádat nemyslíte? Takže jestli se hodláte dále hádat požádám vás o to aby jste odešli" řekl jsem s ledovým klidem a čekal na reakce, Clary, Izzy a ten blonďák odešli a Alec se taky chystal k odchodu.
,,Počkej.....jen chci, aby jsi věděl, že u mě jsou ti dveře otevřeny a kdykoli budeš potřebovat přijď" usmál jsem se, pousmál se a přikývl poté tedy hned odešel a já zůstal sám......strašné být sám. (Mám děsnou chuť sem psát smajlíky a nevím proč XD) Uběhl týden, dva, tři a nakonec měsíc (wutt *-*) a já pořád sám a nikdo na návštěvu......tedy párkrát jsem pomáhal lovcům, ale jinak jsem byl sám (sám samotinký sameček XD) a abych řekl pravdu nudil jsem se. Dnešek nebyl jiný nudil jsem se, koukal do stropu a znovu se nudil. Z mého pozorování velmi zajímavého stropu mě vyrušil zvonek, šel jsem otevřít a překvapilo mě, že jsem za dveřmi viděl Alexandra.
,,Oh co ty tu?" zeptal jsem se s úsměvem.
,,Ch-chtěl jsem ti něco říct......můžu dál?" vypadal vážně a smutně zároveň, pustil jsem ho dovnitř a zavřel dveře.
,,Tak..."
,,Budu se ženit" vyhrkl a já ztuhl.....ne, ne, ne, ne, ne ,ne! To nemyslí vážně!
,,Och" nic jiného jsem ze sebe nedostal a nasadil kamennou tvář.
,,Magnusi....."
,,Myslím, že by jsi měl odejít" řekl jsem chladně a otočil se k němu zády.
,,A...."
,,Prosím.....odejdi" nic neříkal a jediné co jsem slyšel bylo prásknuutí dveří. Nevydržel jsem to a rozbrečel se.
,,Proč?" řekl jsem si pro sebe a dál brečel jako malé dítě. Jsou to už tři týdny co se to odehrálo a koná se jejich svatba. Za ty třídny se toho moc nestalo tedy až na to, že jsem stále pomáhal lovcům a přišel o svého nejlepšího přítele.....teď sedím ve své knihovně a koukám na staré fotky mě, Ragnora a Camille.
,,Nikdy jsem tě takového neviděl od doby co....."
,,Mlč prosím je to dávno a ty.....ty jsi mrtvý" zajklapl jsem album a odložil ji na stoleček.
,,Ale prosím tě Magnusi podívej se na sebe.....jsi skleslý, nevrlý a asi by jse se měl znovu o sebe začít starat" povzdechl si a posadil se naproti mě.
,,Radí mi ten co je dávno po smrti" protočil jsem oči a podíval jsem se na něj.
,,Jsem sice mrtvý, ale řeknu ti jedno......stojí bojovat za něco co miluješ" odvrátil jsem od něj pohled a když jsem se na něj otočil, že mu něco řeknu už tam nebyl. Teď když nad tím přemýšlím....má asi pravdu.
,,Tak jo Magnusi buď chlap a jde se zkazit svatba" řekl jsem si pro sebe a šel se osprchovat, obléct a nalíčit, abych byl aspoň trochu k světu. Přemístil jsem se na konaní jejich svatby a vešel dovnitř. Jak jinak všechny pohledy se stočili na mě.
,,Magnusi co tu děláš tohle je....."
,,Maryso tohle je jen mezi mnou a tvým synem.....jestli řekne ať mám odejít tak odejdu" zastavil jsem ji v polovině věty a stále koukal na Aleca. Ten se otočil na Lydii a něco si tam říkali, znovu se otočil na mě a zhluboka se nadechl a rozešel se za mnou, když ke mě přišel vzal mě za límec a políbil.....nebudu lhát byl jsem opravdu šťastný. Když se odtáhl musel jsem se usmát no úsměv mi zmizel když jsem viděl naštvanou Marysu.
,,Kašli na ní" zamumlal a odtáhl mě pryč z toho sálu přeplněného lidmi.
,,Stále mě překvapuješ" usmál jsem se a nemohl přestat.
,,Jo to sebe taky" vydechl a pousmál se.
,,Omlouvám se" zamumlal a prohrábl si vlasy.
,,V pořádku, ale sám bych asi nepřišel" zasmál jsem se a podíval se na něj.
,,Opravdu? A proč jsi přišel?" lehce se zamračil a znovu si prohrábl vlasy.
,,No jeden starý známí mi řekl, že stojí bojovat za to co miluješ"
........In the end!! Wow, wow, wow lidi jak jsem slíbila je tu ten slíbený díl nakonec mi to netrvalo tak dlouho jak jsem si myslela XD no a jak už jsem psala na další si bohužel budete muset počkat :/ ale budu se snažit co nejvíc, abych vám mohla dodat další díl :* bye bye
