Jak se Naty stala slavnou

Konec

Pomalu jsem otevřela oči, jasné světlo lampičky, umístěné vedle na stole, mě oslepovalo.

Když si mé oči zvykly na světlo lampy, začala jsem se rozhlížet, ležela jsem na nemocničním lůžku, na sobě jsem měla nemocniční pyžamo a po levé straně vedle postele byli umístěné obří přístroje, které mě zřejmě hlídali.

Při mém prozkoumávání jsem si všimla siulety, která seděla po pravé straně mého  lůžka. Zaostřila jsem na siuletu, počkat, jsou to dvě osoby. Kluk a holka, zřejmě to jsou sourozenci, ale co dělají tady? Asi jsou na náštěve u někoho jiného, chtěla jsem se podívat kdo je můj spolubydlící, ale při pohybu jsem ucítila palčivou bolest hlavy, instinktivně jsem se za hlavu chytla. Cítila jsem že ji mám obmotanou obvazy, zřejmě jsem se uhodil a do hlavy, ale při čem?

Nemohu si vzpomenout co se stalo.

,,Bolí tě to?" ozval se hlas dívky, která seděla vedle lůžka na židli  ,,dojdu pro doktora, že jsi se vzbudila" dívka odběhla z pokoje a teď jsem tu byla jenom já a ten kluk.

,,Tak moc jsem se o tebe bál, myslel jsem že už tě nikdy neuvidím" spustil kluk

Nechápavě jsem se na něho podívala, on mi můj pohled oplatil. Nic víc už neřekl.

Nastalo trapné ticho, které prolomilo až ta dívka.

,,Už jsem zpátky i s doktorem" vtrhla dívka do pokoje a za ní šel postarší pán, podle toho bílého pláště soudím že je to můj doktor.

,,Uděláme vám pár menších vyšetření a pak vás necháme odpočívat, nezdá se to ale i kómat vás unaví" usmíval se na mě tím falešným doktorským úsměvem.

,,Kómat?" zachraptěla jsem

,,Ano kómat, je vlastně zázrak že jste se tak rychle probrala normálně to trvá i pár měsíců, Vám to netrvalo ani tři týdny" řekl doktor  ,,Vaši přátelé zde byli každý den a čekali až se proberete" dodal a já se na něho zmateně podívala

,,Přátelé? Já vlastně ani nevím kdo jsou." odpověděla jsem zmateně

Dívka sebou škubla, zaskočilo jí to.

,,Pane doktore, co se to děje?" zeptal se kluk

,,Zřejmě má ztrátu paměti z té nehody, ale časem by se vše pomalu mělo vrátit do normálu. Musí te být jenom trpělivý. Nemůžeme čekat, že by vše bylo v pořádku, po takové nehodě" vysvětlil doktor

,,Aha" vypustila dívka z úst. Popošla ke mně a natáhla ruku, zmateně jsem se podívala, nakonec jsem jí ruku podala. Zatřásla mi s ní na pozdrav ,,Ahoj, já jsem Lena."

,,A-ahoj, já jsem Na-naty" vychraptěla jsem pár slov ,,rá-rada tě poznávám Leno" dodala jsem rychle

,,Já tebe taky" usmála se a já jí úsměv oplatila

,,Já jsem Lukas" ozval se kluk, který doteď tiše seděl na židli.

,,Ráda tě poznávám Lukasi" odpověděla jsem.

Tohle bude ještě jedno velké dobrodružství.

THE END??

!!!tun tun tun tun!!!
Další a také poslední kapitola této knihy. Nesmírně si vážím vaší podpory. Osoba o které je tato kniha, protože bez ní by ani nevznikla. Takže díky Naty, že si mi byla inspirací. Přemýšlím že někdy napíšu i druhý díl, pokud ho chcete tak mi napište jak by se to přibližně mělo rozvíjet nebo mi prostě napište že chcete další díl. :D

Važte si lidí co máte, protože je pak mít nemusíte.

Takže se s vámi loučím a zase u jiného příběhu. Čůs

Hlavně si užijte prázdniny a léto (:

☀Bitches☀