Tma

~3~

,,Co je tam venku?" zeptala se Layel, když se zvedla z podlahy.

,,To budeš muset zjistit." Oba přešli ke dveřím. ,,Jsi připravená vidět něco, co dost možná změní celý tvůj život?"

,,Jo," kývla. ,,Teda ne! Chci říct... Bude to úžasné?"

,,To si piš!" Usmál se na ni.

,,Tak jo," přistoupila blíž ke dveřím, zhluboka se nadechla a rázně je otevřela.

,,Hm." Chvíli oba zaraženě zírali na obyčejnou šedou skálu, která se nacházela tak blízko TARDIS, že ani nešly úplně otevřít dveře.

,,No... chybička se občas vloudí..." pokrčil rameny Doktor. Naštěstí nebylo nijak těžké to napravit, a tak za pár vteřin stála modrá budka, jak měla, a natěšená Layel se konečně mohla podívat, kde přistáli.

Jakmile znovu otevřela dveře, dopadly jí na tvář kapičky vody. Vystoupila z TARDIS a zjistila, že stojí na okraji propasti, do níž padá voda z řeky tekoucí pár kroků od nich. Vlastně to nevypadalo nijak nevšedně, ale i tak jí to místo připadalo dechberoucí. Prostě mělo své kouzlo, které ji nutilo žasnout nad krásou přírody.

,,Páni, kde to jsme?"

,,Tohle je Nekonečný vodopád. Je považován, za sedmý div galaxie Ká, která se nachází v úplně jiné části vesmíru než je tvůj domov."

,,To nemá konec? A kam ta voda teda mizí?"

,,To nikdo neví." Chvíli tam jen tak stáli a dívali se, jak průzračná voda přepadává přes okraj, když si Layel všimla, že ji Doktor zamyšleně a trochu i smutně pozoruje.

,,Co je?"

,,Nic, jen jsem vzpomínal, jak jsem tě poprvé potkal..."

,,Vážně? A jak?"

,,Spoilery." Když viděl, jak na něj nechápavě hledí, zkusil to vysvětlit. ,,Nemůžu ti říct tvoji budoucnost, všechno by se tím mohlo změnit."

,,Hm, to dává smysl... asi. Už bychom se vážně měli vrátit, musíme se nějak zbavit té Tmy. Ty víš, co je?"

,,No moc ne, ale to neva."

,,Ty nemáš plán? Předtím to vypadalo, že jo," zeptala se překvapeně. Celou dobu počítala s tím, že to Doktor vyřeší a za chvíli bude Tma pouhou minulostí.

,,Plán? Ten nemám nikdy a stále žiju." Zvesela se otočil a odešel zpátky do TARDIS.

,,Počkej!" rychle za ním vběhla do budky. ,,Kdo vlastně jsi?"

,,Už jsem říkal, že Doktor."

,,Doktor kdo? Proč nám chceš pomoct? Promiň, ale to mám vážně jen tak věřit úplně cizímu chlápkovi s nějakou budkou, která cestuje časem?"

,,Nejsem cizí! Jenom mě ještě neznáš. Jsem Pán času a... Víš co? Dozvíš se to za pár let, až mě zase potkáš."

TARDIS se zase dala do pohybu, ale tentokrát byla Layel připravená, a tak ani nespadla, když se jim zatřásla podlaha pod nohama.

,,Musíme se na tu Tmu podívat víc zblízka," řekl po krátkém uvážení Doktor.

,,Cože? Prosím, řekni, že nejdeme dělat to, co si myslím, že jdeme dělat," vyjekla Layel, když jí došlo, k čemu se chystá.

,,Nejdeme dělat, co si myslíš, že jdeme dělat."

,,Vážně?" slyšitelně si oddechla.

,,Ne. Chtěla jsi, abych řekl tohle, ne pravdu."

Doktor se svou společnicí za zády přešel ke dveřím a už je chtěl otevřít, když ho zarazila.

,,Jestli tam umřu, tak tě zabiju!"

,,Beru na vědomí," kývl a otevřel.