Zmijozelská princeznička

8.

Krásné ráno. První kouzelné ráno v Bradavicích. Vstávám jako první a odcházím do koupelny.

Vyčistím si zuby a vlasy učešu do vysokého culíku. Zaculím se do zrcadla a jdu si obléct hábit.

,,Holky vstáváme" budila jsem ospalky. ,, Ještě 5 minut mamko" zašeptala Pansy. Musela jsem se zasmát.

,,Kolik je?" ptala se Nancy. ,, Před sedmou" a už na mě letěl polštář. Budík je totiž na půl osmou.

,,Jdi ještě spát" zamlaskala Bethy. Ach jo tak jdu teda sama. Měla jsem v plánu jít zkontrolovat Darksy jestli doletěla zpět do Bradavic, ale půjdu se proběhnout.

Tak hábit dolů nasadit sportovní tepláky, tričko a mikinu. Moje nový botičky a jde se. Naposledy jsem věnovala úsměv mým spícím kamarádkám a opustila pokoj.

Sešla jsem schody do společenky a jak jsem očekávala nikdo tu nebyl. Tak Aby směr venek. Chvilku hledání velkých dveří zabralo, ale po chvilce už jsem byla venku a pomalu běžela k jezeru.

Tam jsem si sedla a poslouchala vodu, stromy, ptáci. V tom se vedle mě ozvaly kroky.

,,Jeee ahoj co ty tady?" ozval se chlapecký hlas. ,,Ahoj jak vidíš na ranním vzduchu" a natáhla jsem vzduch. ,, Tak to mám taky. Můžu si přisednout?" ptal se mě. ,, Jasně že jo " a posunula se kousek od stromu.

,,Jak se jmenuješ? " ptal se. ,, Já jsem Abigail Strengerová a ty?" Usmála jsem se. ,, Já Alex Davis" mrknul. ,, Do jaké koleje si byl zařazen" navazovala dál naše konverzace.

,, Jsem v Mrzimoru a ty? Vypadáš na Nebelvír" uchechtl se. ,, Taky mě tam chtěl moudrý klobouk zařadit, ale já nechtěla" povzdechla jsem si.

,, Proč pak? Já bych tam šel" zasnil se. Tomu jsem se zasmála a pokračovala. ,, Moji rodiče by to asi nerozdýchali. Oni jsou no... Byli ve... " Měla jsem strach mu to říct. ,, Buď v klidu i kdyby si byla ve Zmijozelu jsi moc fajn" a věnoval mi vřelý úsměv.

,, Děkuji. Odhalil si mě" a sklopila pohled. ,, Jak říkám jsi fajn a na koleji nezáleží" usmál se taky. ,, Měli bychom jít za chvilku bude snídaně" a pomalu vstávám.

Poté jsme si povídali celou cestu k hradu. Doprovodil mě i k Sovinci, kde už na mě čekala Darksy s dopisem. ,, Darksy kde si" volala jsem na moji sovu.

Černá sova vzlétla a přistála mi na ruce a předala mi dopis. ,, Páni je úžasná" vydechl Alex. Darksy zahoukala a odlétla zpět na své místo.

,, Má i úžasné jméno jako její majitelka " mrknul Alex. ,, Děkuji ti" zasmála jsme se a taky na něj mrkla.

Poté jsme se rozloučili a zítra půjdeme běhat spolu. Už se těším. Alex je opravdu hodný kluk.

Vběhla jsem do společenky a hádejte kdo byl už vzhůru. Blondýnka. ,, Co ty tady Malfoyi?" ptala jsem se s úšklebkem. ,, Co ti je potom Strengerová?" odseknul.

,, Vlastně nic " odsekla jsem taky. A pak si vzpomněla na včerejší vodu. ,, Vlastně ti něco dlužím" ,, A to jako co" ptal se. Napřáhla jsem hůlku a vyslala kouzlo.

,, Ještě aby jsi umělá kouzlit " vysmál se mi. Zato já zadržovala smích. Jeho vlasy už nebyly blond, ale růžové.

Hodila jsem obrat a už byla v pokoji, přesně za 5 minut půl osmé. ,, Holky vstáváme" zakřičela jsem. ,, Aaaa moje uší" křikla Pansy a vrazdila mě pohledem.

,,No jo vždyť už jdeme" volala Nancy, Bella s Bethy. Já se převlékla do hábitu a čekala na moje sladce vyspané kamarádky.

,,Tam připravené" mrkla jsem na všechny. ,, Jasně kámoško" chytla mě z jedné strany Nancy a z druhé Bella. Pensy se chytla s Bethy a šli jsme.

Schválně co bude dobrého k snídani a hlavně se těším na reakci naši blondýnky teda Růženky.

Tak další kapitola. Snad se líbí. Snažím se psát co nejrychleji, aby jste měli co číst.
Vaše Tery ❣