Kosoř je jméno vesnice, kde mají stáje a pořádají tu i tábory. A já jsem na jeden takový tábor jela. Bohužel tu mají jen příměstské tabory, takže se tam musí každý den dojíždět. Cesta tam mi trvala tak hodinu a půl. Byla jsem tam nejstarší, když nepočítán holky, co tam byly na výpomoc. Bavila jsem se tedy hlavně s nimi a pak s jednou 14ti letou holkou. První den jsme se seznámili jak s lidmi tak i s koňmi. Já jsem dostala anglického plnokrevníka jménem Šuplík. Byl hrozně hodný, připomínal mi Oříška. Byl ale taky náročný, měl něco z kopytama a tak se mu před každou jízdou museli dávat botičky, které se hrozně blbě nandavali. Taky vždy při uždění zvedal vysoko hlavu a tak se musel lákat na jablka. Šli jsme na jízdárnu. Prvně to s ním byl boj, nechtěl dělat kroužky, ale nakonec jsme si na sebe zvykli. 😀 Potom jsme měli oběd a hráli nějaký táborový hry např. jsme koštětem strkali do míčku a měli oběhnout kužel. Druhý den jsme prvně šli na jízdárnu. Nedělali jsme nic zvláštního, prostě klasickou jízdárnu. Šuplík byl už úplně v pohodě. Po obědě jsme zase hráli nějakou hru a potom jsme šli na procházku. Šla jsem třetí v pořadí. Na dobrých cestách jsme si i zaklusali, cválat nás ale nenechala. Na jednom místě se nám i splašili, Šuplík si vyhodil, ale jinak byl v klidu. Celá cesta pak probíhala v pohodě, byla to taková ta klidná procházka. Třetí den jsme byli prvně v lese, tektokrát jsme šli delší cestou, přecházeli jsme potok a šplhali do fakt velkýho a strmího kopce. A zase pochvala pro Šuplíka, šel to úplně suprově. Nahoře na kopci byla hezká cesta tak jsme si zase zaklusali a pak jsme šli domů, kde jsme si dali oběd. Pak jsme hráli hru, že jsem šli na jízdárnu, udělali řadu a dělali jízdárenské cviky. Hodnotilo se provedení cviku. To byla celkem sranda. Potom jsme vzali koně jen na ruku. Já byla ve dvojici právě s tou druhou nejsarší holkou. Měli jsme asi rok a půl starý hříbě Alakina. Byl hodný, ale trošku trdlo. Začala jsem s nim pracovat já. Couvali jsme, vodili slalom a i přes kavalety. Tam se Alakinovi moc nechtělo tak se začal trochu zvedat, ale nakonec mě poslechl a šel za mnou. Potom tam instruktorky skálali s poníkama, a protože byl Alakin hodný, tak jsem ho moc nehlídala a sledovala jsem poníky. Najednou se otočim a Alakin se válí na zemi. Takže tu nádherně upravenou srst měl od písku. Potom jsme se měnili a já si povídala s pomocnicemi. Ve čtvrtek jsme ráno šli na jízdárnu, měli jsme kavalety a i nějaký menší skočky. Šuplík je dobrý skokan, ale vždy na to hrozně zrychlil. Byla jsem však s naším výkonem spokojená. Jelikož se po oběďě udělalo hnusně, tak jsme pomáhali ve stáji, a mazali sedla na zítřejší závod. V pátek jsme prvně šli na krátkou procházku a po obědě jsme začali připravovat koně. Zkoušela jsem Šuplíkovi zaplést hřívu, ale jelikož neumim plést ani na lidech tak mi s tím pomohla kamarádka a instruktorka.
Nakonec jsme nasedli a šli krokovat na jízdárnj. Všichni jsme byli hrozně nervózní. Přišla jsem na řadu. Zbytek máte ve videu.
https://youtu.be/LETxJ3XW5Us
Jen na svou obhajobu, Šuplíka jsem polila omylem. Ve škole koně zvládnu ovládat jen nohama, ale s Šuplíkem jsem to ani jednou nevyzkoušela takže to dopadlo takhle 😀
Btw, byl to můj první dvojskok tak snad tam nevypadám jako blbec 😀 V závodě jsem skončila druhá, takže jsem byla spokojená. Tím pro mě skončil tábor. Poslední dobou se mi stává, že na Šuplíka časti myslim. 🙁 Chtěla bych tam jez znovu ale říkám si, že bych tam byla už až moc stará.😞
Tak co si myslíte o videu?😀 Byli jste na nějakém koňském táboře? Líbilo se vám tam? Já s nějakýma věcma nesouhlasila, ale bavilo mě to a poznala jsem nové lidi a i koně. 😀
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A tady je naše společná fotka 😍
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Já jsem ta v levo u toho nejvyššího koně s lucernou. To je právě Alakin 😀
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
