Jak se Naty stala slavnou

Pozvání na akci

Když v tom jsem se probudila v posteli nevěděla jsem co se včera stalo nic jsem si nepamatovala jenom černo. Vstala jsem a oblékla jsem si svoje oblíbené oblečení. Šla jsem dolů

"Ahoj mami"

"Dobré ráno Naty"

"Co se včera stalo?"

"Omdlela jsi"

"Cože?! Jakto?"

"Já nevím. Dneska pojedeš autobusem musím rychle do práce"

"Dobře mami" rychle jsem se najedla měla jsem omeletu. Obula jsem si boty a šla na zastávku autobus přijel do pěti minut.

Před školou mě čekala Anna "Ahooj" řekla a objala mě.

Šly jsme ke skříňkam a já ji otevřela a vypadlo na mě psaníčko nebo jak se tomu nadává

"Co to" řekla jsem si pro sebe. Přemýšlela jsem odkoho asi je od Maria? Ne to určitě ne.

Nevěděla jsem o tom nic ale chtěla jsem to otevřít až doma. Anně jsem samozřejmě o tom řekla. První hodinu jsme měli matiku a tu jsem neměla s Mariem díky bohu.

"Naty?"

"No? Co potřebuješ?" zeptala jsem se jí

"Nechtěla by jsi jít semnou na jednu akci? Je o víkendu a já nechci jet sama" řekla Ann

"A o jaké akci mluvíš je totiž více druhů"

"YouTube a Musically akce"

"Rakousko a Německo má youtubery?"

"Každá země má youtubery"

"OK, moc ráda" po hodině byla chemie po ní angličtina potom sem to nějak nevnímala ale co už poslední hodinu byl tělocvik, byl rozdělený na holky a kluky takže jsme měla super den bez Maria. Po škole jsem šla domů.

Doma:

"Zlato budeš tu sama asi do osmy večer jdu na večeři s kolegyní"

"Dobře mami" no super aspoň budu mít celý barák pro sebe...

"Tak ahoj a užij si to!"

"Jojo" šla jsem do svého pokoje a konečně otevřela psaníčko bylo na něm napsáno:
V 17:00 buď před školou Mike.

Kdo je sakra Mike a proč mám být před školou? Zavolala jsem Ann a řekla jí to

"Mike je Mariův kamarád a je z nich asi nejnormálnější. Půjdeme? Že jo? Prosím doma je nuda"

"Dobře ale mě se tam moc nechce nemám z toho moc dobrý pocit."

"Neboj. Sraz za pět minut OK? Nemáme moc času a škola je odsud 15minut busem"
"OK. Ahoj"

"Ahoj" Připravila jsem se jak nejrychleji jsem mohla a vyšla jsem z domu Anna tu ještě nebyla, wau ona mě žene a sama má zpoždění, v dálce jsem jí viděla tak jsem k ní šla a objali se

"Promiň musela jsem vylézt oknem"

"Nevadí "

Byli jsme před školou a nikde nikdo.

"Baf" vylekal nás neznámý kluk

"Tohle víckrát nedělej je ti to jasný mohla jsem dostat infarkt" vyjekla jsem na něj

"Klid holka"

"Miku jsi fakt idiot víš to?" řekla Ann

"No jo stává se"

"K věci proč si chtěl ať jsem přijdu?"

"Je to ohledně Maria omluv ho no spíš jeho chování vždycky takový nebyl změnilo ho...... " to co nám řekl dál nás s Ann dostalo nemohla jsem nic říct a Ann byla na tom podobně, ona věděla že se mu něco stalo, ale tohle by jí ani ve snu nenapadlo.

Jako jo toho docela omlouvá, ale nemusí se chovat takhle nikdo by se mu za to nesmál tak si nemusí hrát na frajera.

"Proč si to řekl nám? " vykoktala jsem ze sebe

"Nevím mám takový pocit, že se s vámi něco odehraje něco moc důležitého"

"Jasnovidec" řekla Ann

"Asi ano. Já už musím tak čau a jo nikomu tohle neříkejte jasne?!"

"Jo" řekli jsme jednohlasně.

Cestou domu jsme se o ničem jiném než o Mariovi nebavily

"Tyvole, chudák jak s tím může žít"

"Já nevím, já bych se asi zabila nesnesla bych totiž tu bolest" všimla jsem si že už jsme před domem tak jsme se rozloučili

"Nezapomeň zítra je pátek " zařvala na mě Ann.

Pátek:

"Doprdele, já zaspala. Přijdu pozdě jakto že mě mamka nevzbudila?!" rychle jsem na sebe něco navlékla a běžela dolů nasypala jsem si vločky a rychle je snědla.

"7:50 za 10 minut to do té školy nestihnu" obula jsem si conversky a běžela na zastávku z dálky jsem viděla jak mi ujel bus.

"Sakra, další jede za 20 minut, když poběžím tak tam budu do 15minut to by šlo" běžela jsem celou cestu a ke škole jsem doběhla 8:05 aspoň že nejdu moc pozdě.

Vešla jsem do třídy a učitelka nikde nebyla uf. Sedla jsem si k Ann

"Kde jsi byla? Už jsem ti chtěla volat s kým bych jela na tu akci?"

"Zaspala jsem" celý den se jenom táhl. Odpoledne jsem si nachystala věci a šla za Ann vlak nám jel 19:16.

Ve vlaku jsme dělali samé blbosti natočili jsme i pár musically a vyfotili fotky na snapchat.

A pak jsme usnuly do Linze jsme dorazili o půlnoci. Anna nás dovedla k hotelu kde jsme měli rezervačku. Ráno mě vzbudil hluk fénu

"Kolik je?"

"5:03"

"A kdy tam chceš jít?"

"7:15 tam chci být a je to odsud 5minut cesty" tím pádem jsem vstala a nachystala se kdyby náhodou tam byli pěkní kluci.

Nasnídala jsem se a Ann nám donesla Starbucks café mě to moc nechutnalo byla to dýňová příchuť. A pak jsme vyrazily na tu akci.

(849 slov)