Hate or Love?

Chapter.4 Zlomená důvěra.

Byl tam. Stál tam a díval se na mě. Moje srdce padlo až ke kolenům. Ruce se mi začali třást. Draco Malfoy pozoroval každý můj pohyb. ,,Rose je mi-" zkusí znovu a prolomí ticho. Zastavím ho v půlce věty. ,,Přestaň!!přestaň mě tak na zívat! Už dávno si ztratil právo mě tak na zívat chápeš ! Já už nejsem žádná tvoje Rose!" Začínám křičet. Vydávám zoufalé výkřiky jako psychopat! A proč !?

Kvůli idiotovy co mi tak nenávratně ublížil ! Nenávidím jak se na mě divá jako bych byla já ta co zradila jeho! Slzy se mi derou na povrch ale hněv je daleko silnější než smutek. ,,Navždy budeš moje Rose Hermiono." Úplně ignoruje moje slova jakoby na nich nezáleželo. Udělá dva kroky ke mě.

,,Nepřibližuj se ke mě Draco Mafoyi!" Rukou máchám před sebe jako blázen. Udělá krok dozadu. V jeho obličeji se mihne zklamaní. Blonďaté vlasy mu padají do tváře. ,,Hermiono." Hlesne hlasem. ,,Běž! Vypadni vypadni od tud Vypadni z mého života! Copak ti nestačí že už si ho dost zničil !"Křičím z plných plic. Bolí mě to, bolí mě jen se na něj dívat! Copak nechápe jak mě jeho přítomnost rozrušuje!

,,Hermiono co pak nechápeš že prostě nemůžu odejít ?! Nemůžu bez tebe žít !" Zvýší hlas. Jeho slova mě zaskočí. Copak nevidí že já bez nej taky nedokážu byt! Mučí mě jen ta myšlenka. Ale on byl ten co to rozhodl i za mě. Vstanu. ,,Hlavně že jsi na to věděl když si mě zradil! Nemáš ani tušení jaké to bylo dívat se jak odcházíš! Bylo to jako by jsi říkal že jsme prohráli jako by už nemělo cenu bojovat! Za mně. Za nás !" Do slova ječím. Nohy se mi začínají třást. Tak moc mě bolí moje slova. ,,Nechápeš to zabil by moje rodiče mě! Musíš to pochopit Rose. Dělal jsem to i pro tebe copak to nechápeš?"Pro me??! Jak to mohl dělat pro mě! Opustil mě ! Zničil a zadupal moji důvěru ! To vážně dělal pro mě? Hrdelně jsem se začala smát. Zmateně se na mě podívá. ,,Pro mě?! Jak mohla byt zrada pro mě?!" Zase Křičím jsem tak unavená z toho rozhovoru unavuje mě to je to pořád to samé dokola.

,,Kdyby Pana zla-" skočím bude do řeči. ,,Říkej mu laskavě Voldemrot ,je mrtvý už ti nic neudělá!" Zavrčím. Pokračuje. ,,Potter byl údajně mrtvý,kdyby Voldemort-" při vyslovení jeho jména se nepatrně zachvěl. ,,vyhrál a já byl na špatné straně co myslíš že by mi povedl co by provedl mým rodičům! Co by provedl tobě kdybych zůstal s tebou! Mučil by tě přímo před mýma očima před tím než by nás oba zabil!" Chvěje se mu hlas. ,,Takže si to spíš dělal pro sebe Malfoyi. Mě by mučil tak jako tak jen sis to prostě chtěl ulehčit aby ses na to nemusel dívat! Tvůj otec měl před si jen pravdu, si zbabělec!"Zavrčím.jeho rty se zkřiví  do rovné linie. Udělá ke mě krok a chytne za ramena.

