Princezna z 16.století

Část 7.

Když jsem přišla na terasu domu.Byla jsem celá promrzlá a mokrá jelikož mi v půlce cesty začalo pršet.No to vidím že celý týden proležím.V celým domě se nesvítilo a tak jsem usoudila že spí.Pomalým krokem jsem vyšla schody a opatrně jsem vlezla k sobě do pokoje.Hned jsem opatrně rozsvítila.

,,Kdy jsi byla?"ozval se hlas za mnou.Jelikož jsem byla zády k ní leknutím jsem nadskočila a popadla jsem se za srdce.

,, Víš jak se o tebe Marie a vlastně všichni bály!?"zvýšil na mě hlas a pár kroky došel až ke mě.Docela jsem se ho bála.

,,Promiň ale potřebovala-."začala jsem.

,,Je mi jedno co jsi ty potřebovala.Marie málem odvezla rychlá jak jsi se nevrátila!Nikdy jsi to neudělala tak proč teď?!"začal po mě křičet a já viděla místo toho hodného a milého kluka co mi pomáhal.Svého sobeckého,netolerantního otce který vždy musel být ten dominantní.Který nikdy neposlechl cizí rozkazy a nic netoleroval.Cítila jsem jak se mi do očí pomalinku dostávají slzy.

,,Nekřič kurva po mě!Tak jsem utekla!A vlastně co je ti do toho kde jsem a od kdy se ty staráš jestli se vrátím!?Chápu Marii ale ty?!Možná mi v minulosti všichni od malička říkali to smíš a to ne!Musela jsem se všem hlásit a poslouchat!Poslouchat svého otce jak po mě řve a křičí a bije!Ani se moji matce nedivím že radši zemřela!Rozhodla jsem se být jiná a bít se za sebe a druhé!A ne že na mě bude někdo křičet,bít mě a nadávat!!"křikla jsem na něho a nechala slzy ať si dělají co chtějí.

,,Protože mi na tobě hodně záleží!Kurva,nikdy jsem nebyl z nikoho mimo!Celou tu dobu jsem byl u tebe a staral jsem se o tobě!Dostala jsi se mi až moc pod kůži a to zatím nikdo neudělal!Myslím na tebe a nemohu tě  dostat z hlavy,všechno mi tě připomíná!Vzdal jsem se všeho!Ale to nepomohlo!Víš proč jsem tu a ne v práci?!"koukl se na mě a já mohla vidět že nemá taky daleko ke slzám.Zavrtěla jsem hlavou jako že ne.

,,Protože jsem byl pořád mimo a tak mi dal volno ať se dám do pořádku!Proto jsem tady a ne tam.Jen díky tobě!"řekl a pomalu se ke mě přibližoval.

,,Nechtěla jsem.Promiň."utřela jsem si hřbetem ruky neposedné slzy.Zadívala jsem se mu hluboko do očí.

,,To mě promiň.Neměl jsem na tebe tolik vyjet.Prostě mě pochop že mám o tebe příliš velkou starost."vtáhl si mě do náruče.Díky mé vížce jsem nu dosáhla jen ke klíční kosti.Obmotala jsem svoje ruce kolem jeho těla a začala si užívat jeho blízkost.

,, Můžeme za to oba.Stačí.Já neměla utíkat a ty jsi po mě neměl řvát.Bála jsem se tě a hodně jsi mi připomněl otce."zamumlala jsem mu do jeho trička.Jeho ruka se dotkla mého temene hlavy a opatrně mě po ní pohladil a poté i políbil.Bylo to příjemné.Hodně příjemné.

,,Měli bychom jít spát.Je dost pozdě."promluvil po chvíli ticha Eliot a odtáhl se ode mě.

,,Asi jo."a zadívala jsem se do jeho očí.Byli krásné,snad nejhezčí co jsem kdy viděla.Nevím proč ale dostala jsem chuť ho políbit.Dát mu svůj první polibek.Svůj jediný,první polibek.Nevím proč ale asi to vycítil a tak se pomalu začal ke mě naklánět.Na nic jsem nečekala a jednu ruku mu dala na zátylek a přitáhla jsem si ho k sobě,a políbila.Své ruce dal na mé boky a přitáhl si mě víc k sobě a já mu mohla dát obě ruce na zátylek.Prsty jsem mu zapletla do jeho hnědých vlasů.

Po chvíli to už nebylo jen o lehkých polibcích.Byly to vášnivé a chtivé polibky.Jednou rukou jsem mu vymanila z vlasů a pomalu jela až k lemu jeho trička.Svoji rukou jsem mu zajela pod tričko a posunovala ho až k posteli a shodila jsem ho na ni.

,,Jsi si tím jistá?"zeptal se když mi sundával poslední kousek mého oblečení.

,,Jsem."odpověděla jsem a pomalu mu sundala jeho poslední kousek oblečení a čekala co se bude dít dál....

Ráno jsem se probrala dost brzo.Na mém boku byla Eliotova ruka co mě držela blíže u jeho těla.Opatrně jsem oddělala jeho ruku a oblékla první věc co mi padla pod ruku.Bylo to jeho tričko.Ještě po něm vonělo.Bože začíná se se mně stávat feťák.Bylo dost dlouhé a tak nic nešlo vidět.Pomalým krokem jsem vyšla na chodbu a mířila jsem si to směr kuchyň.Rozhodla jsem se nachystat pro ně snídani.Pustila jsem si potichu rádio a prozpěvovala.Když jsem krájela papriku,kolem mého pasu obmotali dvě ruce.

,,Proč jsi mě nevzbudila?Mohl sem ti pomoc."políbil mě na odhalené rameno.

,,Vypadal si tak roztomile a já tě nechtěla otravovat."a dala jsem papriku na talířek k okurce a rajčeti.

,,Mě nikdy nebudeš otravovat."řekl a otočil si mě k sobě tak aby mi vyděl do očí.

,,Mění se něco mezi námi?Co teď bude?"zeptala jsem se ho a pomalu kolem něho prošla s talířky a zeleninou.

,,Nejraději bych byl s tebou ale záleží jen na tobě."řekl a pomohl mi nosit snídani na stůl.

,,Ale já nevím co to je.Musel by si mi to ukázat."usmála jsem se na něho.V jeho tváři se objevil ten nejkrásnější úsměv.Nenadála jsem se  mě vyzvedl do náruče.jelikož jsem to nečekala zapištěla jsem a začal se nekontrolovaně smát.

,,Co se tu sakra děje?"ozvalo se od dveří do kuchyně.Eliot mě rychle pustil na zem a já si spravila jeho tričko.

,,Nic."odpověděli jsme oba sborově.

,,Tak proč ty jsi od bráchy v tričku a on tu má jen boxerky?"zeptala se zívající Emma.

,,No..."ani jeden jsme nevěděli jak to říct.

,,Je mi jedno co je mezi vámi ,hlavně ať se nic nestane."upozornila nás Marie a Beth s Benem jen přikyvovaly.Ze srdce mi spadl velký šutr co se tam nějakým zázrakem dostal.Koukla jsem se na Eliota na kterým šlo vidět že je taky rád.Chytla jsem ho za ruku a od vedla ho ke stolu kde ostatní už jedly.Na konec jsme se taky pustily do jídla.něco mi říká že se něco stane.Ale co?