Jedu autobusem s německým ovčákem a fakt moc si přeju, aby ten ovčák zůstal tam kde je.
„Už jedu asi 20 minut, nuda" pomyslela jsem si.
Tak jo, za chvíli budu vystupovat. To zvládnu.
„Hodnej pejsek hodnej, jenom se kousíček posuň, jo to je ono šikovný hafan" pověděla jsem psovi.
Rozloučila jsem se s ovčákem a šla domů.
Odemkla jsem, sundala si bundu a lehla si s mobilem na postel. Zrovna jsem projížděla instagram, když vtom jsem uslyšela nějaký divný zvuk, vycházel z vedlejšího pokoje, z koupelny. Uviděla jsem jen mihnout se černý stín. Řekla jsem si, že se mi to jen zdálo a dál jsem si toho nevšímala, ovšem to by se to nemohlo stát znovu. „Tak jo všechno se mi jenom zdá, radši si jdu dělat úkoly" myslela jsem nahlas.
„Nééé, zase máme tolik úkolů" řekla jsem.
„Dělám úkol z matiky, úkol z ájiny a dokonce i z dějáku. A to se ještě musím učit na biologii. Tak jo, v klidu to zvládnu. Ještě si ale dojdu na záchod."
Když jsem šla směre, do koupleny už zase jsem uviděla ten černý stín. Mihl se úplně přede mnou. „Ááááááááááá" zařvala jsem a utíkala pryč. Vzala jsem klíče a mobil, zamkla byt a běžela přímo za Abi.
Zazvonila jsem na její byt a otevřel mi její taťka. „Pojď dál, Abigail je u sebe v pokoji.
Omlouvám, že jsem asi hodně dlouho (myslím asi půl nebo víc roku) nevydala další část, tak teď vám slibuju, že se to vylepší. Plánuji kapitoly jednou za týden (nebo víckrát když bude čas) doufám, že vás bude bavit 😘😘
A všem přeji Hezké Vánoce s nimi i bohatého Ježíška a šťastný nový rok 😀
ČTEŠ
Cesta Do Neznáma
MaceraAbigail umřela matka a já ji pomůžu najít Nebeský ostrov, kde může vidět všechny zemřelé