,.To odvolej! Od volej to!" Křičí po mě a drtí má ramena. Vyjeknu když stisk zesílí. ,,Nikdy !jsi zbabělec ! Nedokázal si bojovat ani za mě! Vlastně si nedokázal ani bojovat za sebe!" Křičím bouřkově modré oči mu ztmavnou. Po prvé za tolik let jsem dostala strach. ,,Já bojoval! Bojoval sem za tebe! Za nás! Udělal jsem to pro tebe! Chtěl jsem te zachránit. A to by se mu těžko povedlo jako zrádci!" Přitlačí mě na kamennou studenou zeď za mnou. Jeho slova měli určitý smysl ale moje hlava to odmítala pochopit. ,,Jsi zbabělec." Za šeptám. A z klopím hlavu. Už mu nedokážu vzdorovat. ,,Byl jsem zbabělec, ano. Ale když šlo o tebe nikdy jsem nebyl." Zavrtí hlavou nesouhlasně. ,,a jak chceš teda vysvětlit-" stopl mě ,,Kdyby Voldemort vyhrál chtěl bych odměnu za svou lojalitu." Zalapám po dechu. Slzy se mi znovu na hrnou do oči. ,,chtěl bych tebe Rose,myslel by že tě chci mučit.Ale já bych tě zachránil protože te sakra miluju Hermiono!"Poslední vetu skoro až křičí. Ale ne nazlobeně ale zoufale.

,,Ne Malfoy já ti proste nevěřím,před tím ano ale udělal si tolik špatných věci. I kdybych chtěla nedokážu to." Řeknu tentokrát zoufale já. ,,Zkus to!" Zachraptí naléhavě. Zakroutím poraženecky hlavou.

,,Byla jsem prostě jen hloupá že jsem ti kdy věřila! A ted už mě nech prostě být!" Zakřičela jsem zoufale. Tentokrát z plného hrdla. Vztek mi pulzoval celým tělem.Slzy se mi draly do očí. Ale slíbila jsem si že před ním nebudu brečet,prostě nemůže vědět jak slabá vlastně jsem.

,,Hermiono." Řekl s takovou něhou že jsem mu to malém i věřila. Nikdo z nás nic neříkal. Stály jsme u sebe,já se snažila držet slzy. Pohled do jeho šedomodrých očí zabilo i tu poslední naději ve mě,že někdy budu doopravdy štastná i bez něho. ,,Mrzí mě to-vím že to byla chyba-a-ale-"Třásl se mu hlas,opravdu jsem mu to chvíli i věřila. ,,Zase lži Malfoy." Zavrčela jsem se zaťatími zuby,nechci poslouchat jeho omluvy kdy vím že lže,vždycky mi lhal. Ve všem. Zarazil se nad mým výběrem slov.

,,Hermiono,Možná jsem občas lhal,a udělal jsem něco co se nedá odpustit." Chytil mě za ruku kterou jsem trhla ale on mě stejně stále držel. ,,Ale věř mi že když jsem řekl že tě  MILUJU nikdy jsem ti v tomhle nelhal nikdy."  Mluvil klidně a plynule nezadrhával se,a přitom se mi díval do očí. Nemohla jsem to dál poslouchat. Celé tělo se mi roztřáslo,a jedna neposlušná slza spadla z mého oka. ,,Já už ti nikdy nemůžu věřit Malfoy." Vytrhla jsem se s jeho pevného sevření. Nemohla jsem být dál v jeho blízkosti. Nohy se mi klepaly a já věděla že už dlouho své slzy neudržím. Pozoroval mě bolestným pohledem. Nemohla jsem tam prostě zůstat. Vyběhla jsem z dívčích toalet. Draco Malfoy mi právě přiznal že mě miluje.

000
Myslela jsme že dam prolog do časti později ale tak nakonec se to nejak sesmolilo a me se to tam hodilo :)
Co říkáte na Draca? Odpustili by jste mu takovou zradu ?:D
Jeste jsem se nerozhodla jestli mu odpustí :D 
Názor na čast ? Koment potěší 😄 *Dee* omlouvám se že je to tak krátké příště bude delší :)