Cesta Do Neznáma

Otec je v pořádku

Už byl večer a moje maminka nám chystala večeři. Najedly jsme se a já jsem Abigail půjčila pyžamo. Šly jsme si lehnout a usnuly jsme asi ve 24:00.

Ráno jsme se probudili a s hrůzou jsme zjistili, že je 7:40 věděli jsme, že nestihneme dojít včas do školy a teď jsme ještě zjistili, že když jsme byly u Abigail, tak si tam zapomněla batoh s učením.

Takže musíme jet k Abigail, a potom rychle do školy.

Dojeli jsme k Abigail, odemčely a s naším překvapením jsme viděli doma tátu. Já a Abi, jsme za ním rychle běželi a zeptaly jsme se ho kde včera byl, říkal, že se moc omlouvá, že byl na koncertě Rammstein.
Prý to Abi říkal.
,,Já se moc omlouvám" řekla Abi. ,,Neuvědomila jsem si to".
,,To je v pořádku" řekla jsem.
,, No to je teď jedno, musíme jet do školy" vyjekla jsem s hrůzou, když jsem zjistila, že je 8:04.
Abigail se rozloučila s tátou a my mohly jet.
Dojeli jsme kdyz bylo 8:19 a běžely jsme ke škole, odložily si věci do skříňky a přímo tryskem běžely do naší třídy, která byla, ale zamčená.
,,Né" řekla Abigail.
,,Né" zopakovala jsem. Obě jsme si uvědomily, že naše třída odjela do divadla. Na to jsme vážně neměly. Rozhodly jsme se jet zpátky domů a tam zůstat.

Jo já vím, že tahle kapitola je o ničem, ale mezi svátky nebyl moc čas psát potřebuji se ještě učit. A mimochodem děkuji za 11 reads, jestli chcete, můžete mi do komentářů napsat jestli se vám tahle knížka líbí a jestli v ní mám pokračovat, a můžete klidně vymyslet co se stane dále... Ještě bych chtěla dodat, že kapitoly budou vycházet každý týden 😘