"Mami, jsi v pořádku?" ustaraně jsem se zadívala na svou matku, která právě naštvaně muchlala dnešní výtisk Denního Věštce.
"To jen ten Potterovic kluk...říká samé nesmysly." pronesla povýšeně.
Odložila jsem knihu na pohovku a zvědavě zvedla noviny. Titulek mě nijak zvlášť nepřekvapil: Chlapec, který lže! Denní Věštec prakticky nepíše o ničem jiném, než o incidentu, který se odehrál na konci minulého školního roku. Roku, kdy jeden ze studentů bradavické školy čar a kouzel zemřel při plnění třetího úkolu v nesmyslné soutěži, které se říkalo Pohár tří kouzelníků. Nikdy nezapomenu, jak se Harry Potter nakláněl přes mrtvé tělo Cedrika Diggoryho a pořád dokola vykřikoval slova: "On ho zabil! Voldemort ho zabil!" Přirozeně mu nikdo nevěřil. A ministerstvo se od té doby snaží ututlat vše, co by mohlo vést k domněnce, že se Pán zla vrátil.
"Mami, jak můžeš vědět, že lže...vždyť jsi tam nebyla, nikdo z nás tam nebyl," začala jsem opatrně.
"Ale prosím tě, ten kluk byl odjakživa středem pozornosti, takže není divu, že si navymýšlí tohle všechno, aby to tak zůstalo."
"Nemyslím si, že by o něčem takovém lhal," namítla jsem. "Spíš si myslím, že by bylo lepší dělat nějaká opatření...totiž, pokud se Pán zla vrátil..."
"Zoryo Clemensie Blacková," otočila se na mě matka zlostně, "přestaň se se mnou hádat, žádný Pán zla se nevrátil!"
Zaraženě jsem na ni zůstala koukat a snažila se pochopit, proč je tak rozčílená, aby mě musela oslovovat celým mým jménem, vždyť to byl jenom návrh.
"Navíc, mám takový pocit, že jsem ti výslovně zakázala stýkat se s Harrym Potterem a stejně tak s celou rodinou Weasleyových, po tom, co jsem se dozvěděla, že jsi šla na Vánoční ples s jedním z nich!"
"Ten jeden z nich se jmenuje Fred a..." Moji nedořčenou větu ukončila mávnutím ruky.
"Už se o tom nechci bavit, běž do svého pokoje a zabal si věci. Zítra začíná nový školní rok a pro tvé dobro doufám, že bude lepší, než ten poslední."
Chtěla jsem něco odseknout, ale výraz její tváře mi napovídal, že by to asi nebyl nejlepší nápad, a tak jsem místo toho vyběhla po schodech do svého pokoje a práskla za sebou dveřmi.
Na takovéto matčiny výbuchy jsem byla už zvyklá. Nejhorší to bylo minulý rok, když jsem souhlasila, že půjdu na ples s Fredem Weasleym. Byla to výborná noc, kterou jsem si moc užila. To co přišlo potom už ale moc výborné nebylo. Matka mi poslala dopis, ve kterém mi zakázala se stýkat s každým, kdo neměl čistou krev, a pak samozřejmě nesmíme zapomenout na Weasleyovi, to byli, podle mé matky, zase krvezrádci.
"Pff, čistá krev," odfrkla jsem si "to je ale hovadina!"
Zastrčila jsem si své nakrátko ostříhané blonďaté vlasy za uši a začala házet věci do kufru. Pořád mi vrtalo hlavou, proč se tak rozzuřila při zmínce o tom, že by Harry přece jenom mohl říkat pravdu.
Po chvíli jsem se posadila na neustlanou postel a vzala do ruky fotografii svého otce, která byla postavená na mém nočním stolku. Neznala jsem ho a jediné, co jsem o něm věděla bylo jeho jméno...jmenoval se Sirius Black. S mou matkou se vzali několik dní předtím, než ho zavřeli do Azkabanu za vraždu, jenže před dvěma lety utekl. Nečekala jsem, že přijde domů a padneme si kolem krku, ale stejně jsem byla trochu zklamaná, když se nepokoušel navázat se svou rodinou žádný kontakt. Proto jsem taky nechápala, proč si má matka, rozená Greengrassová, nechala jeho jméno. Greengrassové přece také patřili mezi posvátné rodiny, které si udrželi čistou krev, ve kterou má matka tolik věřila.
