Život v Zóně

Seznámení

Lehce podnapilá jsem s Dinitrijem konečně došla na místo. Cestou mi vysvětlil, že příšera, která mě napadla, byl Bloodsucker, Upír. A to jsem měla prý ještě štěstí. Dnes už to vím.
Došli jsme ke staré rozbité lodi, byla kolosální. Před vchodem stáli další dva muži, ozbrojení. Drželi v ruce AKčka.
Když nás viděli přicházet, jeden z nich k nám přišel. ,,Dimitriji?" kývl na chlapce vedle mě. ,,Javeline." odpověděl klidným tónem a otočil se na mě, jakoby mi chtěl naznačit, že mi ho tímto představil. Uchechtla jsem se. Javelin pokrčil obočí a zpřísnil výraz. Natáhl ruku k vodce, kterou jsem držela, chtěl si ji vzít. Stáhla jsem ruku k sobě přimáčkla si vodku na hrudník. Javelina tahle reakce překvapila, přivřel oči a potichu procedil mezi zuby: ,,Kdo to je?" Dimitrij se usmál a řekl: ,,Je to Jess. Našel jsem ji tady poblíž. V Temném Údolí. Napadl ji Upír." Javelin přikývl, a než stačil cokoli říct, přišel další muž. Vypadal mnohem starší, a byl jinak oblečený, než všichni ostatní. Přistoupil ke mně a dlaní mi sjel po ruce. Od ramene, k zápěstí. ,,Ahoj, slečno." zavrčel. V ten moment Dimitrij vytáhl malou jednoruční zbraň a namířil ji na muže. Chytil mě kolem ramen a přitiskl k sobě. ,,Vypadni. Tahle je moje." řekl Dimitrij rozhodně. Muž se pokusil také sáhnout po zbrani, ale Javelin zareagoval mnohem rychleji. Vytáhl svoji zbraň a přiložil ji muži přímo ke spánku. ,,Můžeš to zkusit." sykl.
Muž se zakřenil. ,,Jak myslíš, ty děvko." Ukázal na mě prstem a dal se na odchod. ,,Co.. co to bylo?" zeptala jsem se vyděšeně. Javelin schoval svou zbraň a naklonil se k Dimitrijovi. ,,Odveď ji, ať tady nevyvolává takový poprask." zašeptal. ,,Co?! A kam!?" bránila jsem se. ,,Seš opilá. Musíš jít spát." trval si na Javelin na svém a strkal mě směrem k lodi. Vzal si Dimitrije stranou, a slyšela jsem, jak mu šeptá: ,,Takhle to nejde. Hned ráno ji odveď. Nemůžeme si kvůli nějaký krávě dělat zlo." na to se Dimitrij hodně hlasitě opáčil: ,,Krávě!?" hned potom se opět ztišil: ,,A kam ji mám podle tebe odvést? Je zraněná, hladová, a úplně sama. Vzpomeň si na sebe, když si byl na jejím místě." Javelin se krátce zamyslel. ,,Vezmi ji dovnitř, stmívá se. Zejtra se rozmyslíme, co dál." ,,Kde bude spát?" zeptal se Dimitrij.
,,Budeš spát jinde, a ona na tvym místě. A já ji pohlídam."
,,Ne." vyhrkl Dimitrij. ,,Nebudeš s ní spát ty."
,,Ale ano. Tys ji přivedl, na tvém místě spí." pokrčil rameny Javelin, jakoby to bylo naprosto zřejmé.
,,Já ji přivedl, já se o ni postarám. Spi si jinde ty. Dobrou." odpověděl Dimitrij a ignorujíc Javelina mě odvedl dovnitř do lodi.