Hate or Love?

Chapter.11 Jdi za svým srdcem.

Draco si neohrabaně otevřel další láhev ohnivé whiskey.
Dnes neměl v plánu opít se do bezvědomí,ale Pansy která po něm vyžadovala odpovědi které ji nemohl jen tak dát.
Žádala mnoho. Celý den za ním běhala a ptala se na různé otázky které otvírali hluboké rány. Neměli ještě ani čas zahojit se a on si chtěl ještě nějakou dobu lízat rány sám.
Bez ničí pomoci.
Protože to byly jeho sračky do kterých nechtěl nikoho tahat. Bohatě stačil Zabini.
A ten byl jisto jistě svou pozicí nadšen.
Vedel toho hodně jelikož v šestém ročníku jeho a Hermionu načapal v Komnatě nejvyšší potřeby.
Tedy přichytil pouze jeho samotného to Hermionu si pouze domyslel.
Nikdy ji to neřek že to jeho jediny blízký přítel ví.
Velkým douškem se napil z hrdla láhve.
Miloval tu palivou chuť. Jakoby ho dezinfikovala ze vnitra.
Jeho mozek se v zápětí rozhodl.
Vstal a odešel ze společenky.
Neměl rád mudly ale jejich rčení, jdi za svým srdcem, bral od jisté doby jako vlastní.A proto šel.
Obratně u toho popíjel až došel ke dveřím kterým dojít chtěl.
Dlouho se rozhodoval,na konec.

Změnil názor. Ne kvůli sobě. Ale kvůli osobě kterou opravdu miloval.
Opřel se vedle dveří o kamennou zeď.
On by to svedl na alkohol v jeho krevním oběhu. Ale ona ta která ho znala by věděla pravdu. Malfoy plakal. Nebyl to typicky vzlykot,velké slané slzy se mu kouleli z očí.
Sedl si a myslel na to jak Hermiona pár stop od něj klidně spí.
Nenáviděl se.Protože o ni přišel.
Kvůli sobě nebyla to ničí chyba jen jeho. A to ta že dovolil něčemu tak zbytečnému zničit něco tak krásného co mezi nimi bylo.
Nechtěl na ní zapomenout nebo nechat jít. Nemohl ani nechtěl.

Ten kousek světla,byla ona. Ona ho změnila do jiného člověka do lepšího. On byl lepší. Ale bál se že bez ní to nedokáže.
Navíc proč by měl být lepší?
Kvůli ní snad . Ale kvůli ostatním? Stejně ho měli za monstrum,které sloužilo pánovy zlá. Tak proč to měnit?
Ona v něm viděla vždy to lepší. Vždycky.A on to pokaždé podělal.
Věděl že si její lásku nedokáže zasloužit.
Ale i tak po ní neuvěřitelně toužil. Možná byl doopravdy jen monstrum. Nechtěl aby ho někdo litoval.
To bylo to poslední o co by stál.
Ale jí miloval.
Opravdu miloval.

000
Jaké si tiché zvuky ji vybydly z postele. Od války měla hrozně lehké spaní,takže takové zvuky pro jiného byly jakoby spadl špendlík,ale pro ní to bylo jakoby spadl balvan.
Stala v noční košili a po půl minutě si uvědomila že není nic čeho by se měla obávat.
Voldemort byl mrtví a většina smrtijedu v Azkabanu.

Navíc byla moc zvědavá na to aby byla výstrašená. Pak to uslyšela znovu.

Přistoupila ke dveřím které otevřela.Nemohla si pomoci ale něco v ní jí utvrzovalo v tom že to bude v pořádku a že by se měla podívat ven.

Ani si neuvědomila že je pouze v noční košili a bosá. Podlaha byla pichlavě studená ale ani to jí nedokázalo odradit od toho aby zjistila co se děje. Věděla že jinak by už neusla.

Nakoukla ven.
Aniž by tušila co uvidí.
Počítala vlastně z hodně věcmi například s paní Norrisovou která jí vzbudila ve většíně případů.

Místo toho poznala mladého muže sedíc u jejich dveří.

Draco vzlykal.

,,Draco U Merlina co tu děláš?" Vyhrkla znenadání.

Bolelo jí vidět ho tahle. Chtěla se ujistit. A potřebovala vědět že to nedělá kvůli ní.