"Co jsou krvezrádci proti rodině Blackových," ušklíbla jsem se a založila fotografii do rozečtené knihy, která vzápětí letěla do kufru. Povzdechla jsem si a rozhlédla se po svém neuklizeném pokoji. Matka by zešílela, ale já jsem měla chaos ráda, dával mi pocit volnosti.
Najednou jsem zaslechla zespoda hlasy. Založila jsem si ruce na prsou a chvíli přemýšlela, jestli mám, anebo nemám jít špehovat. Nakonec jsem si sundala boty a bosky jsem se vyplížila na chodbu. Hlasy se rozhodně ozývaly z haly, skrčila jsem se teda u zábradlí, jenomže jsem dohlédla jenom k domovním dveřím, museli stát někde stranou. Tiše jsem zanadávala a začala se plížit po schodech dolů. Pořád jsem je neviděla. Sešla jsem tedy ještě o schod níž, ale najednou mi uklouzla noha a já letěla dolů.
"Do hajzlu!" vykřikla jsem, když jsem přistála na zadku, přímo před zraky své matky a Narcissy Malfoyové.
"Zaro!" okřikla mě zhrozeně matka.
Zakryla jsem si rukou pusu a cítila, jak mě polévá horko. 'Sakra, to už snad nemůže být horší !' pomyslela jsem si. Omyl, může! Vedle Narcissy stál vysoký chlapec s posměšným úšklebkem na tváři. Byl to Draco Malfoy. V tu chvíli jsem zatoužila, aby se země pode mnou otevřela a spolkla mě.
"Já...já jsem..."
"...chtěla přivítat hosty, předpokládám!" zpražila mě matka pohledem.
Rozpačitě jsem přikývla. Koutkem oka jsem zahlédla Narcissu, která nenápadně postrčila Draca a pohodil hlavou směrem ke mně. Její syn se rázem ocitl vedle mě a pomáhal mi na nohy.
"Něco zlomeného?" zeptal se posměšně.
"Ne!" odsekla jsem a vytrhla se mu. "Ehm..díky," dodala jsem ještě, při pohledu na matčin varovný obličej.
"No, my už půjdeme, ráda jsem tě zase viděla Asterin," prohlásila po chvíli Narcissa. "Zoryo," kývla na mě. Zatnula jsem ruce v pěst, dneska už jsem své hrozné jméno slyšela podruhé.
"Nashledanou," pozdravil Draco mou matku "a my se uvidíme zítra," dodal s pohledem upřeným na mě a vydal se za Narcissou.
Ignorovala jsem matčin rozhořčený pohled a vyběhla schody zpět od svého pokoje. Vrhla jsem se na postel a na pusu jsem si přitiskla polštář, aby nikdo nemohl slyšet můj křik.
"Proč jsem sakra tak trapná?!" Mlátila jsem hlavou do polštáře. Ne, že by mi vadilo, že mě takhle viděl Draco Malfoy, jenom asi ten nejhezčí kluk ve škole..."Bože, co to kecám? Draco? Nejhezčí kluk ve škole?" Ušklíbla jsem se a předstírala zvracení. Odhodila jsem poslintaný polštář zem, přitáhla k sobě rozečtenou knihu a ze své skrýše pod postelí jsem vytáhla balíček mudlovských bonbonů, kterými mě pravidelně zásobovala Hermiona Grangerová. Strčila jsem si jeden do pusy a začetla se do knížky.
ČTEŠ
The Slytherin Princess|Draco Malfoy [Editing]
FanfictionZara Blacková, kdo by neznal jméno zmijozelské princezny, dcery Asterin Blackové, synonymum dokonalosti...je ale opravdu tak dokonalá, jak si všichni myslí?