6. Kapitola

127 10 4
                                    

Radek pustil ten film a my jsme se začali dívat. Bylo to něco Sci-Fi, ale mě to bavilo.

•••

Asi skoro u konce filmu někdo začal hodně klepat na dveře Radkova bytu.
Radek se zvedl z černo-bílé pohovky na které jsme seděli a šel otevřít. Na dveře jsem viděla skrz mezeru, která byla mezi dveřmi a zdí. Do bytu se rychle procpala Clarie spoločně s Deem. Všimla jsem si rudých kapech, kapající na dřevěnou podlahu. Nevěděla jsem jestli to je Clarie nebo Damienova, krev. Ale rychle jsem se zvedla z pohovky a jedním tahem jsem otevřela dveře na chodbu. Všichni se na mě podívali - Asi se mě lekli.
„Co se tady děje?!" Podívala jsem se na jejich vystrašené pohledy a pak na ruku Damiena. Jeho dlaň byla celá od krve.
Nikdo mi neodpověděl, jen uslzená Clarie odvedla Damiena do kuchyně, kde Radek už vytahoval bílej obvaz. Jakmile ho vytáhl, obvázal mu ruku.

•••

„Teď mi řekněte, co se stalo.." Napila jsem se ze sklenice, kde byla voda.
„Prostě.. Nás napadli. Vědí, že jste s náma. Jdou po Vás." Začal mluvit Damien. Srdce mi začalo nekontrolovatelně tlouct.
„Cože?!" Vstala jsem ze židle.
„Je to tak.. Devi je proti nám. A to je to kvůli čemu, jde po Vás. Chce nám ublížit." Podíval se na mě se smutných pohledem Radek..
„Takže teď se mám ještě bát vyjít ven?! Děláte si prdel? Do jakých, problémů jste mě dostali..?" Řekla jsem nepříjemným tónem a rychle jsem odeběhla skoro se slzami do pokoje. Svalila jsem se na postel, kam jsem si lehla.

•••

Už asi dvě minuty, jsem ležela a přemýšlela jsem nad vším. Do pokoje vstoupil Radek a já jsem, se na něj nenávistným pohledem podívala.
„Trixinko.. Omlouvám se ti, ale nechtěl jsem tě takto omezit. Uvědomil jsem si to pozdě." Řekl a posadil se na velkou postel, která měla šedé polštáře a peřiny.
„Ale pozdě." Ironicky jsem poznamenala..

6. Kapitola - #TaTrixie

Můj Assasin | ✖️Kde žijí příběhy. Začni objevovat