7 Enhancing Virtues - Book Two || GOT7 ff [CZ]

Prolog

V minulém díle...

„Ne, víc už ne. Já už to nechci dělat," odpověděla jsem tak odhodlaně, jak jsem to jen dokázala.

„Pamatuješ ale na dohodu, ne?" ozval se někde v prostoru místnosti ten stejný hlas, který mě do tohohle uvrtal.

„Ano." Sklopila jsem zrak. Na tu dohodu jsem si pamatovala moc dobře.

„Takže víš, co s tebou budu muset jinak provést, Seon?"

„Ne, prosím, nezabíjejte mě." Padla jsem na kolena, spojila ruce v prosebné gesto a rozhlédla se po pokoji. Prostě nic nevidím.

„Zvol si. Smrt, nebo život. Pokud budeš dál sloužit, můžeš žít. Navíc, Pán má pro tebe malý dárek, za tvé už vykonané služby."

„Dobře, chci žít. Už jednou jsem utekla smrti, nemůžu těď zemřít zbytečně. Budu dál sloužit," svolila jsem nakonec. Už tomu nikdy neuteču. Dobře, možná se mi to i trochu líbí. Ale jen malinko.

„Výborně. Nasbírala jsi už všechny smrtelné hříchy – zdaleka ne všechny ve světě – ale do Pánovy sbírky jsou kompletní. Za to by tě chtěl Pán obdarovat novými schopnostmi. Ale pro tebe spíš budou dalším břemenem."

A nyní...

„Nevím. Já prostě nevím, asi to nefunguje." Už zase mluvím s tím hlasem. Jsem už asi opravdu blázen.

„To není možný. Šéf mi říkal, že ti mám prostě dát nové schopnosti a ty už budeš vědět, co máš dělat. Stejně jako jsi to věděla naposledy. Já ti s tím nepomůžu, to není moje parketa." Byla jsem si skoro až jistá, že kdybych teď mohla vidět člověka – nebo spíš bytost – co tady se mnou teď mluví, uviděla bych jak pokrčila rameny a našpulila pusu.

„A co mám teda dělat? Jsem bezradná!" mrskla jsem sebou do křesla a hodila si nohy na stůl. Už prostě nemůžu. „Zkusila jsem jich už několik. Prostě jako vždycky – vyčuchala jsem oběť, svedla ji, vyspala se s ní a nic se nestalo. Ctnost jsem nepovznesla, ale ani jsem ji nevzala. Prostě vůbec nic."

„Možná to se ctnostma funguje trochu jinak, než s hříchama. Počkej, zkusím se zeptat nahoře. Do minuty jsem zpátky."

Řekla bych, že to udělalo puf a ten člověk – pardon, bytost – zmizela. Ale nemůžu. Sama jsem si nebyla jistá jestli je pořád tady, nebo tam nahoře. Prostě doopravdy nebylo nic vidět. Fakt nic. Ani trošička. Asi si na to nezvyknu.

„Takže-"

„Sakra! Doprdele! To jsem se lekla!" Vyskočila jsem z křesla, jak jsem se vyděsila. „Příště, až se tady zase objevíš, dej mi vědět nějak nenápadně, protože tě sakra nevidim!" Pronesla jsem o malinko ostřeji, než bych chtěla. Ale srdce v hrudi mi stále zběsile bušilo, div nevyskočilo ven.

„Promiň, omlouvám se. Každopádně, už vím, co je za problém." Dál bylo ticho. Čekala jsem, ale nic.

„A hodláš mi to říct? Vyžvejkni se." Nervózně jsem pochodovala po pokoji a bůhví, možná jsem pokaždé při cestě zpátky prošla tělem svého rádce.

„Jasně, sorry. Šéf tvrdí, že ctnosti se povznášejí úplně jinak. Techniku na hříchy teď schovej do šuplíku, ale ještě předtím hrábni hodně hluboko a vytáhni něco na ctnosti. To asi jen tak nepoužíváš." Ozvalo se posměšné odfrknutí.

„Hej!"

„No jo furt. Je to jednoduchý – funguje to totiž úplně opačně. Stejně tak, jako jsi je hříchů zbavovala hříchem, musíš jejich ctnosti povznést ctností."

„A to přesně znamená?"

„Musíš jim sex odpírat."

*** 

Yaaaaay!♥ Jsem zpět s novým příběhem, a to s pokračováním k 7 Deadly Sins :D Pokud jste to nečetli, doporučuju, mírně přikazuju, si nejdřív přečíst první díl, jinak v tom budete mít bordel :D Tak co na to zatím říkáte? Já doufám, že si psaní druhého dílu užiju a že vy si budete užívat jeho kapitoly :3 Zatím mi v komentářích zanechte ohlas a prozatím se loučím, paa♥

-Merenwen99♥