11)

92 9 1
                                    

Kdo by nevěděl, o co běží, tak se mi 10. část načetla jako 9., tak si ji můžete přečíst. Užijte si další kapitolu. 😄↘⬇↙
Ráno jsme se probudili u Juleky doma.
Já ležela vedle Adriena. Alya vedle Nina a Juleka ve své posteli. Chloe spala na zemi. Tomu jsem nechtěla věřit. Byla jsem první, kdo se probudil. Do pokoje přišla Juleka a když viděla, že jsem jediná vzhůru, naznačila, abych šla potichu za ní. Já se za ní blaženě vydala, protože to určitě značilo snídani. Ochotně jsem cupitala po parketách a došly jsme ke stolu. Juleka otevřela lednici a tam-
,,SUŠENKYYYYYY!!! " Juleka se usmála a podala mi krabici sušenek.  ,,Klidně to všechno sněz, mně to nevadí ." já jen blaženě vytahovala placičky z krabice.  ,,Vezmi si co chceš, já jdu vzbudit ostatní." jen co to dopověděla, kráčela chodbou do velkého pokoje, kde jsme spali. Já v lednici objevila tyto úžasné objevy: Nutellu, čoko-kuličky a jahodový jogurt. A jelikož jsem šílená,  naflákala jsem to všechno do jedné misky a vzala lžičku. Ten jogurt jsem tam radši nedala. Juleka říkala, ať si vemu co chci. A to jsem taky udělala: půl sklenice maxi nutelly, celé balení sušenek a čokokuličky. Celkově to nebylo zas tak špatné. Kousky nadrcených sušenek dokonale doplňovaly nutellu, ale asi jsem tam neměla dávat ty kuličky (Marinettina Kuchařka: jak nezhubnout. 😂)
Celou dobu mě pálil něčí pohled. Zvedla jsem hlavu s pusou umatlanou od nutelly a co nevidím : Adrien mě celou dobu pozoruje. Jelikož už nemůžu, vstanu od stolu a utřu si hřbetem ruky pusu. On se zasměje a vytrhne mi misku z ruky.  ,,Copak to tu máme Mari? Zdravá strava?" a začal se cpát mojí snídaní.  ,,Dobrý, co?" zeptala jsem se pyšná na své kuchařské schopnosti.  ,,Strýčkovi Si-Fuovi by se to asi nezamlouvalo, ale i slátanina tří nezdravých dobrých věcí může být dobrá a to je přesně tenhle případ. Sice po tom přiberu asi deset kilo, ale žraní především." zazubil se. Já se jen uculila nad jeho způsoby lichotkami a objala ho kolem krku. Rukou hrábl do misky - oprava, mísy - a nabral kus obsahu na dlaň. Tu mi pak vlepil do ksichtu a já chtěla protestovat, jenže jsem se musela smát. Vzala jsem misku oblizujíc se kolem pusy a vrazila mu odplatu na jeho dokonale umyté vlasy.  ,,Juleko?
Kde je tu koupelna?" tmavovláska vešla se sexy culíčkem. Když viděla, jak vypadáme, musela se zasmát. Přes smích nás nasměrovala do koupelny.  ,,Adriene já se rozhodla," řekla jsem rázně. ,,Že půjdeme do sprchy spolu." Adrien se zatvářil trochu udiveně a pak se mě zeptal, jestli chci.  ,,No nechci asi, inteligente." řekla jsem ironicky.
