Hate or Love?

Chapter.10 Dvě strany

,,Hey Grangerova." Zaječel na me někdo na poloprazdné chodbě. Dobře známy upískaní hlas. Nikdo jiný než Pansy Parkinsonová. Zhluboka jsem se nadechla. Pospíchala sem na oběd na který už jdu i tak pozdě, a nevěděla jestli budu mít sílu na nějaký rozhovor s ní.
,,Zkrať to prosím" Řekla sem když sem se k ni otočila čelem.
Nějaká část uvnitř doufala že se to týká školy. I když bylo zbytečné doufat.
,,Podívej se, nemám tě rada. Ale mám ráda Draca, takže pro dobro vás obou nech ho byt. Teď mi se měl hlavně soustředit na svou podmínku než -" Nenachazela sem slov. Pouze sem na ni Hleděla úplně vykolejeně.
Svůj proslov ani nedokacila, když si mě prohlédla od hlavy k patě. Ale u tak se přesně věděla co chtěla říct. ,,Však víš." Řekla prostě.

,,Podívej se nevím co ti Malfoy navykladal ale mezi námi už nic není" možná tak nenávist napadlo me, ale to jsem rozhodne neměla důvod říkat zrovna na hlas.
Protože já ji určitě taky rada neměla.
Pansy trochu povadl její hrany falešní úsměv.
,,Jak to ksakru myslíš?" Vyjela po me teď sem se falešně usmala já.
,,Nerikej že ti Malfoy nic neřekl. To me vážně překvapuje. To on leze za mnou." Pansy měla ten nejšokovanější výraz jaký sem kdy viděla.
,,Takže mu řekni přesně to co si řekla ty mě. Pro jeho dobro."
Vyherně jsem se otočila k velké síňi.
000
Nadšeně jsem se připojila ke klukům a Giny. Ron si už přidal nejméně po třetí.
,,Co tě tak rozzářilo Harmiono?" Zeptá se Harry najednou.
,,Určitě našla v knihovně nějakou knihu kterou ještě nečetla!" Poznamenal Ron který se zakousl do kuřete.
,,Jistě Rone" zasmala jsem se. Jen Giny sem na me divala podezřívave a něco čmárala na pergamen.
Najedli jsme se všichni společně a po té jsme vyrazili na odpolední vyučování.
Harry a Ron se odpojili jako první.
,,Popravdě Hermiono." Začala Giny. ,, Co te dnes odpoledne tak pobavilo?" Ptá se když jdeme pochodně. ,, Jen sem měla zábavní rozhovor nic víc." Usmeji se. ,,S kým?" Vytáhne obočí. ,,S Pansy."
Zastavili jsme se na schodišti.
,,Jako s-" ani jsem nepočkala co chce říct. ,,Giny vezmu to zkratkou mám hodinu na opačné straně než ty,zatím se měj." Řeknu rychle a nechám tam Giny stát vykolejenou. A muzím za první obraz který najdu.
Věštění s čísel bylo opravdu někde jinde než lektvary,ale hlavně sem nechtěla byt ve zpovědnici jmenném Giny.
Od rozhovoru o Malfoyovi byla až moc analyzujici.

Na schodech se ke me připojil Zabini. Úplně klidně jako bychom byli přátele.
,,Chodíš i na věštění s čísel?" Zeptám se protože mi to nedá.
Potěšeně se usmál. ,, Tak trochu tu nejsem dobrovolně Gragrová, řekl bych spíš donucen." Podezřivavě sem se na něho musela podívat. Mluvil přátelským tónem ale jeho oči nebyli přátelské ale ani nepřátelské. Byli bez emocí, což bylo trochu děsivé.
,,Takže předpokládám že Malfoy bude čekat na druhé straně těch dveří." Ukázala sem na učebnu přímo před námi.
Bleis mě obešel ,,Predpokladáš správně.Damy první." Otevře dveře do učebny a natáhne ruku což ma být gesto abych vešla první. Zaváhala jsem ale na konec jsem kolem nej proste prošla.
,,Vidím že máš i svou druhou stánku Zabini."
,,A nejenom jednu." Mrkne na me. Přišlo mi to tak hrozně legrační musela jsem se usmát. Když sem ale vešla,na celého Zabiniho jsem zapomela i na jeho oči bez emocí. Místo toho jsem se soustředila na ty šedivě modré. Byl to jediný pohled který mi Draco věnoval. Zabini si k němu prisedl.
Za celou hodinu ti dva porohodili pouze par slov.
Zdálo se jakoby Malfoy se Zabinim vůbec nechtěl komunikovat.
Oba na konec odešli samostatně, ale tentokrat se Zabini ke me nepřipojil.
000
Draco Šel tedy spíš se táhl do knihovny. kde na mě čekala ta malá Zrzavá Potterova přítelkyně. Pomyslel si.

Když tam přišel seděla za stolem s rukama na hrudi.
Asi je naštvaná. Pomyslel si tak kysele jak jen dokázal.
,,Jdeš pozdě Malfoyi." Konstatuje. Draco si odfrkne. ,,Vis kolik je potřeba vyjít schodů až sem?"
Giny pouze protočila očima. Došlo ji že by nemělo vůbec žádný smysl se hádat zrovna s ním.
,,Jasně Mafoyi přejdeme k věci."
,,Samozřejmě hlavně ať už to všechno máme za sebou." Nevyznelo to ani trochu zdvořile. On to moc dobře věděl ale hlavně nechtěl ani věděl proč by měl byt zdvořilí. Neměl jí rád.
Posadili se společně ke stolu. Giny začala rozebírat Dracovy známky. A vše o kolo předmětu.
Nudil se většinu času ji prostě nechal mluvit. Sem tam si zívnul a tak hrozně se těšil na večeři.
Ale ze všeho nejvíc se těšil na svou ohnivou wisky .
Když už konečně měl to peklo za sebou a Zrzavá dívka ho propustila ze svého vězení oddychl si. ,,Myslel sem že snad nikdy neskončíš Weasleyová." To byl přesně jeho styl rozloučení. Už byl skoro ze dveří když promluvila.
,,Jo a ještě jedna věc.." s povzdechem se otočil. ,,Co ještě?" Protocil očima.
,,Myslím že by ses měl přihlásit do nějakého kroužku nebo tak něco určitě by to na papíře vypadlo dobře."
Skládala si přitom své pergameny.
,, Na to zapomen." Řekne okamžitě. ,,Proč už vlastně nehraješ famfrpál, byl si v tom docela dobrý."
Poznamená.
NaDraca přichází vztek. Tohle bylo jendo s citlivých témat o kterých se nechtěl bavit s nikým.
,, Žádné kroužky žádný fampfrpal. Zapomeň, o tom už se spolu bavit nebudeme." Bez jakéhokoli zaváhání své slova říkal tak aby je na prosto pochopila. Už se nikdy nechtěl opakovat. Pak za sebou Třískl dveřmi a vyšel na chudbu.