Chapter.9 Uřímnost

528 28 4
                                    

Opravdu krátká kapitola a nekorektovana. Děkuji za pochopíní. Chtěla jsem něco konečně přidat.
,,No tak Ginny řekni mi co se stalo."
,,No když to musíš vědět." Začala rudovláska.

ooo

Draco sedel v ředitelně u stolu. A čekal. Sám vlastně ani nevěděl na co Tak netrpělivě vyčkává. Ředitelka pouze něco škrábala na pergamen a nevypadalo to ze by jeho přítomnost brala v potaz.

Věci tentokrat nelétaly bezhlavě na své místo a byly tam kde měli být. Povzdechl si a projel si rukou vlasy. Pohled mu stále směřoval na obraz Brumbála. Sám nevěděl proč.
Brumbaluv obraz tentokrát nezmizel. Pozoroval ho s úsměvem. Draca to rozčilovalo.
Ani ne tak to ze ho pozoruje ale ten jeho typicky všeho optimistický úsměv který tak dobře znal z předchozích mladých let.

Stáhl pohled ke svým prstum když už to nevydržel. Jako by ředitel který je už dávno mrtvý věděl skrz na skrz co cítí. A nejen to. To pomyšlení ho děsilo.

Zaklepaní na masité dveře ho vrátilo zpět do místnosti.
Do ředitelčiny pracovny vešla Giny Weasleyová. Zvedl obočí v náhlém překvapení. Zrzavá dívka ho napodobila. Co ta tady dělá? Napadlo ho hned. Giny myslela na to samé. ,,Volala jste mě paní ředitelko?" Začala náhle,trochu zaskočená. ,,Oh jistě Ginervo posadte se prosím." Ukázala na místo vedle něj. Ginny se nejistě posadila vedle Malfoye z kterého nespustila z očí. ,,Tak a teď proč jsem si vás dva zavolala." Začala Ředitelka a posadila se. Draco se podíval na dívku po jeho boku. Která mu vrátila podobný pohled. Byly zmatení i ona. Aspoň v tom není sám pomyslel si.

,,Slečna Grangrova jednoznačně odmítla napsat Vaš posudek pane Malfoyi,proto jsem zavolala slečnu Weasleyovou ." Nepřekvapilo ho její slova bylo mu jasne ze Hermiona odmítla. Sama mu to dala dost jasně najevo.

,,Toho si velice vážím paní ředitelko,ale já vážně o nikoho jiného než Grangrovou nestojím." Řekl při ředitelčině odmlce. Dívce vedle něj se zvedlo obočí až abnormálně vysoko. ,,Jenže slečna Grangrová zřejmě nestojí o vás pane Malfoyi. Nemůžu ji nutit do něčeho co nechce.Proto sem našla jinou alternativu." Draco se napřímil. Její slova byla ostrá jako led. McGonagallová si sepnula ruce.

,,Nikdo jiný nebude tak objektivní, nepochybuju o tom že tady malá Weasleyová se nebude mstí." Namítal. ,,Nejsem pomsti chtivá!" Ohradila se náhle Giny. ,,To stačí! Pane Malfoyi budete se muset smířit s tím že váš Slečna Grangrová odmítla. Nebud te tak nepřátelský to by v posudku nebylo moc dobré." Draco si neslyšně zavrčel pod vousy. ,,Myslím že vše co je pro vás důležité pane Malfoyi jsem vám už řekla takže můžete jít." opatrně se postavil. prohlédl si Giny od z hora dolu. ,,A s vámi bych potřebovala ještě něco probrat slečno."

Mezi tím se otočil na patě a vyšel z místnosti. Nepochybně byl trochu rudý vzteky. Tak strašně nerad prohrával. no možná prohrál bitvu,ale vyhraje válku.

000
Trochu se mi udělalo mdle když Giny vyprávěla vše co se stalo v reditelně.
,,Proč o tebe tak stál Hermiono?" Zeptala se po krátké odmlce. ,,Nevím asi věří že budu objektivní a nebudu nespravedlivá." Snažím se zachránit situaci do které me Malfoy opět dostal. Proč to proste nemůže nechat být?
,,Proč by tomu měl věřit? Si nejlepší kamarádka Harryho, celá léta te urážel. Byla si muč-"
,,Ani nedokončuj co si chtěla říct Giny.-" skočím ji rychle do řeči nemohla jsem poslouchat ta slova dobře sem věděla co po slově mučení bude následovat. A rozhodně jsem si to nechtěla připomínat. ,,Nechci slyšet jméno toho hrozného domu, Vím co tím chceš říct ale nemám tušení proč o mě tak stojí."
Giny trochu ztuhla při mem výstupu. Asi pochopila ze jsme na tenkém ledě. A já opravdu nestala o to abych se hádala i s Giny. Kvůli Malfoyovy jsem se už nechtěla hádat s nikým dokonce ani s nim ne. Chtěla sem jen svůj klid.
,,Asi mas pravdu Hermiono ale proč si ho tedy odmítla ?"
Cítila jsem jak mi Bledne obličej pri te otázce. Tentokrat jsem hodlala odpovědět upřímně.
,,Odmítla jsem protože se Malfoy mýlil. Obavám se že bych nedokázala být nestranná." Ginny chápavě přikývla. ,,Kvůli těm věcem ze školy?" Ptá se náhle. Podlouhle době sem se musela usmát. Tohle jsem mu už dávno odpustila. Ale nehodlala jsem to říkat na hlas. ,,Ne Ginny je to proto ze pokaždé když usínám vidím jeho obličej v tom hrozném domě." Musela jsem byt naprosto upřímná. Moje kamaráda si to potech letech zasloužila.
000

Hate or  Love?Kde žijí příběhy. Začni objevovat