Splněný sen [dokončeno]

#9 - Den D

Ráno jsem se probudila v Denisově posteli, sama. Pomalu jsem se převlékla a odbelhala se do kuchyně, odkud jsem cítila příjemnou vůni jídla.

,,Dobré ráno," usmál se na mě Denis, který stál u sporáku.

,,Dobré," ospalým krokem jsem se došourala až k němu a objala ho zezadu.

,,Už je ti líp?"

,,O moc. Děkuju, že jsi mě tu nechal."
,,To byla maličkost. Doufám, že máš hlad."

Ne, já nikdy nemám hlad. ,,Ani ne, ale něco bych si dala."

,,Snídaně bude hned."

Sedla jsem si na barovou stoličku a sledovala jeho zkušené pohyby. Netušila jsem, že umí vařit.

Postavil přede mě haldu míchaných vajíček s nakrájeným párkem a opečeným toustem. To v životě nemůžu sníst!

,,Dobrou chuť."

,,Děkuju," usmála jsem se když se otočil, aby si také udělal něco k snídani.

Přehrabovala jsem se v té žluté cosi a hlad mě hned přešel. Vonělo to úžasně a vypadalo to ještě líp, ale můj mozek mi nedovoloval se najíst. Udělala jsem sama se sebou kompromis. Sním to, ale jen pod podmínkou, že už si dnes nic jiného nedám. To zafungovalo a já se pustila do jezení. Byla jsem rychle sytá, ale nemohla jsem to tam jen tak nechat, nechtěla jsem Denise urazit, když si s tím dal takovou práci.

,,Kluci dneska přijedou dřív. Ten velký koncert se blíží a musíme se pořádně připravit."

,,Dobře."

Talíř jsem vyprázdnila, ale mělo to fatální následky. Měla jsem neuvěřitelné výčitky svědomí, že jsem se nažrala jako prase a začínal se mi zvedat žaludek.

,,Víš o tom, že jsem tě poslední dobou neviděl jíst?"

A sakra.

,,A?" zasmála jsem se.

,,A strašně jsi zhubla."

Podvědomě jsem se pochválila.

,,To bude nejspíš stresem, máme toho teď ve škole hodně a ještě do toho kapela. Ale jím, neboj se," opět jsem se zasmála. ,,Půjdu do garáže ještě zkoušet tu novou písničku, nevadí?"

,,V pohodě, běž."

Snažila jsem se s klidem odejít, ale jakmile jsem byla z Denisova dosahu, rozběhla jsem se do koupelny. Vyzvracela jsem snad i to, co jsem měla před týdnem. Ačkoliv to zní hrozně, cítila jsem se líp. Vyčistila jsem si zuby a s klidem odkráčela do garáže.

Vzala jsem si do ruky kytaru a hrála novou písničku co složil Nick. Po chvilce se ke mě Denis připojil.

,,Zkusíme Yes Girl?" navrhl.

,,Dobře, pustím ti jí."

Jakmile písnička dohrála, Denis se na mě starostlivě podíval.

,,Už je mi jasné proč jí chceš hrát."

,,Je to moje odpověď na Snuff. Spíše tedy na to, co pro mě znamená."

,,Ukaž mi ty noty."

Podala jsem mu text, který jsem včera vytiskla. Začal hrát prvních pár tónů a já se k němu připojila se svou kytarou. Od prvního refrénu jsem i zpívala.

,,Vidíte kluci? Já jsem říkal, že jsou pro sebe stvoření," vyrušil nás George se smíchem.

,,Georgi!" okřikl ho Seb.