Hana je dcera bohatého mafiána Tima O'Donnata a matky Victorie O'Donnatové. Nemá tušení, že její rodine jede v Mafii, myslí si, že jsou uspěšní obchodníci. Svým způsobem má Hana správné mínění. Její rodina pašuje a prodává pervitin. Haně je 17let a...
Ahoj takže asi řeknu něco o sobě. Jmenuji se Hana O'Donnatová. Je mi 17let a pocházím z poměrně bohaté rodiny. Nemám moc ráda luxus, jenže moji rodiče by bez toho nedokázali žít. Jsem jedináček. Moji rodiče jsou velmi úspěšní obchodníci, nevím v čem obchodují, ale určitě to hodně vynáší. Nemám žádný kamarády, protože všichni jsou šílení snobové. Chodím totiž do bohaté školy platíme 100 000,- ročně. Rodiče mi chtějí pořád něco kupovat. Mám ložnici a pak ještě samostatnou koupelnu. Moje ložnice vypadá takto
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nechci se chlubit jen jsem vám ji chtěla ukázat. Máme velký dům (média). ------------------------------------------------- *crrrrrr* slyším jak mě budí ta nejhorší věc na světě.... můj budík.. chvilku se ještě válím v posteli, ale nakonec jsem se rozhodla vylézt. Sice nemusíme chodit nějak zvlášť do školy, protože stejně máme jasno kde skončíme. Naši bohatí rodiče nám vše zaplatí. Agrrr... jak já svůj život nesnáším.. nikdo normální se se mnou bavit nechce, protože já přeci patřím do té ,,elity'' ... nenávidím to... obleču se do sukně a halenky, které jsem si připravila už včera večer. Když jsem se oblékla šla jsem dolů do jídelny a na stole jsem měla už snídani. Měla jsem na výběr mezi vaflema, palačinkama, lívancema, omaletou a míchanými vajíčky. Vybrala jsem si lívance. Po snídani jsem šla do školy. Chodím pěšky, musela bych se stydět, kdybych jela těch 700metrů limuzínou. Poslouchala jsem písničky zrovna mě hrála písnička Majibray-Hakuraku (media). Najednou mě zastavilo černé BMW a vystoupili dva chlapi, kteří mě svázali a hodili mě do auta.
,,co po mě sakra chcete ?''
Zeptala jsem se vystrašeně. Nikdo nic neříkal a já začínala být více hysterická a začala jsem brečet a řvát
,, prosím pusťte mě , co po mě chcete já nic nemám''
pořád žádná odpověď. Radši jsem už nemluvila a jen brečela. Přivezli mě k nějakému domu. Byl dost velký. Zajeli do garáže a já se čím dál víc bála. Když jsme zaparkovali tak v garáži čekal nějaký starší chlap. Vůbec se mi nelíbil a ani se mi nelíbila tato situace. Vyndali mě z auta a rozvázali mě. Pevně a silně mě drželi a já se nezmohla na nic jiného než brečet a ptát se
,,proč ?''
Pořád dokola dokud mi nebylo odpovězeno.
,,protože tvůj otec by nám mohl pomoct ve finanční tísni.''
Řekl klidným hlasem.
,,neboj nic se ti nestane... teda .. -odmlčel se- pokud za tebe dobře zaplatí''
začal se hrozně smát.
,,hajzle''
plyvla jsem mu do obličeje.
,,tak tohle jsi udělala naposledy děvenko''
řekl a setřel si z obličeje můj výtvor. Hned jal to udělal dal pokyn svým mužům a ti mě někam táhli. Došli jsme do nějaké cely. Byla tam jedno lůžková postel a záchod. Nic víc tam nebylo.
,,tady budeš za tvoje chování, když budeš hodná půjdeš jinam''
usmál se na mě jeden z bodyguardů a chtěl mě pohladit po tváři, ale já jeho ruku odstrčila. Naštval se a hodil mě do té cely. Pak za mnou zavřeli dveře a odešli. Sedla jsem si na tu postel a rozbrečela jsem se. Byla jsem hrozně nervózní a štvalo mě, že mi vzali tašku s veškerou zábavou a telefonem. Když jsem tam tak seděla a brečela asi hodinu tak jsem uslyšela nějaké dva hlasy jak míří směrem ke mně.
Pokračování příště :) tak co ? Líbí se vám to zatim ? Pište komentáře jestli mám pokračovat psát tuto knihu nebo ne. Zatim je to krátké, protože to je takové uvítání. :) za každý votes a komentář budu hoodně ráda :3 takže pište ! :))