On se usmál a bez oblečení vstoupil do sprchového koutu. Já si opatrně smývala nutellu z ksichtu. Jako měli Sarumanovi skřeti na obličeji bílou ruku, já tam mám hnědou. Nutella stekla až na podlahu a já se sprchovada dál. Jenže nutella je zrádná a já po ní uklouzla. Adrien a jeho úžasné reakce mě okamžitě zachytily. Já si pomyslela, že takhle je to celý život : já padám a Adrien mě chytá. Vzala jsem sprchu a stříkala mu přímo do obličeje. On se chechtal a začal mě lechtat. To jsem dělat neměla. Pak mi čmajzl sprchu a já sledovala to dokonalé stvoření jak si drbe hlavu pod proudem sprchy. Už jsem to nemohla vydržet, protože když jste v horké koupelně a přestanete na sebe lít horkou vodu... Zkrátka znáte to. Mě naskočila husí kůže a začala jsem se klepat. Blonďák to zpozoroval a přimáčkl mě k sobě. Lil vodu mezi nás. Já položila hlavu na jeho hrudník a dost jsem si to tam užívala. Pak jsem ryce vylezla a hodila na sebe župan. Vyšla jsem z koupelny a vydala se hledat oblečení , ve kterém jsem byla celý včerejšek a celou noc. Já prase... Ale co mi zbylo! Navlékla jsem na sebe obvyklý Outfit a šla zkontrolovat, jestli ještě někdo nespí. Spí. Chloe spokojeně dřímala na zemi. Přišel za mnou Adrien a vzal Chloe do náruče. Já se na něj zaksichtila. Přitom jen dal mou už kamarádku na postel. Její kwami rozespale vyletěla zpod žlutého sáčka a promnula si oči. Já po ní skočila, protože byla roztomiloučká. Ona ale uhnula a tak jsem letěla na Chloe. Mrcha... Na poslední chvíli mě za boky chytly ty dokonalé kočičí tlapky, teď už paví křídla. 😁. Já se vysmekla, ani nepoděkovala a dál pokračovala v neúspěšném lovu na kwamiho. Kwami zase uhnula a já letěla k oknu. Tentokrát Adrienovy reflexy nestačily a já se rozmázla o zeď.  ,,Ty..." kwami mi naletěla přímo před obličej a vysokým hláskem prohlásila: ,,O co se snažíš? Jestli mě chceš chytit do dlaní, stačí říct!" opět jsem udělala ksicht, za který by mi asi máma dala facku. Pak jsem ji poprosila, jestli si ji můžu pochovat a následovala půlhodinová přednáška o tom, že kwami není jako zvíře, že je to něco víc. Když přednáška skončila, zeptala jsem se, zda si mohu položit kwami do dlaní, ale než jsem to stihla dopovědět, vyletěla z mojí kabelky Tikki.  ,,Tikki!" zvolala včelička a letěla obejmout mou kwami.  ,,Olly! Tak dlouho jsme se neviděly!" pištěla má kwami. (Ještě se neví, jak se jmenuje včelí kwami, tak jsem si něco vymyslela 😁 🐝)
,,Marinette, zavolej i ostatní kwami!" přikázala mi Tikki. Trochu mě to namíchlo, ale přešla jsem k Adrienovi a vytřepala mu ze saka pavího kwamiho, Duusuua. Ten si promnul oči a pak letěl za svými 'kolegyněmi '.
Já vyšla z místnosti a šla hledat ostatní. Když se všechna zvířata shromáždila, dlouho si něco šeptali. Chloe mezitím vstala a všichni z naší superhrdinské party se během rozhovoru nasnídali, někdo umyl a vyčistili si zuby. A teď jsou tu. Kitty, kočičí kwami občas něco vykřikla nahlas. Všichni vypadali dost vážně a to mi vrtalo hlavou.  ,,Může mi někdo říct, co se tady kurva děje!?" vyjela jsem netrpělivě. Tikki se na mě otočila.  ,,Marinette... Bylo to nutné?" řekla.  ,,Promiň..." Tikki vyletěla nad všechny ostatní a vážným hlasem pronesla:  ,,Vážení, my jsme se rozhodli. Gabriel Agreste je lišaj a my mu musíme sebrat mirákulum, tu brož." všichni souhlasně pokyvovali.  ,,A my můžeme domluvit Nooroovi, jeho kwamimu. A proto se pro to mirákulum vypravíme my." strnuli jsme.  ,,Pokud se vrátíme s mirákulem, vy ho předáte mistrovi. Pokud se nevrátíme do dvou dnů, zvolejte slova k transformaci." mlčeli jsme. Nikdo k tomu nic neřekl. Tikki udělala gesto, aby kwamiové letěli za ní. Uvědomila jsem si, co chtějí provést a vykřikla: ,,Tikki, NE! To nesmíš!" Tikki se na mě jen omluvně podívala a rychle vyletěla oknem. Hodila jsem za tím drzým stvořením naštvaný pohled, ale ona už s tlupou kwamiů létěla někam s prominutím do prdele. Musím uznat, že jsem se hodně změnila po tom kómatu.  ,,Bude to tak asi lepší." řekla Chloe a chytla mě za rameno poté, co jsem si odhrnula pramen vlasů abych letící 'čáře' umožnila volný průchod.  ,,Asi máš pravdu." usoudila jsem. Koukla jsem se z okna a naposled spatřila tu bandu. Pak jsem sklonila hlavu a pomalu se smiřovala s krutou realitou. Tikki je pryč. Sice je otravná, ale stejně je i docela milá a radí mi s domácími úkoly. Bude mi chybět, pokud se jí něco stane. Ale jak kdo sakra může zabít kwamiho? Z mých myšlenek mě vytrhl Adrien, který přišel s nápadem.  ,,Víte co? Já je budu sledovat. Pořád jsme superhrdinové, s nebo bez masky, nebo snad ne? Navíc nějak rychle neletí, když nejsou poblíž pána. Pokud se jim něco stane, budu si to vyčítat." načež vyběhl z pokoje. Alya neváhala a vyběhla za ním. Když to viděl Nino, udělal totéž a pak i Juleka. Po nich Chloe a já neměla na vybranou. Běželi jsme kluzkou ulicí v mrazu -10 C°. Adriena jsem po chvíli doběhla a on pevně chytil moji ruku. Občas jsem se málem rozflákla na chodník, ale Adrien má holt silný ruce. Pořád jsme pokud možno co nejrychleji a nejtišeji brouzdali namrzlou ulicí. Kwami něco zaslechli. Adrien mě rychle zatáhl ke zdi. Všichni po nás opakovali, Juleka to málem nestihla. Kwami se zastavili. Přitisknutá ke zdi jsem se neopovážila ani dýchat. Ozvalo se nějaké štěbetání. Adrien vykoukl a já ho rukou chtěla přimáčknout zpět ke kamenné zdi. On moji ruku ale sundal a nahlas zašeptal: ,,Radí se. Nevšimli si nás." a to už jsme všichni pozorovali ta roztomilá zvířátka. Kwami se po chvíli dohadování rozletěli směrem k Pyramidě v Louvru. My samozřejmě za nimi. Tikki letěla vepředu, jako nějaká vůdkyně. Chová se divně. Nevidím na ni, ale vím, že se neusmívá. Teď se ale od jejího směru ozval smích. Radostný smích. Ukázala tou ručkou či čím směrem k sídlu agrestů. Kdyby tu nebyl můj Adrien, nikdo z nás by tak rychle nebyl u jeho domu. Tikki pak usoudila, že letí špatně a vydala se jiným směrem.  ,,Jdou špatně." oznámil nám Adrien.  ,,Pojďte tudy." a ukázal na malou tmavou uličku. Vběhli jsme do ní a- píp, píp, píp...
Všem nám zazvonily mobily. Všem napsal neznámý uživatel na messengeru. Otevřeli jsme konverzaci a všichni uviděli tutéž zprávu:
        Odevzdej mirákulum, nebo už            svého kwamiho v pořádku neuvidíš.
,,Jak sakra kdo zjistil, že jsem želva!" vykřikl Nino. Alya jen nahlížela k ostatním, jestli jim přišla stejná výhrůžka. Já se chtěla kouknout, kdo nám to vlastně napsal. Klikla jsem na to kolečko, ale Jmenoval se nějak jako €£=™\[®©¶{£. Každou chvíli se to přepnulo na nějaká jiná znamínka. Pak se mi objevil nápis:
Aplikace Facebook bohužel přestala pracovat
     HLÁŠENÍ.                        OK
zkusila jsem to tedy znovu a tentokrát to byla cedule:
Tento profil bohužel neexistuje
,,Do píčy..."  ,,Ale tak se uklidníme mladá dámo..." to řekl v odpověď na mou reakci Adrien.
Píp
Zase on!? 
Tak odevzdáte mirákula, nebo ne?
Já napsala:
Kdo kurva si a co po nás chceš!?
A on odepsal:
Ale tak se uklidníme mladá dámo...
To nemohla být náhoda. Začala jsem se rozhlížet po uličce. Nikdo kromě nás tam nebyl. Chloé si toho všimla a optala se: ,,Co Mari? Co hledáš?" a já jsem mlčky ukázala na displej svého telefonu. Vtom nás všechny začalo ukrutně bolet v hlavě, to jsem poznala, když jsem s námahou rozevřela křečovitě zavřená víčka a uviděla všechny na zemi- všechny kromě Adriena. Ten se jen držel za hlavu. Statečně s nepřítelem bojoval. V našich hlavách zazněl hluboký hlas:
,,Naletěli jste přímo do pasti, idioti."
$tálo pra$e na tera$e houpalo, $e na oca$e, $padlo dolů udělalo BÁC...🐷🐷🐷 Ano uhodli jste správně,  Emma je zhulená, jako ostatně skoro vždycky 😀😁😂😂😂😂😂😂
Nazdárek lidičky, taky máte dneska volno? O víkendu, nebo dneska vydám novou knihu s mými obrázky MLB a mými vztahy s MLB . Pak chceme ještě s eldamansoor napsat FF,  máme už to vymyšlený, ale nějak se k tomu nemůžem dohrabat. Každopádně díky, že jste to přečetli až sem a doufám, že se aspoň trochu líbilo. 😊☺😃😄
Každý vote, comment či přečtení moc potěší 🐹🐸🐣
Emm🐾🐪🐫🐩🐱😀

Navždy spolu?Kde žijí příběhy. Začni objevovat