Good BadBoy 2 | Daddy Till |

#9 Opravdu jsem z části ...šílenec..

"No vidíš.. to jsem třeba nevěděl.." položil jsem jí ruku kolem ramen, a druhou rukou jsem šmatral v kapse po klíčích.
"Prosím" otevřel jsem ji dveře a s úsměvem ji následoval.
"Sedni si!" Ukázal jsem na gauč.
Ona se poslušně posadila.
Musím uznat, že už ani neprotestuje..
"Hele.. " sedl jsem si vedle ní, " můžu ti věřit... Že jo?" Položil jsem její dlaň na svou tvář.
Sklopila zrak, "neodpovídej.." usmál jsem se a rukou ji zvedl bradu, "Věřím ti.."
Z kapsy jsem vytáhl pouta, která jsem rozlomil a hodil na zem.
"Slib, že mi neutečeš...Protože, teď už pro jiný do obchodu nejdu..."
Nesměle kývla, "Notaak.." pohladil jsem ji po dlani, která, ještě stále byla na mé tváři, "usměj se trochu".
Po tváři se ji začaly hrnout slzy.
"Copak?" Naklonil jsem se k ní,
Přitáhl jsem ji k sobě a silně ji objal, byl jsem překvapený.
Vrhla se mi do náruče a pevně se na mě přitiskla.
Cítil jsem jak mi po krku, začínají stékat její slzy.
Vlípl jsem ji pusu nad ucho, "Co se děje?"
Jen zabořila svoji hlavu mezi mé rameno a krk.
"Mám tě ráda..."
Pousmál jsem se, a jemně ji pohladil po zádech.
"Celou dobu máš pravdu.."
Otřela si slzy. "Je toho na mě moc."
"Promiň" odtrhla se ode mě.
Zmocnila se mě lítost... Co jsem to udělal, vždyť já ji ničím.. rozvrátil jsem ji rodinu. Ale se mnou by byla šťastná...Tím si jsem víc než jistý.. To proto ji tu držím.. i když posledních pár dní, se mi zdá, že už tu je spíš dobrovolně..

"Upřímně.. jsem si to teď chtěl rozdat.. ale když to vidím, tak to necháme na potom.."
Mrkl jsem na ni, a otřel ji slzy.
Jo, takhle vyjadřuji soucit já..
Složila si hlavu do dlaní..
"Tss.. no tak.. klid.." poplácal jsem ji po rameni.
"Nic se neděje.." znova sem ji k sobě přitiskl.
"Měla by sis odpočinout.. pojď" chytl jsem ji za boky a pomohl jí se zvednout.
"Ukaž.." vzal jsem ji na ruku a pomalu ji odnesl nahoru do ložnice..

Z pohledu Emmy
Vzal mě do náruče a odnesl mě nahoru, položil mě do postele a lehl si vedle mě, zezadu si mě k sobě přitáhl a objal mě.
Bylo mi... Hezky, nevěřila bych, že to po tom všem řeknu, ale je to tak.. začal mě palcem hladit po ruce, a naklonil se ke mně..
"Neboj se.." cukla jsem sebou, když začal šeptat.
"Vidíš, jak hezky nám spolu může být?"
"Řekni mi.." otočil si mě k sobě, "Kdy naposledy ses pomazlila s Davidem?"
Na tváři se mu objevil svůdný úšklebek.
"Vlastně.. já nevím.."
Jemně mě políbil, nebránila jsem se..
Pomalu se na mě překlopit a začal mě líbat, spolupracovala jsem. Přestal, chytl mi dlaní tvář, a odhrnul mi z ní pramínek vlasů, trochu se ode mě odtáhl a začal se hlasitě smát...
Po chvíli zabořil hlavu na má prsa, jen ke mně zvedl s úsměvem pohled.
Nevím, co se to se mnou děje... Už zas... Znova úplně ten stejnej pocit... Vždyť mě "unesl" dělá si se mnou co chce... A já?.. já se nebráním, ještě řeknu, že ho mám ráda... Vždyť, doma mám syna...
Má pravdu.. opravdu jsem asi z části ...
...šílenec..
.
Další část je tu..😊😁 a ještě ale před mýma kecama... Jestlipak víte co je dneska za den? 😍😍😍
Nápověda: 4. 1. (1963)
Musím říct, že poslední dobou jsem trochu psychicky vyčerpaná..😂A to se odráží na psychice postav.. možná proto, často hlavní postavy melou kraviny a protiřečí si....😂😂😂
I tak doufám, že se část líbila..😊