My dva ❤

6 ❤ Zapoměl?

Bylo asi 5 hodin odpoledne když jsme odcházeli z kina a začali si dávat věci do auta. Bylo mi hrozně líto že odjíždím. Na jednu stranu jsem byla ráda že už tam nemusím být s Carrie. Proč zrovna ona? Protože vždycky když jsem někam odešla nebo se jenom otočila, začala se lepit a vtírat Vláďovi. Naštěstí se nedal a dokázal jí říct že nemá zájem. Až na výjimky jsem si tam se všema rozuměla.Ty výjimky byli lidi z 'Carrie army' ( ten název jsme vymysleli s Filipem když se Spurná lepila na něj) takže Andy, Spurná, Šulcová atd. Upřímě mi byli u prdele.
Když jsme v Praze na Chodově s Vláďou vytupovali, zjistila jsem že bydlí kilometr odemně takže jsem byla i celkem ráda. Celou cestu domů jsme si povídali a opět se smáli naprostejm kravinám.
✖ ✖ ✖
Už je to měsíc od konce CT a já Vláďu neviděla a ani mi nepsal. Co když mě jenom využil? Co když má jinou? Co když na mě zapoměl? Co když na mě zapoměl protože má jinou?! Ne to ne. Aspoň doufám. Dobře Terko, uklidni se. A hned vstaň nabo ti ujede vlak. Jela jsem totiž za Gabčou. Gabča bydlí zase na Kladně takže za ní musím vlakem. S Gabčou jsem byla minulý týden venku. a samozřejmě jí všechno řekla. Je to ale divný. Dvakrát za tu dobu co uběhla od CT jsem se viděla skoro se všema co tam byli jenom s Vláďou se kterým chodím ne. V hlavě mi naskočily stovky dalších otázek proč jsme se neviděli a tak ale pak jsem se naštěstí dokopala vstát. Dobře už na něj nebudu myslet. Bylo 8:00 a já zrovna šla na nádraží. Úplně jsem na Vláďu zapoměla. Když v tom jsem došla na nádraží. Samozřejmě jsem se podívala na čas. Když jsem viděla tapetu, začaly se mi hrnout slzy do očí. Samozřejmě že na tapetě byla fotka s Vláďou. Naproti mě šel někdo s kapucou a slunečníma brýlema na očích. Ale proč to sem píšu?! Otočila jsem se aby mě neviděl ten dav lidí jak bračím. Najednou se mi před očima objevila tma. Ne neomdlela jsem :D. Někdo mi zakryl oči zezadu. Když jsem se otočila viděla jsem ho. Byl to Vláďa. ,,Ahoj lásko." řekl a obejmul mě. Měla jsem hroznou radost že to byl on a zároveň vztek. ,,Ahoj koblížku!" řekla jsem a vyskočila na něj. Chytl mě a podíval se mi do očí : ,,Ty brečíš?" zeptal se a mě došlo že ještě před pár sekundama jsem brečela kvůly tomu že už ho neuvidím.
T : ,,Ne už ne. Teď když jsi tu tak už ne."
V : ,,Ty jsi brečela kvůly mě?"
T :,,To neřeš.." řekla jsem a dala mu pusu. Pustil mě na zem a zeptal se.
V :,,Nezajdem ke mě?"
T : ,,Já nemůžu. Promiň ale jedu za Gabčou jsme domluvený."
V :,,Ale ty nikam nejedeš :D"
Nechápavě jsem se na něj podívala a on začal : ,,Gábina mi psala že se ti stejská a že jsi smutná. Tak jsme se domluvili že tě přemluví aby jsi za ní jela a na nádraží tě překvapím já" . ,,Takže za ní nemám jezdit?". ,,Ne, a ani není doma. Jak říkám-Byli jsme domluvený :) " . Nevěděla jsem co mám dělat. ,,A proč jsi mi nenapsal ty a nebo se jenom neozval?" . ,,Víš měl jsem dost práce a ani by jsme spolu nemohli být moc dlouho. A pak mi napsala Gabča že se ti stejská a že mě chceš vidět. A nejdem teda někam?". ,,Jo určitě. Na Chodov?" řekla jsem a usmála se na něj. ,,Oukhej puso."